Únava je pocit, který nám může plést hlavu, ale může to být i informace, která nám dá vodítko k našemu dalšímu směřování. Každý vnímá únavu jinak a každý se s ní vyrovnává maličko jiným způsobem. Lze tento poměrně hodně subjektivní pocit využít v tréninku?
Únavu lze v tréninku využít velmi efektivně, ale musíme se vyznat v sobě a svých pocitech. Postupně se tak můžeme naučit vnímat celou škálu indikátorů stavů souvisejících s tréninkovým stresem, stupněm regenerace apod.
-
Základní, příjemná únava
Tento typ únavy není primárně nepříjemný, pokud víš, že jde o úbytek energie spojený s tréninkem. Vyčerpal(a) jsi ze svalů energii, spálil(a) spoustu kalorií, a proto tělo už nyní nechce vydávat další, ale přepne se do anabolického módu. V tomto stupni únavy tě tělo bude po přechodnou dobu pouštět do větších zátěží jen nerado, bude se tomu svým způsobem bránit.
Pokud se nenecháš touto únavou zaskočit, nebudeš jí nadměrně rozumem rozebírat, a pokud máš prostor pro regeneraci, pak jde o příjemnou únavu, kterou lze snadno odstranit – stačí večer včas ulehnout a spát jak miminko.
-
Únava související s delším intenzivním zatížením
Maličko jiného rázu je únava, jež souvisí s delším, vysoce intenzivním zatížením, při němž se tělo zaplavilo metabolity. Nyní pracují na 100 % detoxikační orgány, a pokud jsi dobře suplementoval(a) a pomůžeš tělu se zbavit metabolitů i perfektním pitným režimem, případně saunou, masáží apod., tvůj stav se bude i v tomto případě poměrně rychle zlepšovat – i třeba v řádu několika hodin. Může tě zaskočit, že tento stav bývá někdy spojený s horší náladou, ale ani to nemusí být nutně špatně. Důležité je, aby zhoršenou náladu vyvážil dobrý pocit z tréninku, což je základ.
Problém ale může nastat v případě, že se vysoce intenzivní tréninky nahromadí. Pak může časem docházet k minerálové dysbalanci, zhoršuje se metabolismus některých vitaminů a svoji roli samozřejmě hraje i vysoké zatížení detoxikačních i jiných orgánů. Tento stav se okamžitě projeví na změně nálady, psychika prožívá enormní zatížení, dochází k úbytku energie, a to i v případě, že glykogen zdaleka nebyl vyčerpán. Je to tím, že se dočasně zastavuje tzv. třetí tělní oběh, který představuje naše energetické dráhy. Jednotlivé meridiány (tj. dráhy, jimiž energie v těle proudí), se mohou částečně nebo i úplně blokovat meridiány. Základním hýbatelem je v této chvíli psychická síla sportovce, jeho vůle zvládnout problém.
Tady se už dostáváme na tenký led. Mám za to, že do těchto stavů by se měli dostávat pouze profesionální sportovci nebo sportovci mladí a silní, protože ať chceš nebo nechceš, tyto stavy se už výrazným způsobem promítnou do života. V tu chvíli je potřeba být opatrný, protože se procházíme po ostří nože a může snadno dojít k přetrénování. A když se sportovec tímto způsobe „přidře“, náprava většinou trvá celé týdny, ale klidně i měsíce a většinou se přidá i nějaký zdravotní problém.
-
Únava pramenící z chybného myšlení
Velmi podobný stav si ale může člověk poměrně snadno přivodit i jinak. Stavy sklíčenosti, pocitu, že nemám energii, stejně prudké změny nálad provázející špatný pocit ze sebe a většinou i ze svého okolí si totiž lze přivodit i souhrou algoritmů myšlení, protože naše myšlenková schémata ovlivňují naše pocity často více než samotné sportovní zatěžování.
Nejčastější chybou je pocit, že musíme něco dokázat sobě, svému okolí, hraním životních rolí. To jsou vyčerpávající schémata našeho rozumu, která roztáčejí kola zátěží těžších, než je vlastní trénink. Způsob myšlení má dokonce vliv na tvorbu jedovatých metabolitů – například psychicky nemocní lidé trpí na úrovni těla kyselejším vnitřním prostředím bez zjevného důvodu.
Osobně si myslím, byť nemám pro to důkazy, že rozhoduje frekvence myšlenek a jejich náboj. Vysoká frekvence myšlenek totiž přepíná tělo z hlediska vegetativního nervstva na sympatikus (při aktivaci této větve pak převažují katabolické, tj. rozkladné pochody), a zároveň narušuje souhru žláz s vnitřní sekrecí, což je daleko horší problém. Jsem přesvědčený, že vysoká frekvence myšlenek zastavuje proudění energie v našem těle, na což okamžitě reaguje systém žláz s vnitřní sekrecí, které zásadně ovlivňují veškeré pochody v těle. Jakmile se „blokne“ jedna z hormonálních žláz, okamžitě začnou reagovat ostatní, a tak dochází k řetězové reakci, která nastaví v těle chaos. Tělo se přenastavuje do jiného režimu a dochází k úbytku sil.
Myslím si, že právě toto je u běžců z kategorie „trémistů“ hlavní důvod odchodu sportovní formy v posledních dnech před vrcholem. I tady je na začátku vysoká frekvence myšlení, až pak dochází k reakcím, na jejichž konci je rozladění humorálního systému a pokles energie. Tělo reaguje stejně jako v celkové únavě po zatížení, jenže to trvá moc dlouho a organismus ztrácí schopnost podávat dobré výkony.
A proč je na začátku vysoká frekvence myšlení? Protože v tu chvíli nejsme schopni tyto myšlenky třídit a efektivně se zbavovat těch horších. Zaplavují nás tak zlé, agresivní energie (vůči sobě i okolí), kterým podléhá nejen naše tělo, ale i tvůrčí duch, a nejsme tedy ani schopni vytvořit si fungující program pro svůj závod či trénink.
Únava je zkrátka informace, rozluštit její podstatu a povahu už je ale věc jiná. Když se ti to podaří, když se začneš v sobě vyznávat lépe a lépe, pak se pro tebe stane tvoje únava, její povaha, druh a stupeň studnicí informací. Díky nim pak dokážeš pochopit, co se v těle děje, a můžeš toho využít pro své směřování nejen v tréninku, ale i v průběhu samotného závodu.
Autor je zkušený závodník a trenér, který nabízí on-line tréninky běžcům všech výkonnostních kategorií. Více na maratonskytrenink.cz