Na první pohled nevypadají, že mají kila navíc, přesto na tom mohou být kolikrát zdravotně hůř než tlouštíci. To v případě, že dotyční mají nadbytek útrobního tuku. Kde se bere a jak se ho zbavit?

Viscerální tuk je přirozenou součástí našeho těla. Obaluje a tím chrání orgány těla (proto se mu také říká orgánový či útrobní) a také jej využíváme k ochraně proti nepříznivým vlivům. Potíž nastává, pokud jeho množství vzroste: tělo vysílá první signál. Ten se u každého může projevit jinak, ale většinou je to na pleti prostřednictvím zarudnutí, potniček či akné, ale může jít i o bolesti nebo zánět.

Zatímco podkožní tuk je relativně bezpečný, ten viscerální je zrádný a nebezpečný. Záludnost spočívá v tom, že nemusí být na první pohled vidět. I když i vyšší obvod pasu napoví (viz box).

V hlavní roli játra

Ale vezměme to od začátku.

Viscerální tuk se ukládá na vnitřní straně blány chránící střeva a dále prorůstá všemi směry. Může obalit srdce, střeva, játra. Pro tělo ale také představuje úložiště toxických látek, v čemž tkví onen zásadní problém. Kde se vzaly?

Naše životní prostředí je poznamenáno pesticidy, herbicidy a některými ropnými produkty, znečištěním vzduchu a vody, také čisticími prostředky pro domácnost, plasty, kosmetikou apod. To vše může způsobit přebytek toxinů směřujících do břišního tuku.

Veškeré toxiny projdou přes nejdůležitější orgán metabolismu. Játra. Jejich transplantace není úplně levnou záležitostí, tak se pěkně starejme! Jedno varování: nejmladšímu pacientovi bylo pouhých 14 let.

Játra se mohou zaplnit pomocí tuků ze stravy nebo díky rozkladu odumřelých buněk těla. Riziko se zvyšuje i při zánětlivých stavech organismu (zanícení šlach, nosohltanu, kloubů atd.). Ke zvýšenému ukládání dochází i při změně střevní mikroflóry.

Viscerální tuk tedy není problém jen lidí s nadváhou – ale ani ta moc nepřispívá. I zdánlivě hubený a relativně vysportovaný jedinec může mít zvýšený viscerální tuk. Vše závisí právě na schopnosti těla zbavovat se toxických látek – a pro tuto práci jsou předpokladem právě správně fungující játra.

Zplodiny v těle vznikají stejně tak při pohybu. Z toho vyplývá, že bohužel i běháním vytváříme kupu toxických látek. Jedná se o škodlivé látky práce svalové hmoty a volné radikály. Ty pak útočí na naše buňky a snaží se jim vždy ukrást doplnění chemické vazby – jedná se o extrémně složitý biologický proces. Proto jsou tak reaktivní a my se jim potřebujeme bránit skrze vitaminy ze stravy. Při dlouhodobém nedostatku vitaminů se snižuje účinnost metabolických reakcí v těle a využitelnost (vstřebatelnost) stravy. Tím pádem máme oslabenější buňky a naše tělo je náchylnější na zranění či poškození.

Zbavte se toxinů

Prvním krokem ke snížení množství viscerálního tuku tak je omezení přísunu toxických látek. Studium obalů se stane na pár týdnů vaším koníčkem. Ale postupně se to naučíte.

Druhá věc je vyživovat mikroflóru střeva pomocí rozpustné vlákniny (viz box). Díky tomu se nám zlepší využitelnost živin ze stravy – zásadní předpoklad pro naši celkovou výživu. Správná funkčnost střev se dá odhadnout podle četnosti stolice. Ideální je dva- až třikrát denně.

Každá buňka spaluje živiny (sacharidy, tuky, proteiny, kyslík) a vytváří toxické látky (CO₂ a další). Za jejich odvod je zodpovědná lymfa, „kouzelná“ tekutina proudící v našem těle. A ta pro svou správnou funkci potřebuje dostatečně hydratované prostředí a pohyb. Tím se dostáváme k třetímu úkolu: bez vody – tedy dostatečného pitného režimu – to nejde.

Za čtvrté je třeba pohybová aktivita. Ideálně na denní bázi alespoň 30 minut. To u běžců nepředstavuje zas tak velký problém. Nicméně věděli jste, že neaktivita delší než sedm dní nastartuje ukládání a plnění tukových buněk v oblasti břicha?

Doporučují se formy cvičení a tréninku s vysokou intenzitou, v běžeckém pojetí se jedná o intervaly či sprinty nebo posilování s využitím váhy vlastního těla. To vše je velmi účinné ve zlepšování schopnosti těla zvládnout glukózu v krvi a zároveň zvyšovat citlivost na inzulín, což je rozhodující při odstraňování vnitřního tuku.

Brokolice a bílkoviny

Ve stravě nám pomáhá zejména brukvovitá zelenina jako brokolice, květák, růžičková kapusta, kapusta, zelí. Je vhodné se zaměřit na konzumaci rostlinných bílkovin (ideálně tvoří 25 až 30 % denního energetického příjmu) a omezit bílou mouku, jednoduché sacharidy a rafinované škroby. Rizikové jsou zejména nasycené mastné kyseliny. Pochutnáváme si na nich v některých margarínech, sušenkách, smažených brambůrcích, hranolcích a jiných potravinách s částečně hydrogenovanými oleji. Zato se soustřeďte na příjem kvalitních omega 3, které se nacházejí v rybách.

Játra, hlavní orgán metabolismu a zároveň klíčový prvek pro odbourávání viscerálního tuku, je třeba chránit dostatečným příjmem kvalitních vitaminů A a E, které lze najít například v sýrech, játrech, mrkvi a sladkých bramborách v případě áčka, dobrým zdrojem éčka je pak slunečnicový olej. Neposledním úkolem je zamezit stresu.

Autor je výživovým poradcem. Jeho cílem je dostat klienty do optimální kondice. Pracuje s nimi na nových návycích: regeneraci, zvýšení výkonu, úbytku váhy, zlepšení imunity a pomoci při alergiích a problémech s kůží. Více na Bodyharmony.cz.

Z čeho načerpat rozpustnou vlákninu

• Luštěniny (hrách, sójové boby, fazole)
• Tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny)
• Oves, žito, ječmen
• Některé druhy ovoce (především jablka a banány) a bobule
• Některé druhy zeleniny (brokolice a mrkev)
• Kořenová zelenina
• Brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu)

Jak ho odhalit?

Nejpřesnější metodou, jakou lze břišní tuk změřit, je magnetická rezonance a počítačová tomografie. Potíž je v tom, že je nelze podstoupit jen tak na přání. Vyšetření musí doporučit lékař a děje se tak zpravidla při podezření na nějaké onemocnění.

Dostupnějším způsobem jsou bioimpedanční přístroje (Tanita, InBody) fungující na bázi odporu tělesných tekutin – každá část těla má jinou hustotu, a tedy i jiný elektrický odpor. Každý z vás je určitě už vyzkoušel. Diagnostika zabere sice jen chvilku, ale je stejně tak dost vypovídající – tělní odpor je přesný a pro někoho neúprosný.

Měření s výkladem hodnot lze podstoupit také u výživového poradce Jakuba Podaného – viz Bodyharmony.cz.

Obyčejné váhy měřící tuk v těle proměřují jen spodní oblouk, tedy nohy, spodní břicho a pánevní oblast.

Zjistěte to sami

Doma si můžete změřit obvod pasu – učiňte tak v nejužším místě pod žebry.

	muži	ženy
ideál	78–91 cm	71–84 cm
zvýšený viscerální tuk	92–101 cm	85–94 cm
vysoké množství VT	nad 102 cm	nad 95 cm

Text: Jakub Podaný | Foto: Shutterstock