Když se snažíme, aby naše svaly byly zdravé a funkční, obvykle se zaměřujeme na svalová vlákna. Neméně důležité jsou ovšem i obaly svalů, tzv. fascie.
Fascie byly dlouho považovány jen za jakýsi pasivní obal, jehož jedinou funkcí je držet svaly pohromadě. V posledních dvaceti letech však věda přinesla o této tkáni spoustu zajímavých objevů.
- Propojují pohybový systém
Sval není izolovaný systém, ale je fasciemi propojen se svaly v celém těle. Pokud tedy někde vznikne problém, může se ve projevit na úplně jiném místě.
- Adaptují se na zátěž
Při opakované zátěži zesilují nejen svaly, ale i fascie. Při nesprávné a nerovnoměrné zátěži ovšem zesilují pouze některé dráhy, zatímco jiné slábnou. To se může stát příčinou zranění.
- Mění směry působících sil
Vyznavači parkouru seskakují z takové velké výšky, že máš pocit, že jejich svaly a klouby explodují, ale oni se dokáží z dopadu plynule rozběhnout. Důvodem jsou právě funkční fascie, které dokáží rozptýlit síly působící na svaly a klouby. Díky tomu tě ochrání i před opakovanými nárazy při běhu.
- Ovlivňují pohyb a výdej energie
Ve fasciích se 10x více receptorů než v samotných svalech. Jsou proto schopné reagovat na zatížení, optimalizovat působení sil a efektivitu využití energie. A dokonce jsou i samy schopné kontrakce!
- Reagují rychleji než mozek
Fascie částečně reagují nezávisle na centrálním nervovém systému, a proto to dokáží velice rychle. Změnou svého napětí tě tak mohou ochránit před zraněním například při náhlém zakopnutí či podvrtnutí.
- Reagují na emoce
Stres, strach, hněv… To všechno jsou emoce, které ovlivňují napětí svalů v těle, a tím způsobují bolesti a další potíže. Tkání, která a tyto pocity reaguje, je přitom právě fascie.
A jak o fascie pečovat? Skvělé je zejména rolování pomocí pěnových válců, popřípadě masážně-manipulační techniky prováděné fyzioterapeutem.
Došlap se mění již po čtvrthodině běhu
Rozdíly v technice běhu a způsobu došlapu čerstvého a unaveného běžce nelze přehlédnout. Tyto změny ovšem nastupují mnohem dříve, než bychom čekali.
Vědci z University of Massachusetts Amherst podrobili zkoumání skupinu běžců s průměrnou týdenní kilometráží 45 km a zjistili, že k prvním biomechanickým změnám u nich docházelo již po 15 minutách běhu – začali došlapovat více přes patu a měnil se úhel v kotníku i koleni při došlapu. Došlo také ke zvýšení sil působících v úvodní fázi kontaktu chodidla s povrchem, ovšem v dalších došlapu byly působící síly naopak nižší.
Interpretace výsledků výzkumu se ovšem liší – někteří odborníci na jeho základě doporučují používání tlumených bot, další změny naopak považují za adaptaci na zátěž, která má za úkol naše chránit.
Protahování může i škodit
Zkrácení některých svalů sice může způsobit zranění, stejně škodlivé však může být i nadměrné protahování. Například nadměrný strečink oblasti lýtek podle výzkumů snižuje svalové napětí v této oblasti, což zvyšuje riziko vzniku plantární fasciitidy. U osob se sklonem k hypermobilitě zase může přílišné protahování zvýšit nestabilitu kloubů.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock