Nenech se brzdit hlavou

Někdo má skvěle natrénováno, ale v den D to nedokáže prodat, jiný v tréninkových časech zaostává, ale v závodě všechny překvapí. Které faktory jsou rozhodující pro mentální sílu? Co je důležité v mentálním tréninku? A jak se v této oblasti liší ženy od mužů?

Psychická odolnost u sportovců je dnes stále aktuálnějším tématem. Velké požadavky na výkon, konkurenční prostředí a tlak na výsledek, který má často vliv třeba i na budoucnost sportovce. To všechno jsou faktory, se kterými je náročné se vyrovnat. Naštěstí se psychická odolnost dá vytrénovat podobně jako tvoje svaly.

Stejně jako u tělesného tréninku platí i pro ten mentální: Cvič cíleně, opakovaně a kontrolovaně. Nejlepší zpětná vazba je pak závod, kde můžeš otestovat naučené mentální dovednosti.

Sebevědomí se rodí v dětství

Velký vliv na mentální nastavení dospívajícího sportovce má prostředí, ve kterém vyrůstá. Nejprve na něj působí rodiče, později učitelé ve škole a pak samozřejmě trenér. Z vlastní zkušenosti mám pocit, že v tomhle směru se mají Češi dost co učit od západních zemí.

Česká společnost se velmi často zaměřuje na negativa, chyby a selhání, za které bývá dítě / žák obvykle potrestán – dostane špatnou známku, doma na zadek nebo je středem posměchu. Kdežto v západních zemích je vše cíleno na úspěch. Rodiče chtějí slyšet pozitiva a dmou se pýchou, když jejich dítě skočí jeden metr daleko do písku. Mistrem sebevědomí jsou z mého pohledu Američané, jejichž hrdost je v nich pěstována od raného dětství, a to se později projevuje pozitivně i na jejich schopnosti podat v klíčový okamžik maximální výkon.

3 kroky ještě před startem

Právě hlava bývá totož rozhodujícím faktorem úspěchu i ve sportu. Ne nadarmo se říká, že naše myšlenky vytváří budoucí realitu a vítězit je potřeba se naučit. A začíná to již dlouho před startem.

S blížícím se závodem bývá běžné, že člověka začnou ovládat negativní myšlenky „Co když to neuběhnu? Co když mi vytuhnou nohy? Co když budu poslední?“ Jenže čím víc budeš myslet na selhání, tím spíš si ho přitáhneš. Proto je dobré se s těmito myšlenkami naučit pracovat.

  1. krok: nastav si reálný cíl

Správně nastavený cíl tě bude zdravě motivovat, ale zároveň by tě neměl příliš stresovat. Pokud máš trenéra, tak to prober s ním. On je tím, kdo by měl znát tvoje limity nejlépe. Společně byste měli směřovat ke stejnému cíli. Pokud se tě budou ostatní před závodem ptát, jaký máš cíl, tak si ho klidně nech pro sebe. Předejdeš tak zbytečnému tlaku od okolí.

  1. krok: sepiš si své úspěchy

Další pomůckou k posílení sebevědomí a odstranění nervozity, která u mě funguje, je soupis úspěchů. Vezmi si kus papíru a doprostřed napiš jméno závodu a svůj cíl. Kolem dokola si pak sepiš, co všechno už jsi na tvé cestě dokázal(a): Jak dlouho už trénuješ, jaký je tvůj osobní rekord, umístění z předešlého ročníku a klidně můžeš přidat i své pracovní úspěchy či počet dětí. Ve finále by sis měl(a) uvědomit, že nadcházející závod je prostě jen jedním z dalších dílků na tvé životní cestě. A že tedy zas tak moc nezáleží na tom, jak to dopadne.

  1. krok: měj v hlavě jen výkon

Těsně před startem už je potřeba myslet pouze na to, že nemůžeš ovlivnit nic jiného než vlastní výkon, vše ostatní se děje bez tvého vlivu. Takže jdi na start a podej svůj nejlepší výkon. Je důležité respektovat i to, že zrovna nemusí být tvůj den. Prostě jde o to podat maximum v daný okamžik. Teprve v cíli poznáš, na co to stačilo. S takovýmto nastavením hlavy si dokážeš užít každý závod bez zbytečného fixování se na výsledek.

Při závodě se koncentruj na přítomnost

A jak dosáhnout toho, aby tě vlastní myšlenky netáhly k zemi při samotném závodě?

Pokud mě osobně začne zrazovat hlava během závodu, často mi pomůže, když se začnu soustředit na techniku. Vzpomenu si třeba na to, jaké chyby u mě opravoval trenér v tréninku. Začnu také vnímat svoje tělo: jestli mám uvolněná ramena, v jakém úhlu vedu ruce, jak došlapuji na zem, jestli přes paty nebo přední část chodidla, soustředím se na dech… Prostě se začnu koncentrovat na přítomný okamžik a překonávám vzdálenost kousek po kousku.

V nejlepším případě díky tomu úplně zapomenu na to, kolik metrů mi ještě zbývá do cíle. Jsem pouze tady a teď ve stavu flow.

Mentální trénink je zkrátka věc, která dokáže posunout tvoje limity. Existuje spousta literatury, ze které se dají různé techniky naučit. Velmi přínosná mohou být i videa, která najdeš na youtube. A pokud to chceš brát doopravdy vážně, připadá v úvahu spolupráce se specialistou. Ne nadarmo mívají nejlepší sportovci své mentální kouče.

Ženy vs muži: jak to mají s psychikou?

Mentální nastavení ženy a muže bývají odlišná, což má vliv i na způsob, jakým u nich hlava ovlivňuje výsledek v závodě.

Ženy se obvykle chovají velmi emociálně, často se u nich objevuje problém se sebevědomím, ale zároveň mívají větší zájem o oblast sportovní psychologie.

Muži se chtějí co nejrychleji dostat k jádru věci. Jejich chování bývá impulsivní. Dost typické pro ně bývá nastavení: „Řekni mi, jak to funguje, a pak to teprve taky zkusím“.

Velkou roli v tomhle směru hrají naše hormony. Muž produkuje desetkrát více testosteronu než žena. To má velký vliv na sebevědomí a suverénnější vystupování mužů. U ženy naopak bývá dominantní estrogen.

Poměr hormonů se v průběhu života mění, a proto se i naše reakce na stejné situace liší. Sbíráme zkušenosti, dospíváme, každý den je novou lekcí.

U žen jsou zřejmé i jemné hormonální výkyvy v měsíčním menstruačním cyklu, které pravidelně mění strukturu mozku. Takže pro ně občas bývá náročnější zůstat v klidu, když se okolnosti sejdou v nesprávný čas.

Text: Petra Kuříková | Foto: Shutterstock