Při maratonu je od počátku správně zvolené tempo důležitější než na kratších tratích, a proto je také nutné položit si otázku: Za kolik jsem schopen to dát? Velmi přesnou odpověď vám kupodivu dá pouhých šest minut běhu.
Postup je zcela jednoduchý: v den, kdy se cítíte v pohodě, zdraví a svěží, se pečlivě rozcvičte, poté šest minut běžte, jak nejrychleji dovedete, a přitom měřte absolvovanou vzdálenost.
Připadá vám zvláštní, že by tak krátká doba běhu měla předpovědět výkon na mnohonásobně delší trati? Ve skutečnosti to možné je, a to poměrně přesně. Intenzita, kterou zvládnete udržet v šestiminutovém běhu, totiž zhruba odpovídá vaší hodnotě VO2max, která je pro běžeckou výkonnost určující. Navíc pomocí tohoto testu zvládnete předpovědět i čas na jakoukoliv jinou distanci.
Horwillovy zákony běhu
K samotnému výpočtu je třeba použít tzv. Horwillovy zákony běhu zformulované slavným britským trenérem Frankem Horwillem. Jedno z jeho pravidel říká, že pokud zdvojnásobíme uběhnutou vzdálenost, klesne naše tempo o čtyři vteřiny na každých 400 m.
Zvládnete-li za 6 minut uběhnout 1 600 m, absolvovali jste každou čtyřstovku za 90 s. Pokud tedy poběžíte dvojnásobek, tedy 3 200 m, budete na každou čtyřstovku potřebovat 94 s, na trati 6 800 m to bude 98 s… Na desítce se tak tímto postupem dopracujete k maximálnímu tempu 100 s na 400 m, na půlmaratonu to bude 104 s a na maratonu 108 s. A protože maraton obsahuje celkem 105,5 čtyřstovek, stačí výsledek tímto číslem vynásobit. To v tomto případě znamená čas 108 s x 105,5 = 11 394 s = 3 h 09 min 54 s.
Funguje to na každého?
Tento výpočet má ovšem jednu velkou slabinu: funguje přesně pouze v případě běžců, kteří mají dobře natrénováno. Pokud tedy nemáte dostatečně naběháno jak v oblasti dlouhých běhů, tak speciálního maratonského tempa, je krajně nepravděpodobné, že byste vypočtené tempo dokázali udržet po celou dobu běhu. V tom případě použijte spíše výpočet podle času na půlmaraton.
Text: Tomáš Kučera | Foto: RunCzech
