Zrovna jsi objevil v termínovce nový běžecký závod. Téměř okamžitě překlikneš na hlavní stránky a hledáš více informací. Jednou z těch, které by tě měly zajímat nejvíc, by měla být mapa závodu a informace o trase. Co z nich můžeš vyčíst?

Každého obvykle jako první nejvíce zajímají propozice  – kromě data závodu třeba i výše startovného. Hned následující kliknutí ale obvykle míří na položku s názvem „trať“ nebo „mapa závodu“, podle toho, pod čím pořadatel danou informaci zveřejňuje.

Mnozí z vás jistě namítnou, že trať není to nejdůležitější, co by tě mělo zajímat, ale nevěř tomu. Stačí si vybavit všechny ty běžce a běžkyně, kteří se obvykle před závodem tlačí u panelu s mapkou a pečlivě studují všechny potřebné informace. Mnohdy po první prohlídce následně zasypou pořadatele množstvím různých dotazů. Často si přitom vzpomenu na knihu „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“, poněvadž u plánků trati je k vidění vždy více žen než mužů. Jenže tím, že se závodníci zajímají a ptají, dodávají si větší pohodu, sebevědomí a klid, který je velmi důležitý při samotném závodě, a to bez ohledu na pohlaví.

Zhruba před třemi lety proběhl mezi běžci a běžkyněmi nezávazný průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaké položky a v jakém pořadí bývají otvírány při získávání prvních informací o závodě. A světe div se – potvrdilo se, že hned po propozicích je to právě mapka závodu, zvláště pak u trailových podniků.

Nejvyhledávanější údaje v souvislosti s tratí:

• Povrch tratě závodu (rozhoduje o výběru obuvi)
• Profil tratě, množství stoupání i klesání (rozvržení sil)
• Umístění občerstvovacích stanic na trati
• Strategická místa závodu (odbočky, otáčky, rozcestí atd.)
• Záludnosti, nástrahy (přeběhy potůčků atd.)

Povrch rozhoduje o výběru obuvi

I když máš pocit, že pro tebe není potřebné a důležité, aby sis zjišťoval(a) informace o trati závodu, je tu jeden údaj, který by tě velmi zajímat měl. Potřebuješ znát, s jakým povrchem se na trati můžeš setkat.

Zdání totiž občas klame. Mnohdy mohutně propagovaný závod „v malebném lesním prostředí“ může totiž celý proběhnout na tvrdém asfaltovém povrchu, ačkoliv při něm opravdu nevyběhneš z lesa. Ty už máš připravenu speciální trialovou obuv a ejhle, samý asfalt či panely. Podobných závodů je u nás velmi mnoho.

A platí to i naopak – i městský závod může vést v parcích, kde bude i jiný povrch než jen asfalt či zámková dlažba, jak většina lidí předpokládá. Můžeš narazit na drobný písek či štěrk a už jsem se i setkal se zámkovou dlažbou prorůstající travou. Poté je na tvém uvážení, zda se vyplatí absolvovat závod v silniční nebo trailové obuvi.

Solidní pořadatelé běžeckých závodů uvádějí přibližné procentuální vyjádření všech možných povrchů, na které můžeš na trati narazit (např. 70 % asfaltový povrch, 20 % pískový podklad a 10 % štěrk). Právě nevhodně zvolenou obuví si přitom můžeš hodně ublížit, ba dokonce i zranit, proto tento údaj opravdu důkladně prostuduj.

Profil tratě láká i odrazuje

Jedná-li se o závod v terénu (ale platí to i pro mnoho závodů silničních), je kromě povrchu neméně důležitý údaj znázorňující výškový profil závodu. Dá se předpokládat, že pokud je závod označen jako terénní, bude mít vždy náročný profil. Přesto i zde se najdou celkem velké rozdíly. Existuje určitá, a celkem velká skupina běžců, která sice ráda běhá v přírodě, ale spíše jim vyhovují rovinatější lesní cesty vedoucí třeba v příměstských lesních parcích. Ti pak mohou najít celou řadu závodů, které sice vedou přírodou, ale jejich profil je takřka rovinatý.

Náročnější profil pak vyhledávají ti klasičtí terénní běžci, kteří rádi závodí v horském prostředí. I zde ale může nastat jistý rozdíl, poněvadž i závod, který má například převýšení 400 metrů, může být náročnější než ten s převýšením 800 metrů. Oba může odlišovat rozdílná strmost výběhů, technická náročnost terénu… Takže i zde je dobré si vše dosti podrobně prostudovat, a to včetně toho, ve kterých fázích závodu tě kopce čekají. Strmý výběh v závěru závodu, o kterém jsi vůbec nevěděl, může nakonec celé tvé závodní snažení úplně zhatit.

Občerstvovací stanice – obzvlášť důležité!

Na všech závodech, ať už silničních či v terénu, je důležité nezapomenout si prohlédnout, kde jsou rozmístěny občerstvovací stanice. To je myslím také jeden z nejdůležitějších aspektů při nahlédnutí do mapy, zvláště jedná-li se o závod, jehož délka překračuje 10 kilometrů. Znám mnoho běžců specializujících se na podobné druhy závodů, kteří si berou pití s sebou, ať už do vaku na zádech nebo do láhve na opasku. Existuje však větší množství těch, kteří s sebou neradi cokoliv nosí. Ti pak spoléhají právě na místa, kde pořadatelé umístí občerstvovací stanice, na kterých se mohou napít, dát banán, pomeranč, tatranku, gel nebo něco, na co jsou zvyklí. Jsou to maličkosti, řekneš si, ale právě ty bývají mnohdy rozhodující v tom, jak se ti závod povede a jak se budeš cítit nejen na trati, ale zvláště po doběhu v cíli.

Pozor na záludná místa

Mnozí zkušení běžci většinou hledají v mapkách závodu víc než jen již uvedené aspekty. Dokážou třeba najít důležitá strategická místa na trati. Většinou se jedná o taková, kde je náhlá změna směru běhu, vybočení z cesty nebo nepřehledné místo, na němž by mohlo dojít k seběhnutí ze správné trasy. Na těchto místech se dá snadno zabloudit či sejít z nesprávného směru, i když třeba pořadatel prohlašuje, že vše je řádně označeno a zabloudit nelze. Jenže podobných prohlášení už bylo, a nakonec spousta z nás zabloudila i na místech, kde by to pořadatele ani nenapadlo.

Obzvláště důležité je všechna tato temná zákoutí trasy závodu prostudovat právě v horských či lesních závodech. Stát se totiž může nejen to, že značení třeba vlivem únavy přehlédneš. Nezřídka se stává, že byl třeba v příslušném místě nedávno pořádán jiný závod a na trati zůstaly zbytky jeho značení, které původní či nynější pořadatel nebyl schopen odstranit (například šipky nasprejované na stromech, kamenech či asfaltu). To tě může velmi zmást, aniž by v tom byl nějaký úmysl. Výjimečné bohužel nejsou ani situace, kdy někdo značení úmyslně zničí. Snadno se tak může stát, že se běžecký trailový závod náhle změní na orientační běh jen s tím rozdílem, že ti nikdo na začátku neřekl, že je do základní výbavy třeba přidat i kompas. Věř, že i tohle se stává i na těch nejprestižnějších závodech, kde bys čekal profesionální přístup i co se značení trati týče.

Cesta ke klidu a závodní pohodě

Najde se ještě mnoho jiných věcí, které se z mapky trati závodu dají vyčíst. Mám dlouholeté zkušenosti jako běžecký vodič na přesný cílový čas a ty mě naučily se na trať závodu dívat ještě více podrobněji než většina běžců. Vím, co dokáže i s kvalitním běžcem (mnohdy i elitním) udělat skutečnost, že se v naprosto rovinatém závodě objeví třeba jen jeden sice krátký, ale zato strmý kopec.

V závodech, kde se vedle hlavního běhu konají třeba i štafetové závody, je dobré vědět, kde jsou přesně na trati předávky štafet a jak velký je zde manévrovací prostor, aby nedocházelo ke zbytečným kolizím. Vyplatí se zjistit i to, jakou formou jsou řešeny různé obrátky (zda se jedná o velký oblouk, nebo rychlý obrat), jaká je délka občerstvovací stanice, ale třeba i kde hledat místa, na nichž ti na trati mohou fandit známí, přátelé, kamarádi. Řekneš si, že jsou to maličkosti? Ale sakra důležité maličkosti. Suma sumárum, když se to vše sečte, správně a důkladně si prostudovat mapku trati před závodem může velmi výrazně ovlivnit tvůj výsledný úspěch v samotném závodě.

Důkladný rozbor mapky závodu ti pomůže:

• Zabránit nebo minimalizovat zranění z nevhodně zvolené obuvi
• Zabloudit na trati
• Nerovnoměrnému rozložení sil
• Dalším nepříjemnostem jako kolize při předávce štafet nebo na otáčce
• Zajistit klid a pohodu při závodě

Neznalost jako dobrodružství?

Zcela jistě najdeš ve svém okolí někoho, kdo do toho jde, jak se říká, po hlavě, a těší se, co ho na trati překvapí, s čím bude bojovat, co vše bude muset zdolat. Ano, je to jistý druh adrenalinové zábavy, ale ze zkušenosti bych ti nedoporučoval ho praktikovat. Určitě nejde z mapky trasy vyčíst všechny potřebné údaje, ale je dobré mít alespoň zevrubný přehled o tom, co tě může na trati potkat. Štěstí přeje připraveným, jak praví klasik, a jedině důkladné prostudování mapy, popřípadě zkombinované s dotazem pořadateli či běžcům, kteří již závod absolvovali (třeba na sociálních sítích), ti dá jistotu, že jsi udělal(a) maximum pro úspěšné zdolání trati. Když už ti tedy nevyjde čas podívat se na mapku doma, nezapomeň si najít chvilku před startem a jít si tyto informace prostudovat a osvěžit si je v paměti, a v případě nejasnosti se opět informuj u pořadatele.

Pokud je možnost (zvláště u kratších závodů), vyplatí se také třeba v rámci rozklusání vydat na některá kritická místa trati a prohlédnout si je na vlastní oči. Zjistíš tak třeba, jak technicky obtížný bude prudký seběh a jestli to na něm můžeš bez obav pustit, kolik vody je v potoce, který budeš překonávat, jak vypadá jeho dno, kolik bláta je okolo… V závěru závodu ti také může psychicky hodně pomoci, když v konkrétním místě přesně víš, kolik ti toho zbývá do cíle.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock