Lyžařské maratony: výzva i součást zimní přípravy

Běžky patří mezi skvělé prostředky, kterými můžeme v zimním období rozvíjet svou obecnou vytrvalost? A proč se přitom nezkusit připravit na nějaký ten lyžařský maraton? Mírou krásných zážitků se totiž tyhle závody těm čistě běžeckým v pohodě vyrovnají.

Současnou dobu můžeme z pohledu vytrvalostních disciplín nazvat jako „dobu maratonů“. Ještě před nějakými dvaceti lety se třeba těch běžeckých konalo v republice jen pár – věkově zkušenější běžci si vybaví hlavně Košický maraton popřípadě Pražský maraton ve Stromovce, po dalších jsme u nás museli hodně pátrat. Navíc šlo většinou o závody pro výkonnostní běžce, obyčejného hobíka jste na nich nepotkali.

V ostatních vytrvalostních sportech to bylo obdobné nebo ještě horší – cyklistické maratony pro veřejnost například v té době neexistovaly vůbec a v lyžování to bylo podobné jako se závody běžeckými. Vlajkovou lodí lyžařských maratónů byla Jizerská padesátka a na Slovensku Biela Stopa SNP.

To už je ale dávno, nyní se maratony rodí jako houby po dešti ,a to nejen ty běžecké. V posledních letech se pořádně rozrostla i termínovka maratonů lyžařských, a právě na ně se nyní podíváme blíže.  Důvodů, proč nějaký z nich vyzkoušet, je totiž celá řada.

Co všechno lyžařské maratóny přinášejí?

V prvé řadě je třeba zdůraznit ryze sportovní důvod, proč se lyžařským maratónům věnovat. Zimní běžecká příprava má být zaměřena především na rozvoj obecné vytrvalosti. Jenže v měsících, kdy je občas náledí nebo sníh obvykle nemívá zdaleka takovou kvalitu, jaká by byla potřeba.

Naštěstí nejsme při tréninku obecné vytrvalosti odkázáni pouze na běh, ale můžeme jej doplnit i jinými vytrvalostními disciplínami. Běžecké lyžování přitom má tu výhodu, že může dobře rozvíjet oběhový a dýchací aparát, fyzickou kondici i všechny pohybové schopnosti. To vše v podmínkách, kdy nejsou přetěžovány svaly a kloubní spojení obdobně, jako je to u běhu. Svým způsobem to můžeme považovat za sportovní odvětví regenerační, či kompenzační. Při běhu na lyžích nemáme intenzivní odrazy ani příliš zatěžující došlapy, a tak si svůj pohybový systém dobře chráníme.

Téměř na všech lyžařských maratonech si navíc můžeme vybrat z několika délek tratě. Závody jsou obvykle víkendové, jeden den se jede kratší závod a druhý den pak delší, hlavní závod. Také si často můžeme vybrat podle svých priorit techniku běhu – buď klasickou, nebo bruslení. Všechny závody však svojí délkou pomáhají rozvíjet především onu pro běžce tak důležitou obecnou vytrvalost.

Pro celou řadu závodníků také lyžařské maratony přinášejí kromě sportovních zážitků i ty ryze turistické turistiku. Cestujete třeba letadlem, den dva můžete strávit v hlavním městě prohlídkou a pak se teprve přesunout do místa závodu. Maratony se navíc zpravidla konají v regionech, které jsou protkány celou sítí lyžařských stop – ještě před závodem si tak můžete závodem v rámci přípravy projet na lyžích celou oblast. Pokud si jako cíl vyberete některý z maratonů ve Skandinávii, garantuji vám, že ani trasy v blízkém okolí nestihnete projet za týden. To si pak můžete užívat opravdovou lyžařskou turistiku s batůžkem na zádech a zastávkami v chaloupkách.

Kdo může lyžařské maratony absolvovat?

Lyžařské maratony může absolvovat úplně každý, kdo se na ujetí příslušné vzdálenosti cítí, a především se v dostatečném předstihu přihlásí. Právě přihlášení ovšem může být v případě leckterých závodů velký problém, protože prezentace je zahajována velmi dlouho před vlastním startem.

Pokud byste se například rozhodli zúčastnit legendárního Vasova běhu, tak vězte, že tak musíte učinit zpravidla rok před vlastním závodem a budete na to mít jen asi 5 minut. Poté obvykle bývá kapacita závodu čítající neuvěřitelných 15 000 lidí zaplněna a vám nezbyde, než se jen spoléhat, zda v průběhu roku někdo nenabídne k prodeji svoje číslo. S přehlášením jména účastníka pak na Vasově běhu nebývá při prezentaci problém.

U většiny závodů však zatím nemusíte mít obavy, že by se vám přihlášení nezdařilo. Stačí se podívat na webové stránky vybraného závodu, kde vždy naleznete termíny otevření i uzavření přihlášek. Při vlastní prezentaci na závod se stejně jako u běžeckých maratonů nevyžaduje žádné potvrzení, jen jste srozuměni s tím, že startujete na vlastní zodpovědnost.

Všichni účastníci přitom mají jedinečnou možnost se v rámci jednoho závodu porovnat s absolutní světovou špičkou, a to zdaleka nejen tou „laufařskou“.

Jak vybrat ten pravý závod?

Hledisek pro výběr vhodného závodu je několik:

  • Někdo si je vybírá podle náročnosti. Kromě délky trati, která je na první pohled zřejmá, je přitom třeba vzít v úvahu i její profil, který si obvykle můžete prohlédnout na webových stránkách závodu.
  • Dalším důležitým kritériem výběru je technika běhu. Platí přitom, že běhu je více podobná klasická technika, to však neznamená, že by bylo bruslení běžcům zapovězené. Skoro na všech závodech navíc bývají vloženy i vedlejší závody druhou technikou, než je hlavní závod, který ovšem zpravidla bývá delší.
  • Také je možnost si vybrat závod podle regionu, země nebo světadílu, který chcete navštívit. Délky tratí bývají všude měřeny stejným metrem, ale okolí závodu, které máte možnost si prohlédnout, se značně liší. To, co uvidíte na trati závodu v Norsku nemůžete srovnávat se závody ve střední Evropě a naopak.
  • Někdo si zase může vybírat závody podle konkurence. Pro méně zkušené závodníky bychom ovšem doporučili začít nejdříve se závody u nás a teprve pak se pustit do zahraničí. Lyžařskou konkurenci například v Čechách a ve Skandinávii lze, ke vší úctě k naší lyžařské populaci, jen těžko srovnávat. Seriály mezinárodních závodů jsou přitom podle určitého výkonnostního hlediska rozřazeny od TOP kategorie seriálu Visma Ski Classics, přes FIS Worldloppet Cup až po Euroloppet.

 

Seriály lyžařských maratonů v České republice

Seriál závodů: Charakteristika: www. stránky
Stopa pro život Je čistě český seriál závodů, který sdružuje pět nejpopulárnějších závodů v ČR. Závodů se mohou zúčastnit všichni zájemci, bez ohledu na věk nebo fyzickou kondici. www.stopaprozivot.cz
Ski Tour Tato série bývá rovněž nazývána „Českem křížem krážem na běžkách“. Je to se svými šesti závody největší seriál v běhu na lyžích u nás, který navíc zavádí lyžaře do nekrásnějších partií českých hor. www.ski-tour.cz

 

Seriály lyžařských maratónů v zahraničí

Seriál závodů: Charakteristika: www. stránky
Visma Ski Classics Seriál Visma Ski Classics se skládá ze šestnácti vybraných dálkových běhů ze seriálu Worldloppet, které mají jasnou charakteristiku – jsou to největší závody, v nichž se jezdí klasickou technikou. www.vismaskiclassics.com
FIS World Loppet Hlavním cílem tohoto poháru je zlepšit postavení dálkových závodů tak, aby přitahoval i elitní závodníky. Organizátoři tím chtějí dosáhnout zvýšeného zájmu o lyžařské maratony, které nepatří jen hobíkům, ale pochopitelně i vrcholovým lyžařům. Součástí seriálu je 20 závodů. www.worldloppet.com
Euro Loppet Série sdružuje vybrané evropské závody tak, aby obsáhla co nejvíce lyžařských destinací umožňujících konání závodu tohoto typu. Její součástí je 16 závodů. www.euroloppet.com

 

Klasiku, nebo bruslení?

Běh na lyžích má svoje specifikum v tom, že je možné volit mezi dvěma různými technikami. Pro běžce je samozřejmě bližší a snazší klasická technika, která vychází z prosté chůze a běhu. Bruslení je pak více specifičtější, ale za určitých okolností (při dobrém zvládnutí) i snazší.

Obě techniky v sobě skrývají několik různých způsobů, které lyžař musí kombinovat podle rychlosti a terénního profilu tratě. Jsou tak kladeny zvýšené nároky na pohybovou koordinaci, která může techniku, ale následně i efektivitu pohybu značně ovlivnit. Klasická technika je ještě složitější tím, že je třeba znát správné ošetření odrazové části skluznice, abyste se vůbec z ní mohli odrazit. To vyžaduje další zkušenosti v oblasti výběru odrazových vosků nebo pak vyhledání servisu, který se vám před závodem nebo tréninkem o lyže postará.

Jakou vzdálenost si vybrat?

Nejkratší tratě můžete absolvovat v případě vložených závodů, které mají zpravidla délku 20 až 25 km. Pokud jde o trasu hlavního závodu, skoro všichni se domnívají, že nejdelší závod je známý švédský Vasův běh se svými 90 km klasickou technikou. Omyl. Ten opravdu nejdelší se sice rovněž jede ve Švédsku, jde ale o Nordenskiöldsloppet s neuvěřitelnými 220 kilometry. Ty musíte stejně jako v případě „Vasáku“ absolvovat klasickou technikou – jak také jinak, když je to ve Skandinávii. Jeho první ročník se přitom uskutečnil již v roce 1884.

Nejběžnější délkou závodu je 50 km, což je pro vítěze otázka dvou hodin jízdy, ale pro toho posledního závodníka klidně sedm a půl hodiny (bráno podle výsledků z loňské Jizerské padesátky). Takže určitě platí, že lyžařské maratony jsou přece jen výzvou pro vytrvalce, a ještě k tomu odolné vůči zimě a kolikrát i jinak nepříjemnému počasí.

Chytnou a už nepustí

Ještě jednu věc ale mají lyžařské maratony stejnou s těmi běžeckými. Kdo si je poprvé vyzkouší, obvykle hned po závodě prohlásí, že toto už nikdy více. Ale jak se z toho trošku zotaví, dojde mu, že tyto závody mají své kouzlo, a už přemýšlejí o dalším.

Závodníci, co mají nejvyšší ambice z hlediska výsledků, ti si jedinečného kouzla konkrétního závodu moc neužijí. Ale těch dalších 95 % lyžařů má možnost si najít ve startovním poli tu svojí výkonnostní skupinu, tam si zazávodit a současně se ještě při tom stačí koukat po okolí, aby měli ze závodu ty nejkrásnější vzpomínky.

Tak se tedy lyžařských maratonů nebojte. Určitě vám přinesou krásné zážitky a zpestří vám zimní přípravu, i když třeba vaše lyžařské dovednosti hodně pokulhávají za těmi běžeckými.

Text: Tomáš Gnad| Foto: Shutterstock