Nemít talent bývá zdrcující, zvlášť když v tréninku makáš jak šroub a pak tě v závodě předbíhají lidé, kteří se jdou jen občas trochu proběhnout. Potěšit tě ale může fakt, že když si dobře vybereš disciplínu, můžeš tuto nespravedlnost aspoň trochu zmírnit.
Pro běžeckou výkonnost je zásadně důležitá hodnota VO2max, čili maximální množství kyslíku, které naše svaly dokáží využít pro produkci energie. VO2max lze sice tréninkem zlepšit, každý z nás má však v rámci zděděných dispozic hodnotu, přes níž se nedostane. Právě vliv VO2max ovšem není ve všech běžeckých disciplínách stejný.
Zvol si správnou distanci
Spotřeba kyslíku totiž roste s rychlostí běhu. Na maximum se dostaneme zhruba při tempu, které dokážeme udržet po dobu šesti minut, a její hodnota proto nejvíce rozhoduje u tratí, na nichž strávíš podobnou dobu – tj. 1500 či 3000 m – a s prodlužující se vzdáleností začíná klesat.
Jednoznačně to vyplývá i z tabulky vycházející z výzkumů Danielse a Gilberta, kde najdeš předpokládané nejlepší výkony pro různé hodnoty VO2max. Pokud k tobě například byla příroda krutá a tvé VO2max dosahuje hodnoty pouze 30,9 ml.kg-1.min-1, máš na patnáctistovce šanci maximálně na čas 8:16, což je, přiznejme si, dost bída. Na desítce už ale s časem 1:02:15 rozhodně poslední nebudeš. A 4:43:06 na maraton? To už vůbec není špatný čas. Pod čtyři hodiny, což je mezi běžci obecně považováno za dobrý výsledek, se pak můžeš dostat i s VO2max těsně pod 39.
A pokud se dáš na ultra, budou tvoje šance ještě vyšší, protože tam bude o výsledku stále více rozhodovat i hlava.
Tabulka
Nejlepší očekávané výsledky vzhledem k VO2max
| VO2max | 1 500 m | 10 km | maraton |
| 82,4 | 3:28 | 27:01 | 2:04:31 |
| 64,6 | 4:17 | 33:12 | 2:33,25 |
| 56,3 | 4:51 | 37:21 | 2:52:34 |
| 47,0 | 5:42 | 43,36 | 3:21:00 |
| 38,3 | 6:51 | 51:56 | 3:58:08 |
| 30,9 | 8:16 | 1:02:15 | 4:43:06 |