Neobjevené Toskánsko

Neobjevené Toskánsko

Když se řekne Toskánsko, každému se nejspíš hned vybaví jeho metropole Florencie. Přestože je pravda, že právě sem proudí davy turistů, zbytek kraje zůstává opomíjen neprávem. Rozhodně má co nabídnout: nádhernou přírodu, skvělé podmínky pro běhání či výbornou gastronomii. To vše s nádechem romantiky.

V Itálii, a v Toskánsku zejména, dokonce funguje speciální ubytování přizpůsobené potřebám běžců (running hotels a running houses, viz rámeček). Jsou velmi sympatické a s přátelskou atmosférou a díky nim si můžete svou běžeckou dovolenou vychutnat opravdu naplno.

Když říkám dovolená, myslím to vážně – zatímco všude jinde je trend táhnout internet ideálně i na záchod, ve dvou venkovských sídlech, která jsem měla možnost navštívit (Casa Il Tondo – Londa a Borgo di Serignana), ho chytnete jen ve společenské místnosti a ještě spíš mizerně. Nic pro workoholiky, na druhou stranu je vážně skvělé přestat být na chvíli on-line.

Běhání: nejlépe na jaře

Na své si tu přijdou hlavně milovníci trailu a běhání po měkkém. Toskánská krajina nabízí nezaměnitelný ráz plný pestrobarevných lesů a luk lemovaných útlými cypřiši se vkusně umístěnými staveními. Razantním zásahům člověka zdárně odolává, a tak je právem považována za jednu z nejúžasnějších kulturních krajin světa.

Nejlépe se sem vydat na jaře nebo na podzim. Začátkem roku si můžete vychutnávat desítky odstínů zelené a příjemnou teplotu kolem 15 až 19 stupňů. V létě nejenže je tu horko (kolem 30–35°), ale i davy turistů. Na podzim zase teplota klesá a ještě na konci října si tu můžete užívat babího léta protkaného celou paletou barev a klidně vyběhnout v krátkém oblečení. Riskujete ovšem více srážek.

Tras je tu požehnaně a jsou dobře značené, můžete je volit a kombinovat podle nálady a počasí. Kam vyběhnout, vám milerádi poradí právě v running hotelích, odkud si samozřejmě můžete odnést i mapky.

Mě nejvíce nadchly místní lesy propletené pěšinami s podzimní čepicí listí. Každopádně trailovky s sebou!

Gastronomie: Těstoviny a regionální speciality

Samozřejmě můžete do oblasti národního parku Foreste Casentinesi vyrazit i na pěší treky, ale pokud se chystáte i popoběhnout, máte výhodu. Můžete beztrestně ochutnávat vše, co zdejší kout Itálie nabízí. A že toho není málo a navíc to chutná znamenitě. Spíš než pizzu ale čekejte těstoviny – což je ostatně pro běžce ideální. Místní si je jsou schopni údajně dopřávat skutečně každý den, někdy i dvakrát.

Den můžete zahájit třeba znamenitým domácím koláčem s broskvemi, které vyrostly jen kousek od vašeho penzionu, nebo lokálními produkty v podobě ovocných džemů a sirupů.

Na obědě si Italové dávají hodně záležet a bývá nejvydatnější částí dne. Pravda, pokud jste něčími hosty, přichází na řadu italská pohostinnost a ani večer není několik chodů problémem. Lépe se zeptat dopředu, co vás čeká, a rozvrhnout si místo v žaludku, nebo se zákonitě přejíte.

Jako předkrm se podávají výtečné šunky a sýry (když zapátráte anebo se opět optáte přátelských místních, můžete navštívit i farmu, kde se vyrábějí), chléb či polenta s masem nebo houbami (i těch tu totiž roste požehnaně). Následují zpravidla těstoviny, nejčastěji ravioly s ricottou a špenátem nebo mletým masem a rajčatovou omáčkou. To vše se zapíjí červeným vínem, bílým sporadicky.

Jako dezert k malé kávě se pak servíruje obligátní tiramisu, panna cotta nebo místní sušenky cantuccini – plné mandlí a tvrdé jako kámen, a proto se namáčejí do dezertního vína.

Další lokální specialitou jsou tu kaštany, jedí se pečené, dělá se z nich kaše, moučníky, a dokonce i pivo. Na podzim můžete narazit na celý kaštanový festival – ostatně podobných akcí a trhů se v průběhu roku koná docela hojně. Drobnou překážkou mohou být snad jen webovky povětšinou v italštině – což se ostatně netýká jen festivalů.

Přímo v Londě můžete navštívit manufakturu znamenitého olivového oleje, kterým je Toskánsko rovněž proslulé. Uvidíte celý pozoruhodný proces výroby a hlavně: chutná famózně a pochopitelně lépe než to, co známe z našich supermarketů.

Špetka adrenalinu

Další možností pro sportovce je jízda na koni nebo adrenalinovější mountain biking. Jen necelých pět kilometrů na východ od Londy se nachází městečko Rincine se svou poměrně mladičkou MTB Trail Areou (více na Firenzefreeride.org). Jedná se o síť cest (náročných sjezdů i výšlapů), přizpůsobenou milovníkům horské cyklistiky, která vede nedotčenou přírodou, rozmanitou krajinou lesů a luk bohatých na jalovce. Vyjet se dá až na vrchol Faggio Tondo (1 031 m). Délku trati si můžete přizpůsobit svým schopnostem. Dokonce tu funguje kyvadlová doprava z kempu „Trail Area Point Camping Campo all’Oca“.

Ale myslím, že běžecké vyžití vás tu zaměstná do sytosti.

Kam vyběhnout

Pohodový okruh kolem Londy

Délka: 12 km

Jestliže se ubytujete v running hotelu Casa Il Tondo – Londa, jste přímo na trati. Červená značka vás provede 12kilometrovou nenáročnou cestou po historickém okolí. Nebo můžete začít v místním infocentru u malebného jezírka, kde získáte další zajímavosti o lokalitě. Tady se také nachází výtečná restaurace „na jezeře“ Pizzeria da Fischio, kde ochutnáte místní speciality. Stejně tak můžete učinit v podniku Il Colonnello (raději tak ale učiňte až po doběhu).

Na cestě pak lze kromě přírody objevovat kostely, farmy a staré mlýny na mletí obilí a kaštanů.

Náročnější: lesem na vrch Monte Falterona

Délka: 11,5 km

Ze San Godenza vyjedete autem na jihovýchod (Via del Falterona či Strada Provinciale del Castagno), co nejdále do hor vás cesta pustí. Dostanete se na kraj lesa, kde jsou značené turistické trasy. Vaším cílem bude druhý nejvyšší vrchol národního parku Foreste Casentinesi – Monte Falterona (1 654 m). Počítejte s lesní, místy kamenitou cestou, stále vzhůru. Dobrá zpráva je, že zpátky to bude zase z kopce. Jde o hezký lesní trail.

K vodopádům

Délka: 9 km

Skoro až na samém severním cípu – a směrem na západ – hledejte vodopády Cascata dell’Acquacheta, opět vás k nim zavede dobře značená cesta. Nejprve budete klesat a užijete si chvilku roviny, pak se musíte zase vrátit vzhůru. Pozor, uvidíte hned dva vodopády, u těch prvních budete muset přeskákat po kamenech a je možné, že se vám to nepovede suchou nohou. Podle libosti si můžete trek i prodloužit.

Praktické info

Cesta z Prahy do Londy má bezmála tisíc kilometrů a zabere 11 hodin. Pokud pojedete na více dní, jde to překousnout, navíc náklady jsou nižší: 3 850 korun za obě cesty (při spotřebě 7 l na 100 km), ale hlavně budete mít s sebou svoje auto. Jinak stojí za to si ho půjčit. Jeďte na Plzeň, rakouský Innsbruck, dále na Bolzano, Trento, přes Veronu, Modenu a Bolognu a těsně před Florencií uhnete doleva. Z metropole Toskánska to je asi 40 km (45 minut).

Dá se i letět. Do Florencie z Prahy musíte ovšem počítat s jedním přestupem (v Amsterdamu, Paříži, Londýně, Frankfurtu či Mnichově), zpáteční letenka se dá sehnat už za cenu lehce nad čtyři tisíce korun.

Ceny v Itálii jsou o něco málo vyšší než u nás – zejména za služby – a platí se eury. Nic jiného speciálního s sebou nepotřebujete.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock