Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem se až příliš často skrývá uvnitř naší hlavy. „Věřit si“ a „myslet pozitivně“ je sice pravdivá, ale příliš obecná rada. Zde je tedy pár těch konkrétnějších.
1. Věřte své přípravě
„Škoda té nemoci, ten týden tréninku bude chybět.“ Měl jsem zařadit více tempa.“ Podobné myšlenky vyžeňte z hlavy, příprava se hodnotí až po sezóně. Na startu je místo na jedinou myšlenku: „Chci prodat všechno, co jsem natrénoval.“
2. Dávejte si postupné cíle
„Chci být v první desítce.“ „Chci si zaběhnout osobák.“ Podobné cíle jsou v momentě, když stojíme na startu, dost vzdálené. V udržení úsilí vám pomůže, když máte v zásobě i cíle dílčí: „Udržím se v čelní skupině do půlky závodu“. „V první čtvrtině trati chci být v čase XY.“ A další můžete operativně přidat v průběhu závodu: „Zkusím ale udržet tohle tempo do příští občerstvovačky.“
3. Rituály ano, ale s mírou
Ustálené rituály vám pomohou před závodem udržet nervy na uzdě a soustředěnou mysl. Měly by ovšem být smysluplné. Můžete mít třeba ustálený postup rozcvičení a dalších úkonů, mít ale třeba „šťastné tričko“ není dobrý nápad. Jednou ho ztratíte či zapomenete a jste… no, víte kde.
4. Připravte se na všechno
Zrovna dneska jste chtěli zaútočit na osobák, ale jako na potvoru je zima, vedro, vítr, déšť… Jasně, je to smůla, jenže vaším primárním cílem vždy mělo být podat nejlepší výkon, na jaký v daných podmínkách máte. Zrovna tak musíte být vnitřně připraveni na všechno, co vás na trati může potkat.
5. Sám sobě koučem
Mít tak v okamžiku krize vedle sebe trenéra, který reálně zhodnotí situaci, uklidní vás, povzbudí a namotivuje… Proč byste ale tím trenérem nemohli být vy sami? Zkuste být na chvíli vnějším pozorovatelem. Sledujte toho zoufalce, jak zápasí s vyčerpáním a opakuje si, jak to všechno po… Pak zkuste reálně zhodnotit situaci, přestaňte se litovat naopak se povzbuďte, vymyslete nový cíl, novou strategii a klidně se zkuste i něčím rozesmát.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock