Hlavním hnacím motorem při běhu jsou bezesporu nohy, paže oproti nim hrají jen malou roli. I ta však může být v určitých okamžicích rozhodující, proto bychom tuto část těla neměli opomíjet.
Sleduje-li laik běžce různých distancí, všimne si jistě rozdílné práce paží sprintera a vytrvalce. Stejně tak si ale nemůže nevšimnout odlišného postavení, švihu a rychlosti práce paží u běžců shodných distancí. Pokud příznivci atletických vytrvalostních běhů zapátrají v nedávné historii, nabízí se řada příkladů atypického pohybu paží při běhu i u světově proslulých běžeckých rekordmanů. Co třeba Haile Gebrselassie a jeho asymetrické pohyby levé a pravé paže? Podle jedné z teorií mají údajně svůj původ v běhu fenomenálního atleta do školy, při kterém měl aktovku přehozenou přes jedno rameno.
|
Mějme na paměti, že paže jsou velmi důležitou částí běžcova těla, která… » je podstatná pro celkovou koordinaci pohybu, » poskytuje rotační stabilitu těla (pletenec ramenní a kyčel pracují v opačných směrech – jdou mírně proti sobě), » pomáhá (dle některých teorií) efektivně generovat sílu nohou, » pomáhá udržet kadenci nohou v okamžiku nástupu únavy (spoluurčuje totiž rytmus běhu). |
Pomohou vám efektivně využít sílu
Jak by měla ideální práce paží při běhu vypadat? Na zdánlivě jednoduchou otázku nejsou schopni dát jednoznačnou odpověď ani největší odborníci na techniku běhu. Proč?
Důvodů je víc. Tím hlavním je mechanicky složité spolufungování jednotlivých částí lidského těla, které jsou vzájemně propojené více, než by se mohlo na první pohled zdát. V zásadě jde o to synchronizovat činnost jednotlivých částí končetin, trupu a hlavy tak, aby běžec efektivně využil svalovou sílu a elastickou energii pro získání a udržení závodní (tréninkové) rychlosti.
Pokud končetiny běžce pracují správně, tedy synchronně s ostatními částmi těla, rytmicky a po správných dráhách, potom můžeme očekávat, že běh bude ekonomický. Ekonomický běh přitom znamená nízkou spotřebu kyslíku (u dlouhých tratí) při určité rychlosti běhu (například 12 km/hod) za jednotku času (například minutu).
Vedou paže nohy, nebo nohy paže?
Ekonomická práce paží může mít dle odborníků dvě podoby: pasivní, nebo aktivní. Přívrženci pasivní činnosti tvrdí, že tato je v podstatě přirozenou reakcí paží na činnost dolních končetin. Paže se kyvadlovitě houpou v ramenním kloubu jako odpověď na činnost dolních končetin (zkuste si běžet tak, abyste pažemi vůbec nepohybovali – zjistíte, že je to velice obtížné). Tento pohyb je přitom relaxovaný, bez zbytečné aktivace svalů pletence ramenního. Podobný druh práce paží můžeme vidět i u řady elitních světových vytrvalců.
Jak by měly paže pracovat?
Předně je třeba si uvědomit, že pohyb u vytrvalostních běžců probíhá prakticky výhradně v ramenním kloubu. V loketním kloubu je úhel konstantní, mění se však s rychlostí běhu, přičemž větší je u středotraťařů a menší u maratonců (rozmezí 80-100). Ramena jsou volně svěšena dolů, hlava v prodloužení trupu (nezaklánět, nepředklánět). Švih probíhá v předozadní rovině s lokty podél těla, chybná je činnost paží přes svislou osu těla (tj. levá ruka se pohybuje k pravé bradavce). Prsty rukou jsou mírně pokrčené, uvolněné, palec leží volně na ukazováku. Rozsah švihu záleží na rychlosti běhu, neměl by však být příliš velký. Při švihu paže vpřed končí pohyb paží vytrvalců v rozmezí prsa – brada. Ve fázi, kdy paže švihají vzad, je pohyb ukončen v okamžiku, kdy prsty ruky dosáhnou oblasti kyčle nebo se dostanou mírně za ni.
A jak tedy odpovědět na otázku z titulku? Jednoduše! Běžec paže potřebuje (myšleno správnou techniku), tedy alespoň ten, který chce být konkurenceschopný, nebo ten, který si klade za cíl estetickou stránku pohybu.
|
Nejčastější chyby » činnost paží při švihu přes vertikální, středovou osu těla |
Text: Jan Cacek | Foto: Shutterstock
