Orientační běh je na jedné straně tradiční sport úzce spjatý s přírodou a ekologií, zároveň se ale jedná o dynamicky se rozvíjející disciplínu, která využívá nejmodernější technologie a jde ruku v ruce s aktuálními trendy. Nejen toto spojení dělá z orientačního běhu atraktivní sport pro děti i celé rodiny. Pojďme se podívat, jaké jsou nejnovější trendy v „zeleném“ sportu.
Cesta k bezkontaktnímu ražení
Zatímco dříve se k ražení kontrol používalo mechanické ražení „kleštičkami“ do papírových průkazek, dnes již každý zná ražení pomocí čipů, které se také na většině závodů používá. Čipy se postupně vyvíjely a zrychlovala se doba, za kterou dokázaly orazit kontrolu až na 60 milisekund. Ovšem díky masivnímu rozvoji technologií se podařilo vyvinout čip, který dokáže orazit kontrolu i bezkontaktně. Základní nastavení umožňuje orazit kontrolu kdekoliv ve vzdálenosti do 50 cm od kontroly, čip po oražení několikrát zapípá a zabliká na znamení úspěšného oražení. Různé čipy se samozřejmě používají například na běžeckých závodech, tak je však většinou nutné proběhnout mezi dvěma body („bránou“), což by bylo v orientačním běhu těžko realizovatelné. Od roku 2018 bylo v ČR povinné použít bezkontaktní čipy na republikových sprintových a štafetových závodech, nyní už je bezkontaktní ražení standardem na všech celostátních a většině oblastních závodů. Závodníci si však stále mohou vybrat, zda při závodě poběží s kontaktním či bezkontaktním čipem, jen musí počítat s mírnou časovou ztrátou během kontaktního ražení.
GPS pro fanoušky i závodníky
GPS technologie se již staly nedílnou součástí orientačního běhu, používají se v několika formách a jejich implementace do OB zajistila značný rozmach tohoto sportu. Jako první se začaly používat GPS hodinky, které se používají nejen k tomu, aby změřily čas a vzdálenost, kterou závodník uběhl, ale také k analýze postupů. Po závodě se jednoduše stáhne soubor z hodinek a spáruje se s mapou, na které se závod či trénink běžel. Poté závodník přesně vidí, v jakém místě zpomalil nebo kde se odchýlil od trasy, kterou chtěl běžet. Již řadu let se také používají GPS jednotky, které dávají závodníkům přímo pořadatelé. Jedná se o malé krabičky, které se nosí ve vestách na zádech a mají podobnou funkci jako GPS hodinky ovšem s tím rozdílem, že vysílají polohu závodníka v reálném čase. Diváci na závodech tak mohou živě sledovat, který závodník někoho doběhl, který se ztratil nebo který si jde pro vítězství.
Vznik knock-out sprintu
To, že je orientační běh dynamicky se vyvíjející sport dokazují i nově vznikající disciplíny. Zatímco až do konce 20. století se běhaly výhradně lesní závody, od nového tisíciletí se začaly běhat městské sprinty, které si našly pevné místo v závodních kalendářích. Postupně vznikla další sprintová disciplína, smíšené sprintové štafety, a trend městských závodů stále nabírá na obrátkách. V budoucnu budou závody mistrovství světa dokonce rozděleny na lesní a sprintové. Právě pro potřeby sprintových MS byla zavedena další disciplína – knock-out sprint, tedy vícekolový vyřazovací sprintový závod. Prvním kolem tohoto závodu je individuální kvalifikace, z které postoupí do čtvrtfinále nejrychlejších 36 závodníků. V čtvrtfinále a semifinále vybíhají společně vždy šestice závodníků, z nichž první dva v cíli postupují do dalšího kola a ostatní jsou ze soubojů vyřazeni. Výsledky ve finálovém kole pak určují konečné pořadí. Aby závodníci pouze neběželi za sebou a měli rozdílnou, ale spravedlivou trať, používají se buď tzv. motýlky, nebo vlastní výběr varianty trati.
Mapování již není jen práce v lese
Mapy pro orientační běh jsou jedny z nejpodrobnějších map vůbec, lesní mapy jsou například 5 krát podrobnější než běžné mapy turistické, je tedy pro mapaře nezbytně nutné se vydat do lesa a tak strávit několik dní mapováním. Ovšem jeho práce je dnes velmi ulehčena moderními technologiemi. Práci přímo v terénu ulehčují zaměřovací buzoly GPS napojené na tablet. Přípravu mapových podkladů značně zjednodušila dostupnost laserového skenování, z kterého lze určit výškopis i rozložení porostů v terénu.
