Často vyrážíme za krásnou přírodou, za skalami a kopci daleko nejen do různých koutů republiky, ale třeba přes půl planety. Jenže jsou místa, která máme přímo za humny a častokrát o nich ani nevíme. Jedním takovým je Chuchelský háj, kam se z centra dostaneš za půl hodiny.
Bydlíme na pražském Barrandově, což je skvělé místo pro běhání. Když seběhneme dolů, jsme v Prokopském a Dalejském údolí, když se však vydáme přesně na opačnou stranu, ocitneme se také v nádherné přírodě, kde se dá skvěle běhat a užijí si tu jak milovníci zpevněných cest, tak i trailu: v Chuchelském háji.
Za První republiky to bylo oblíbené výletní místo Pražanů. V neděli sem putovaly zástupy od Smíchova kolem Barrandovských teras, nebo z druhé strany, od Velké Chuchle. Dnes sem ale vyráží lidí o poznání méně a většinou jejich kroky skončí v lesním minizoo koutku, který je útočištěm raněných zvířat a opuštěných mláďat. Nám trvalo několik let, než jsme z Barrandova toto kouzelné místo objevili.
To, že tento kout Prahy tolik lidí nezná, je na jednu stranu škoda, protože má rozlohu úctyhodných 19 782 hektarů, na kterých nalezneš upravené cesty, lesní pěšinky i nefalšované drsné traily. My běžci ale můžeme být rádi. Máme tak celé přírodní hřiště mnohdy jen pro sebe.
Kudy se vydat:
Trasa 1 – za jezírkem a za zapomenutým bazénem
Náš oblíbený začátek trasy je nad Barrandovem u přírodních atelierů s kulisami postavenými pro historické seriály HBO. Po příjemném seběhu po polní cestě se dostáváme do lesa, kde můžeme začít vybírat trasu dle libosti a nálady. Příjemným zpestřením je začít docela prudkým seběhem ke kapli Panny Marie s Mariánským pramenem. Tohle malebné místo je v letních měsících ideální k osvěžení a hned pod ním se v lesíku skrývá malé jezírko, které jako by ani nebylo součástí hektické Prahy. Je obklopené bujnou přírodou a stromy, takže ho můžeš i přehlédnout.
Odtud pokračujeme dál až do Malé Chuchle, kde si uděláme krátkou odbočku k bývalému Barrandovskému bazénu – jednomu z nejkouzelnějších sportovišť první republiky. Torzo kdysi honosného bazénu s přírodními tribunami je ukryto v houští pod Barrandovskou skálou a z cesty ho označuje pouze vysoká skokanská věž. Zpět se vracíme buď stejnou cestou, nebo oklikou přes barrandovské terasy. Tady ale pozor, v době oprav mohou být některé zavřené.
Trasa 2 – ke kostelíku a zpět
Pokud se do Chuchelského háje chystáš autem, projeď Slivenec a ptej se nové dětské hřiště. Když budeš okolo něho pokračovat kousek níže, dostaneš se na parkoviště, kde nechej svoje auto. Běh začněme dlouhou, táhlou alejí, která je jen mírně zvlněná a na začátek nevyčerpá tvé síly. Pak se dáme směrem k zoo koutku – ten si můžeš prohlédnout a vydat se po žluté turistické značce okolo hřbitova k malému kostelíku sv. Jana Nepomuckého. Ten oběhni, dostaneš se tak na vyhlídku, ze které sice krásně uvidíš Vltavu, ale také sídliště a industriální zónu. Pro někoho ne moc velká romantika, ale my to tu máme rádi.
Pak od kostelíka pokračujeme po stejné cestě zpět, nebo se vydáme po chodníku doleva směrem dolů, až se dostaneme na rozcestí. Tam se dáme po malé lesní pěšince směrem nahoru, zpátky k parkovišti. Tady si určitě připrav trailovky a také počítej s kopečkem nahoru. Celý okruh není velký, má okolo pěti kilometrů, ale je moc fajn.
Trasa 3 – K Homolce do lomu a do kopců
Když od kostela Jana Nepomuckého seběhneme na rozcestí kousek dolů, je tam přírodní rezervace s bývalým lomem Homolka a když se vydáš okolo něho, uvidíš velký, tyčící se kuželový kopec s nadmořskou výškou 295 metrů – jmenuje se také Homolka. Až se pořádně vydýcháš, je totiž dost prudký, vychutnej si výhledy na Velkou Chuchli, na Mořany i na Pacoldovu vápenku. Buď však opatrný – jednak kvůli terénu, lehce tu na kamenech a kořenech sklouzne noha, ale pozor si dej také na divoká prasata, která jsou přemnožená. Nedávno nás tu jeden velký běžící divočák málem srazil.
Pak se vydej dolů, k hlavní cestě, která vede do Velké Chuchle, ty ale běž směrem do Slivence. Mineš zajímavou stavbu, které si nešlo nevšimnout z výhledu na Homolce: k Pacoldově vápence. Je z druhé poloviny 19. století a byla postavená podle návrhu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda. V provozu byla do druhé světové války, pak roky chátrala a teprve před patnácti lety byla zrekonstruovaná. Poté se nevracej na vestu, ale vydej se nahoru okolo ní. Dostaneš se na lesní cestu, která ale často bývá bahnitá, a z ní se přes další hezký výhled vydej zpátky do Slivence.
Co tady ještě vidět a zkusit:
Nedaleko parkoviště na konci Slivence, když se vydáš alejí, je po pravé straně zajímavé workoutové a dětské hřiště. Zabaví se tu děti a dospělí si tu můžou v rámci tréninku hezky zaposilovat nebo se protáhnout.
Máš rád trailové a krosové závody? 22. července 2020 se tu běží v rámci Naší ligy Trail Chuchelským hájem 2, kde si můžeš vybrat dvě trasy: 14 a 9 kilometrů. Když to nestihneš, další závod je pak ještě v listopadu. Více na www.vaseliga.cz
Text: Soňa Hrabec Kotulková a Michal Hrabec, Running2.cz | Foto: Shutterstock