Zúčastnit se lyžařského maratonu, kdy můžete zužitkovat celoroční tréninkovou přípravu, vyžaduje poctivý přístup nejen v tréninku, ale i den před závodem či těsně před startem. Naopak nezkušenost může vaše první dojmy znepříjemnit. Co se tedy hodí vědět? 

Lyžařské maratony, laufy, mají v sobě to kouzlo, že startují současně elitní světoví závodníci s ostatními hobíky, někdy jich je přes patnáct tisíc. Své příznivce přitom nelákají jen svou náročností, ale i tím, že je každý jinak dlouhý, jinak členitý a pokaždé se jede na jiném sněhu s odlišnou skluzností.

Proto se zaměříme na činnosti, které jsou při laufech proti jiným závodům trochu specifické.

1. Přihlášky a ubytování

Pokud se rozhodnete absolvovat lyžařský maraton, je vhodné se co nejdříve podívat na internet a pohlídat si termín přihlášek. Včasné přihlášení se projeví na (výrazně) nižší ceně. Chystáte-li se na vzdálenější závod, umožní vám to dostatek času na zajištění ubytování, případně dopravy – i u té letecké či u nutných trajektů na sever Evropy to pocítíte na ceně.

2. Poslední dny před startem

Příjezd do místa závodu je vhodné si naplánovat tak, abyste měli dostatek času se seznámit s prostředím startu a alespoň částečně si projet trať. Ideální by bylo si ji postupně projet celou, ale to nejspíš nestihnete. Důležité jsou hlavně první kilometry hned po startu, kde se dá předpokládat velké množství závodníků a případná zúžení tratě vás mohou nepříjemně zdržet. Když však trať trochu znáte, můžete si vytvořit již před kritickým místem výhodnější pozici, abyste se případné kolizi vyhnuli. Pro psychickou pohodu si pokud možno prohlédněte i největší stoupání, ať se vyvarujete momentu překvapení při závodě.

Současně si tak odzkoušíte skluzové, případně odrazové vosky na klasickou techniku. Nedoporučuji nechat volbu vosků na poslední chvíli a vyjet na trať s nevyzkoušenou mázou. Nezapomeňte, že vás čeká i několikahodinový běh, který vám mohou nevhodně namazané lyže znepříjemnit. Vosky si vyzkoušejte na více místech tratě – volte je tak, aby měla různou nadmořskou výšku, kde se dají předpokládat odlišné sněhové podmínky.

3. Příprava lyží

Večer před závodem je vždy plný nervozity. Hlavní nejistota plyne z toho, jaké bude počasí, respektive kvalita sněhu. Tím, že jste si dříve vyzkoušeli vhodné varianty na ošetření skluzových, případně i odrazových zón skluznice, jste si práci usnadnili.

Lyže si připravte v předvečer závodu, jejich strukturu a tvrdost volte podle kvality sněhu. Na rozježdění ráno před závodem, pokud máte možnost, si připravte druhé lyže, abyste si ty závodní pošetřili.

Skluzové části běžek napusťte odpovídajícím skluzovým parafínem. Výběr jednotlivých firem a příslušných prostředků v tuhé, práškové nebo tekuté formě je velice pestrý, často záleží na financích. Obyčejné hydrokarbonové vosky budou v jiné cenové relaci než vosky, prášky a urychlovače fluorokarbonové, ale i kvalita se liší. Když už jste investovali peníze do startovného a cesty, vyšší částka za mázu vás už nezabije, byla by škoda si kvůli tomu zážitek zkazit.

Každopádně to vyžaduje pečlivou přípravu, protože není nic horšího na psychiku, než když předjedete s vypětím sil řadu závodníků do kopce a pak se jim ze sjezdu koukáte na vzdalující se záda. Znamená to, vybrat si dříve vyzkoušenou variantu složení parafínů, pečlivě je zažehlit a ještě pečlivěji vykartáčovat. Proces je to dlouhý, ale potřebný. Nechte si na přípravu lyží dost času, ať nic nepodceníte.

Jestliže si nevíte rady se správnou volbou vosku, radši svěřte lyže specialistům v servisu.

Pokud se budete chystat na závod klasickou technikou, pozorně sledujte vývoj počasí. Podkladové vosky určené pro odraz nanášejte jedině tehdy, když bude jistota, že se počasí nebude příliš měnit. Jinak to nechte raději na ráno. Sice vám to ubere chvilku spánku, ale vrátí se vám to ve správném odrazu. Podkladové vosky je dobré zažehlit, aby se dostatečně spojily se skluznicí. Můžete se spolehnout, že vám na skluznici zůstane odrazový vosk co nejdéle. Nanášení odrazových vosků (odpovídajících aktuální teplotě) pak můžete nechat na dobu těsně před startem. Použijte tři až pět vrstev tuhých vosků a každou pečlivě rozetřete korkem. Klistry je třeba nanést v malém množství a pečlivě rozetřít dlaní.

4. Další vybavení

Všechny potřebné věci k závodu si připravte a uschovejte do batohu večer, budete mít klidné spaní. Na start, jestliže tam musíte chvíli čekat, se vyplatí mít třeba starou bundu, kterou tam ponecháte na plotě a nemusíte se strachovat o její ztrátu. Když fouká, můžete to vyřešit velkým igelitovým pytlem, do něhož si vystříháte otvory pro hlavu a ruce, a získáte tak krásnou neprofukující vestu, kterou těsně před startem odložíte.

Na závod si přibalte pití a tyčinku a odrazové vosky na případné přemazání. Myslete i na čas po závodě, kdy budete muset ještě absolvovat cestu domů, a vezměte si suché převlečení a boty.

Večerní jídlo by mělo být dostatečně syté, výživné a lehce stravitelné. Nejlépe to, co už máte vyzkoušené. Doporučuje se rýžový nákyp s ovocem nebo těstoviny, také hodně tekutin, ale bez alkoholu.

5. Ráno před závodem

K lyžařským maratonům už ranní vstávání neodmyslitelně patří. Je třeba vstávat tak, abyste se stihli nasnídat (snídaně by měla být lehká, ale výživná s dostatkem tekutin) a dopravit do místa startu – počítejte s tím, že v tu dobu se stejně jako vy chystá dalších několik tisíc závodníků, a cesta na start se tak může značně zkomplikovat a zpozdit. Dále se potřebujete rozcvičit, vyzkoušet lyže a namazat odrazové vosky, převléct, navštívit WC, uschovat si zavazadlo na startu a přesunout se do startovního koridoru.

6. Než se vystartuje

Čím dříve se dostavíte do své startovní vlny, tím máte větší šanci postavit se co nejvíce dopředu. Při hromadném startu se každá řada počítá. Místo jste si vybrali již při předchozí návštěvě startovního prostoru, abyste zaujali co nejvhodnější pozici. Vycházejte z toho, kam vede první zatáčka, případně kde by mohla hrozit jiná komplikace. Jde o to, abyste se co nejméně zdrželi.

Někde se to praktikuje tak, že při příchodu na start si položíte lyže do stopy, vedle hole a klidně se můžete jít ještě rozcvičit a převléknout. Pak se k lyžím vrátíte až těsně před startem. Jen si musíte zapamatovat, kam jste je položili, neboť se vrátíte mezi obrovské množství lyžařů a hledání vás může stát čas i zbytečný stres.

7. Startovní výstřel

Hromadný start má vždy stejný průběh, všichni mají spoustu sil a všichni spěchají. Ano, máte před sebou několikahodinový závod, ale ne všude se dá dobře předjíždět. Proto se snažte co nejvíce vytěžit ze své startovní pozice, ať máte na začátku závodu snadnější průjezd. Znamená to vystartovat co nejrychleji a pak trochu začít mezi lyžaři kličkovat. To praktikují všichni, a tak je třeba dávat pozor a snažit se vyhnout komplikacím. Někteří závodníci si počínají dost nekompromisně.

Při klasice se připravte na časté přeskakování z jedné stopy do druhé, což je trochu náročnější. Složitější může být i následné zařazení do stopy. Pro předjíždění při bruslení je zase třeba více prostoru pro jízdu vedle sebe. Neustále si však dávejte pozor na to, aby vám někdo nezlomil hůlku nebo z ní nestrhl talířek. To je nepříjemná komplikace, hlavně pro soupažný odpich holemi. Rovněž pozor na hromadné pády.

8. Průběh závodu

S přípravou lyží vám mohou pomoct v servisu, ale jaké zvolit nejvhodnější tempo, to už si musíte poradit sami. Jde o to, aby vám vystačily síly po celou trasu.

Rychlost běhu pokud možno nestřídejte a snažte se jet rovnoměrným tempem. Každé zrychlení by vám ubíralo drahocenné síly. Do cíle byste neměli přijet úplně svěží, to jste zvolili tempo nízké, jestli tam ale sotva dojdete, buď jste neměli dostatečně natrénováno, anebo jste zvolili neúměrné tempo.

Je vhodné prostudovat si profil tratě, abyste měli na nejnáročnější část tratě dostatek sil. Před závodem natrénované kilometry na lyžích vám umožní jet co možná nejlepší technikou, jejíž ekonomické provedení ušetří síly až do závěru závodu.

Zároveň se dokážete lépe přizpůsobit aktuální rychlosti a situaci na trati. Kritická místa ve sjezdech či prudkých zatáčkách pak budete zvládat bez komplikací, ale je třeba je absolvovat s rozmyslem. Nejhorší bývají prudší sjezdy a různá zúžení tratě, především krátce po startu, kde se často vytvářejí dlouhé fronty, které vás mohou na několik minut zdržet.

9. Občerstvování

Při lyžařských maratonech se jedná o několikahodinové zatížení a v činnosti je přes 80 % svalů. Tzv. „hlaďák“ tady přichází opravdu velice rychle, křeče z nedostatku tolik potřebných minerálů přicházejí v závěru hlavně těm nezkušeným. Energetické tyčinky a gely si můžete vozit s sebou v ledvince nebo si je přilepit snadno odstranitelnou lepicí páskou na startovní číslo, láhev s pitím vezete v klasickém bidonu na opasku. Tekutiny je třeba pít pokud možno vlažné a hlavně často. Jejich úbytek v průběhu několikahodinového závodu pro vás může být značně devastující.

Energetické tyčinky pojídejte v malém množství a v pravidelných intervalech. Pokud nic během závodu nejíte v domnění, že jíst nepotřebujete, vězte, že vás pak zesláblý organismus příliš nepodpoří. Také se ale můžete spolehnout na občerstvení od pořadatele, jen je třeba vždy vydržet. Občerstvovacích stanic bývá na každém závodě dostatek, a tak je neprojíždějte, ale opravdu využívejte. Tady pozor na odhozené kelímky, ať si je nenarazíte na špičky. Při závodě klasikou by vás mohly potrápit i papírky a zbytky jídla, které se mohou nalepit na odrazový vosk na skluznici.

10. Hurá cíl!

Konečně si můžete vychutnat cíl. Důvody ke spokojenosti jsou různé. Někdo je rád, že vůbec dojel do cíle, jiného zase potěší to, že porazil svého kamaráda. Zklamaní většinou bývají jen ti, kteří si dělali ambice na vítězství, a to se jim zrovna nepovedlo.

Cílová rovinka pro většinu z vás neslouží k tomu, abyste ještě na krev finišovali a zlepšili si umístění o jednu či dvě příčky, tady byste si měli vychutnat to, že zdárně dojíždíte do cíle s pocitem dobře vykonané práce. Pokud tomu tak není, pak by vás to mělo motivovat k ještě lepší přípravě. Na cílové rovince vás určitě povzbudí zástupy fandících diváků, i když nebudete ve vedoucí skupince.

11. Cílem to však nekončí

Cílem jste projeli a tělo je jistě unaveno. Ideální pro umožnění postupného vyplavování nežádoucích látek z krve je tzv. vyježdění nebo vyklusání. Metabolity se tak rychleji vyplaví a urychlíte regeneraci organismu. Mělo by to být za dostatečného přísunu tekutin vhodných po výkonu. Na větších závodech je možné v blízkosti cíle navštívit maséra, který nastartuje regeneraci svalů. V horším případě si musíte vystačit jen se sprchou.

Pak už následuje dobrá strava a odpočinek. Jestliže nemusíte ihned po závodě sednout do auta, pak na vás čeká podrobnější rozbor celého závodu v horizontální poloze: proberte si ho v hlavě a příště už třeba pojedete rychleji.

Vězte, že za chvíli se už určitě budete těšit na další závod.

Plán na příští zimu?

Pokud vás představa absolvování nějakého lyžařského maratonu nadchla, aniž byste měli specificky natrénováno, můžete se poctivě připravit napřesrok.

Nad účastí se vyplatí přemýšlet již někdy na začátku léta a trochu tomu přizpůsobit trénink. Příprava na lyžařský maraton totiž znamená nejen spoustu času a naběhaných kilometrů na suchu, ale i naježděných kilometrů na kole či kolečkových bruslích, pokud možno i na kolečkových lyžích, které už nejsou nedostupné. Nezapomeňte ani na specifické posilování pro běh na lyžích. Běh se s lyžováním sice nevylučuje, ale je potřeba připravit také ostatní svalové skupiny – v okamžiku, kdy si stoupnete v sezoně prvně na lyže, budete mít snadnější situaci.

Ano, nebo se nemusíte na lyžařský maraton několik měsíců připravovat, ale pak vás výsledek moc neuspokojí, pokud vám nejde jen o to, přežít ho.

Text: Tomáš Gnad| Foto: Tomáš Gnad