Myslíš, že jsi připravený na svůj první překážkový závod? Raději si ještě dobře přečti naše desatero!
1. Vyřeš logistiku
Pečlivě si v klidu domova prostuduj lokalitu závodu, propozice, připrav reverz. V opačném případě budeš v prostoru startovní arény jak představitel hlavní role seriálu Lost, a to nechceš! Opravdu se vyplatí si vše v klidu týden před závodem pročíst, podívat se na mapy, promyslet ubytování či příjezd, parkování. Není na škodu zjistit, zda lze platit kromě hotovosti i kartou či Eury. Například na jednom závodě v Maďarsku, kdo neměl forinty, nekoupil si ani láhev vody.
2. Koukni na teploměr
Ráno v den závodu se nezapomeň podívat na teploměr. Když se v třiceti stupních nabalíš, budeš se po pěti minutách potit jak Sobotka na audienci u Zemana, a to nechceš! Když půjdeš v mínus šesti v kraťasech, zjistíš, že mráz přichází nejen z Kremlu, a to nechceš! Dobře se obléci je polovina úspěchu. Vyplatí se včas podívat na předpověď počasí a v den závodu třeba i na webkamery v místě. Lepší variantou je obléci se více než méně. V případě extrémního horka vždy lze oblečení sundat či odložit u občerstvovačky, horším nepřítelem je zima a chlad.
3. Kvalitní prádlo je základ
První, co musíš popadnout ráno před závodem, je sportovní spodní prádlo, které drží na těle. Na bahnité trati se bahno na bavlněné nabalí tak, že předvedeš nedobrovolný striptýz, a to nechceš! V tomto směru je záludné zejména plazení pod ostnatým drátem. Při pohybu v desítky centimetrů vysoké vrstvě mazlavého bahna ti zaleze doslova všude a obalí tě i desítkou kilogramů. Když tedy konečně vylezeš z koryta ven, oceníš prádlo, ze kterého vše jen ometeš.
4. Oblečení zásadně funkční
Dál na sebe hoď pohodlné a funkční oblečení, opět nenasákavé vodou. Ideálně rychle vysychající syntetiku. V bavlněném budeš po první vodě připomínat nacucaný mop, a to nechceš! Mysli i na prodyšnost – v nedýchajícím budeš za pár minut jak skleníková okurka – a to nechceš! Na oblečení se skutečně nevyplatí šetřit. U drtivé většiny překážkových závodů se setkáš s všemi nástrahami přírody, a není nic otravnějšího, než lézt přes více než dvoumetrovou stěnu o 10 kg těžší jen proto, že máš nevhodné oblečení.
5. Bez dobrých bot to nepůjde
Pokud jsi hardcore bojovník, můžeš jít bos. Pokud zvolíš špatnou obuv, půjdeš bos stejně, protože si na tvých křuskách smlsne první hlubší bahno – a to nechceš! Pokud půjdeš zimní závod v sálovkách, budeš jako na lyžích – a to nechceš! Základem je mít obuv vyšlápnutou, vyzkoušenou alespoň několika kratšími běhy po různých površích abys věděl, jak tvá bota na konkrétním povrchu reaguje. To ti může zachránit kotník či kolena. Vzorek by měl být do bahna, na zimních závodech pomohou i hřeby, jsou-li povolena. A především – boty opravdu pevně zavázat.
6. Mysli na maličkosti
V den závodu vyraz s časovou rezervou na parkoviště u startovní arény. Jinak prvních pár km ujdeš od káry ke startu, a to nechceš! V některých zejména horských lokalitách bývají parkovací možnosti velmi omezeny. Dva kiláky od auta k aréně 2 km lze před závodem ještě brát coby rozcvičku, ale belhat se zpět dobitý, špinavý a mokrý je už jen „opruz“. Před startem si zajdi na záchod, raději dříve, než později. Bývá u nich velká fronta a vždy je lepší toika před startem než hledání vhodného porostu krátce po něm.
7. Na trať vezmi vodu a energii
Nezapomeň na vodu výživu odpovídající času, který na trati pravděpodobně strávíš. Lemtat v horkém létě vodu z kaluží, a to nechceš! Bez magnesia či soli budeš po třetím kopci v křeči – a to nechceš! Když vyrazíš nalehko a půjdeš se 40 kg pytlem do černé sjezdovky za supění překonávajícího ruskou lokomotivu Sergeje, budeš slintat na okolní běžce s energy gely jak Pavlovův pes – to nechceš! Sám nejlépe znáš potřeby svého těla. Závody do 10 km dokončíš i bez zásob, ale jít na 30 km bez vody a nějakých rychlých zdrojů energie je zbytečný hazard. Nikdy nevíš, kdy a kde bude občerstvovačka, zažil jsem už, že na ní došla voda. Dehydratace či vyčerpání rezerv může přitom zkomplikovat dokončení i velmi trénovaným sportovcům.
8. V noci vždy s občerstvením
Na noční závod se ujisti, že máš čelovku a v ní dostatečně nabité baterie. V opačném případě se závod změní z překážkového na orientační – buď budeš jako Jeníček a Mařenka vyhlížet světlo, nebo čekat do rána v temném lese na svítání – a to nechceš! Zvaž realisticky své možnosti. Pokud startuješ na 30km závod ve 14:00 a víš, že neběháš zrovna jako Zátopek, vzít čelovku s sebou tě nezabije. Je to trochu jako s kondomem – lepší mít a nepotřebovat, než potřebovat a nemít.
9. Nepřeceňuj svoje síly a schopnosti
Na překážkách se neboj říci někomu o pomoc, nebo, pokud se na ni necítíš, jít na penalizaci. Když se přeceníš, prohlédneš si sanitu záchranářů zevnitř – a to nechceš! I když překážkové závody se více a více posunují směrem ke sportu, stále se jedná především o zábavu. Měj to na paměti pokaždé, když budeš mít pocit, že musíš předvést „frajeřinku“ nebo za každou cenu urvat pár vteřin navíc. Čas si můžeš vylepšit příště, ale vyražené zuby ti už nikdo nevrátí.
10. Spoléhej sám(a) na sebe
Všech devět předešlých rad ti může pomoci, ale nejlepší pomocnou ruku najdeš na konci svého ramene, a nejlepšího rádce na konci svého krku. Každá z rad má reálný základ, podložený osobní zkušeností z 65 závodů, které jsem po celé Evropě absolvoval. Nikoliv coby vrcholový sportovec, právě naopak – coby opravdový „OCR Loser“. V lednu 2016 jsem si s tehdejší hmotností 135 kg záměrně vybral to, co pro mě vůbec nebylo, o čem jsem nic nevěděl: V šusťákách, lyžařské bundě s kapucí a mizerných botách jsem si stoupl na start jednoho zimního závodu. Těchto pár rad by mi tam, ale i v následujících závodech, ušetřilo dost námahy.