Většina tréninkových plánů, které najdete třeba na internetu, je udělána v kilometrech – na jeden den vám doporučí 15 km volně, na další čtyřstovky v tempu desítky… Pak jsou ale i takové, které namísto kilometráže používají minuty. Které z nich jsou lepší?
Řada běžců, častěji těch mužského pohlaví, má při tréninku velkého nepřítele: vlastní ego. Takový chlap vyběhne s tím, že si dá deset kilometrů volně. Jenže už za první zatáčkou uvidí v dálce vnadnou postavu běžkyně. Co udělá? Samozřejmě zrychlí, aby dotyčnou doběhl a předběhl, protože touha se předvést je v ten okamžik prostě silnější než diktát tréninkového plánu.
Někdy se dokonce ani ta běžkyně nemusí zjevit – stačí podlehnout pocitu, že dnes se vám běží nádherně a byla by škoda si to nedat rychleji, anebo prostě jen hnusně prší a chcete být brzy doma.
V těchto případech může být trénink naplánovaný na minuty mnohem výhodnější – když zrychlíte, tak nebudete dřív doma, ale naopak toho uběhnete mnohem více a třeba se i budete v závěru pěkně trápit.
Kdy jsou minuty vhodnější
» Pro dlouhé běhy v pomalém tempu či fartleky.
» Pro tréninkové plány, které nejsou přizpůsobeny konkrétnímu běžci. Člověk, který na maraton potřebuje přes pět hodin, nemůže v tréninku uběhat stejnou kilometráž jako ten, co to dá hluboko pod tři hodiny. V dané zátěžové zóně by totiž logicky strávil téměř dvojnásobek času a riskoval by přetížení.
» Pro začátečníky – i jim lépe zohlední jejich výchozí kondici a jsou pro ně lepší i z hlediska motivace.
» Pro běžce, kteří se vracejí po delší pauze způsobené třeba zraněním. Na ně totiž může fakt, že ke zdolání určité vzdálenosti najednou potřebují mnohem delší dobu, působit demotivačně.
Kdy řídit trénink podle kilometrů
» Při tempových bězích a intervalovém tréninku.
» Pokud máte tréninkový plán přesně na míru.
» Když například chcete uběhnout maraton, a tudíž musíte v tréninku naběhat dostatečný počet kilometrů.