Láká nás vůně dálek, objevovat stále něco nového a poznávat tolik odlišné země a kultury. To vše jsme našli v Guadeloupu a na Bali – obě destinace jsme procestovali, každou během sedmnácti dní. Můžete tak najít inspiraci, kam utéct tuzemským chladným dnům, anebo se s námi do teplých krajů přeneste alespoň v myšlenkách.
Předloni na podzim v Karibiku a loni v Indonésii jsem si konečně mohla užívat svobodného běhání. Do záplavy každodenních povinností se ne vždy podaří vtěsnat oblíbenou aktivitu, ale na dovolené se vše najednou otáčí a my svobodně, bez časových omezení a překážek vybíháme za nejedním běžeckým zážitkem. A tak se mohly moje stopy do exotických pláží otisknout opravdu silně.
Guadeloupe – Normandie tropů
Kam cestujete na dovolenou? Guadeloupe? Neznám, kde to je? Pro mnohé je tenhle ostrov v Karibiku zatím velkou neznámou a to je škoda.
Poprvé jsem tu vyběhla hned druhý den. Bydleli jsme na předměstí Sainte-Anne, v malé vesničce Fonds Thézan. K apartmánu vedla asfaltová cesta, dlouhá jen něco kolem kilometru, zato s nezanedbatelným převýšením. Na jejím konci se otevíral až kýčovitý pohled na Karibské moře a někdy ji zkřížily žáby. Věrní fanoušci v podobě krav, býků, koz či leguánů zato nechyběli nikdy.
Na Guadeloupu panuje tropické klima, průměrná teplota vzduchu se po celý rok pohybuje mezi 22 a 30 ºC a vysoká vlhkost byla na mých výkonech a kilometráži minimálně první týden znát. Dýchalo se mi těžce s pocitem, že nemůžete nahnat vzduch do plic, přitom jste si jistí, že kondice ze sezony vás přece ještě nemohla opustit. Napoprvé jsem se tak vrátila po necelých 30 minutách běhu s kyselým výrazem a obličejem barvy rajčete. Od dalšího běhu mě to ale neodradilo.
Když jsem chtěla vyrazit dál od našeho bydlení, běhávala jsem po úzkých klikatých komunikacích do centra Sainte-Anne a zpátky. Lépe tak učinit po ránu, kdy je teplota na místní poměry ještě docela příznivá, anebo po setmění.
Země běhu zaslíbená
Ke svému překvapení jsem cestou pravidelně potkávala domácí běžce, převážně muže. Skoro to vypadalo, že běžecké dostaveníčko na pláži berou jako společenskou událost a možnost potkat se. Milé úsměvy, povzbuzení a nabídky k občerstvení mě ubezpečily, že i tohle je země běhu zaslíbená. Potvrzuje to i pestré množství závodů různých délek a náročností. Podle usedlíků i všudypřítomných plakátů mezi nejpopulárnější patří Marathon International de la Région Guadeloupe v městečku Le Moule. Koná se pravidelně v prosinci, kdy jsou teploty sice přívětivější, zato může víc pršet – ale třeba to maratonce osvěží.
Rovinky jen na pláži
Ostrov krásných sněhobílých pláží jen s minimem turistů, i tak si lze Guadeloupe představit. Prožitek z běhu naboso se dá v téhle okouzlující scenerii jen těžko zapomenout. Písek byl dostatečně pevný pro odraz, zároveň měkký pro došlap. Zdatnější běžci dokázali přes den „šlapat“ vodu klidně i dvě hodiny v kuse a v moři tak oběhali celou pláž dokola i několikrát. Však to také byla jediná možnost, jak si užít rovinek, jinak by se potýkali se zvlněným profilem.
Na své si tu ovšem přijdou milovníci všech podob aktivní dovolené: projížďka na čtyřkolkách, jet ski, vodní lyže, procházka po visutých mostech v korunách stromů, výlov ouassous (sladkovodních korýšů), potápění, surf a mnohé další.
Samozřejmě i pěší turistika. Nejvyšší horou je Soufrière měřící 1 467 metrů s poměrně málo aktivní sopkou. Právě zde jsme absolvovali jeden z nejdelších výstupů – převýšení 670 metrů nám zabralo čtyři hodiny. I tady jsem ale musela ukojit svoji běžeckou vášeň a pod vrcholem se proběhnout. Fauna a flóra tu vážně nemají konkurenci.
Ostrov Guadeloupe
Jedná se o zámořský departement Francie, a tudíž součást Evropské unie. Leží v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Přestože je sám ostrovem, tvoří ho vlastně dva ostrovy spojené úzkou šíjí: Basse‑Terre a Grande‑Terre, k nim patří ještě několik menších ostrovů.
Část Grande‑Terre je zvlněná a přírodně bohatší, Basse‑Terre rozmanitější a vlhčí. Obě půlky od sebe odděluje silnice Route de la Traversée obklopená vodopády a naučnými stezkami. V tropické vegetaci narazíte na symbol národního parku – medvídka mývala.
Nebývale krásnou přírodu, a to jak na plážích, tak ve vnitrozemí, si obyvatelé udržují opravdu v čistotě.
Co ochutnat na Guadeloupu
Je tu dráž, podobně jako ve Francii. Týká se to dokonce i banánů, což je paradox, protože Guadeloupe a Martinik jsou jedni z jejich největších vývozců. Zahlédnete je téměř v každém supermarketu u nás.
Ochutnejte bokit, mastnou placku plněnou masem, rybou nebo salámem; nebo ryby grilované v dodávce na ulici. Pod chichi se skrývají smažené koblihy ve skořicovém cukru. Využít můžete i některý z venkovních grilů.
Ledové tříště se šťávami z pravého ovoce na pláži chutnají úžasně, stejně jako národní míchaný nápoj Ti’Punch. Obvykle se připravuje z rumu agricole, limetky a sirupu z cukrové třtiny. Díky množství destilerií (např. Damoiseau) koupíte litr bílého rumu za cca šest eur.
Bali – ostrov bohů
Oproti tomu Bali, ležící v souostroví Velké Sundy, je nejen jediným mimoindickým hinduistickým místem, ale hlavně rájem turistů, nejvyhledávanějším ostrovem Indonésie.
My jsme nicméně našli zalíbení v těch méně známých končinách: Canggu, Seminyak či Kerobokan proslavily hlavně ideální podmínky pro surfování.
Nejlepší vlny, místy vysoké až 2,5 metru, jsou na jižním Bali v období sucha od dubna do září (v období dešťů pak spíš na východě). I my jsme si surfování s instruktorem vyzkoušeli. Působí tu nespočet surfařských škol, které jsou vyhlášené tím, že naučí téměř každého. Kurzy stojí od 45 eur, ale obecně u všeho lze domluvit výhodnější cenu.
Jen vy a příboj
Právě předměstí Canggu se stalo na několik týdnů naším domovem a mým běžeckým útočištěm. Ty nejoblíbenější trati vedly po plážích Batu Bolong, Batu Belig, Berawa či Echo – samozřejmě naboso. Jen asi dvakrát jsem zamířila do města na asfalt.
Nejvíce jsem si oblíbila úseky prázdného písku kolem zálivu, kde vám společnost dělá jenom zvuk příboje. Nenáročné 5km trasy vedly pláží Berawa do Batu Bolong a z Batu Belig na Echo.
Největší překážka přitom ležela hned v úvodu – zde se do moře vlévala říčka a laguna. Často byla hluboká jen do metru, ale po deštích ji bylo třeba přeplavat.
Také Bali a Indonésie je několikrát ročně cílem vytrvalců. Táhne zejména srpnový Maybank Bali Marathon, vede po bezkonkurenční trase a nabízí i půlmaraton a desítku. Do edice spíše zábavných závodů pak patří Rock’n Run, 5kilometrový okruh rušným městem Kuta.
Jen pozor, místní slunce má mimořádnou sílu, a tak jsem se hned napoprvé spálila a kromě chladivých vln jsem se „léčila“ sarongem – jde o typ oděvu, který je třeba mít při vstupu do chrámu a za pár korun se prodává téměř všude. Já si jím zakrývala spálená záda.
Znamenitá kuchyně a kurzy jógy
Atmosféru Bali utváří především příroda, která si tu dala opravdu záležet: vysoké hory, hluboká údolí se zářivě zelenými rýžovými políčky či čajovými plantážemi. Procházka mezi nimi nám dokonale upokojila mysl. Můžu odpřisáhnout, že tolik odstínů zelené jsem doposud neviděla. Ostrovu dominuje posvátná hora Gunung Agung, což je sopka a také nejvyšší hora Bali.
Připočtěte si přátelské a usměvavé lidi, vůni množství nádherných ibišků, tisíců vonných tyčinek (součást všudypřítomných obětin bohům) a domácích warungů (bister), které se mísí se zápachem zplodin z výfuků skútrů, a nebudete daleko od toho, jak to na Bali vypadá.
Pokud se ponoříte do jakéhokoli balijského trhu s jídlem (zdejší kuchyně na ničem nešetří, přitom jídlo je tu velmi levné), koupíte si ovoce, které neznáte, buďte si jisti, že jídlo je jedním z důvodů pro návštěvu téhle země. Stejně jako populární (a zdarma) kurzy jógy, které se konají každý den téměř po celém ostrově. Krásnější kulisy pro tohle duchovní cvičení najdete jen stěží.
Co ochutnat na Bali
Nejlepší je zajít do warungů, jídelen, kde se dá vybrat z mnoha jídel: pikantní, vegetariánské, masité, z plodů moře a k tomu několik druhů rýže či nudlí, vše doplněné o omáčku sambal. Další zajímavostí jsou pouliční prodejci s vozíkem, kteří připravují jídlo na obrovském woku. Netřeba se jich bát.
Dvakrát denně jsem ujížděla na kokosech velkých jako fotbalový míč. Delikatesa!
Praktické info
Průvodci budou nejspíš tvrdit něco jiného, ale obě destinace se dají navštívit po celý rok, jen je třeba brát v potaz období dešťů, málokdy ale prší přespříliš. Teploty jsou zde stálé po celý rok.
Letenky na Guadeloupe s přestupem v Paříži vyšly pro dva dospělé na necelých 12 tisíc, na Bali s přestupem v Šanghaji podobně. S předstihem je lze sehnat i levněji.
Víza dostáváte přímo na letišti, není nutné o ně požádat před cestou.
Do obou destinací se doporučuje očkování, minimálně proti žloutence typu A+B a břišnímu tyfu.
Ubytování si lze rozložit mezi několik lokalit a přesouvat se. Bali: s rozpočtem 100 USD na noc najdete pěkný hotel nebo apartmánový dům všude. My za 14 nocí dávali v přepočtu 8 500 Kč se snídaní, na Guadeloupu víc: kolem 15 000 Kč bez snídaně. Vzhledem k dlouhé době letu se sem vyplatí cestovat minimálně na 14 dní.
Na Bali je nejpraktičtějším i nejlevnějším dopravním prostředkem skútr (100 Kč), levný je i benzin. Na Guadeloupu nás pronájem malého auta na 14 dní vyšel na šest tisíc Kč, benzin je dražší, 37 Kč za litr.
Všude chytnete i připojení k wi-fi.