Hodnota VO2max neboli maximální spotřeba kyslíku je důležitým ukazatelem naší vytrvalosti. Jak ji můžeme jednoduše zjistit?
Nejspolehlivější a nejpřesnější metodou zjištění VO2max jsou laboratorní testy, při nichž je testovaná osoba vystavena vzestupné zátěži trvající 10-12 minut. Je přitom důležité preferovat laboratoře, kde vás budou testovat na běhátku – výsledky na bicyklovém ergometru bývají kvůli nižšímu počtu zapojených svalových skupin cca o 10 % nižší.
Méně přesně dovedou VO2max stanovit některé sporttestery, anebo si můžete vyzkoušet zjištění pomocí následujících testů.
Cooperův test
Jde o klasický běh na 12 minut, jehož cílem je za tuto dobu uběhnout co největší vzdálenost. Své VO2max z něj vypočtete tak, že od uběhnuté vzdálenosti nejprve odečtete číslo 505 a výsledek ještě vydělíte číslem 45, tedy:
VO2max = (uběhnutá vzdálenost – 505) / 45
Nevýhodou tohoto testu je, že konečný výsledek je hodně ovlivněný vaší ekonomikou pohybu. Pro velmi zkušené běžce s vynikající ekonomikou, ale i pro vyznavače jiných sportů, kteří mají ekonomiku slabou, je hodně nepřesný.
Výpočet z tepové frekvence
Zde budete potřebovat znalost své maximální (TFmax) a klidové tepové frekvence (TFrest). Při výpočtu pak maximální TF vydělíme tou klidovou a výsledek vynásobíme číslem 15, tedy:
VO2max = (TFmax / TFrest) x 15
Balkeho test
Bruno Balke vytvořil v roce 1963 metodu využívající patnáctiminutový běh na atletické dráze (400 m). Jeho výpočet je následující:
VO2max = 6,5 + 5 x počet dokončených kol
V 90. letech pak Frank Horwill modifikoval jeho metodu následovně:
VO2max = 172 x (vzdálenost v metrech / 15 – 133) + 33,3