Vlasy podtrhují ženskost a platí to i na běžeckých trasách. Co se na hlavě nosí nejlépe a jak se o to starat? Nenaruší intenzivní trénink kvalitu porostu? A co je lepší: dlouhé, nebo krátké?

Účesy z krátkých vlasů mají jednu nespornou výhodu: jsou vzdušné, vlasy rychle schnou, a je tedy možné je jednoduše vzít pod sprchou spolu s tělem. Nebudou vám nikde překážet, nepotřebujete gumičky a sponky a k rozčesání mnohdy stačí prsty. I když musíte na jemnější vlasy použít trochu tužidla a to vám s první kapkou potu začne plihnout, po závodě je bez problémů umyjete. Nevýhodou pak může být nutnost častější návštěvy kadeřnictví.

Mikádo a polodlouhé vlasy sice vypadají v civilu skvěle, většina jejich majitelek si však poté, co začne běhat, nechá vlasy buď dorůst, nebo zkrátit. Jsou totiž příliš krátké na to, aby se daly nacpat do sponek a vydržely v nich po celý maraton, a naopak dost dlouhé na to, aby se nepříjemně plazily po zpocené tváři.

Dlouhé vlasy jsou velice oblíbené, ostatně už od malička jsme všechny chtěly být princezny. Sama je mám také a rozhodně bych se jich nevzdala. Navíc poskytují nepřeberně možností: rozpuštěné, svázané v copu, ve vysokém ohonu, v plesovém drdolu, ve dvou copáncích i v odvážnějších kreacích.

Změní běh kvalitu vlasů?

Pravidelné sportování může ovlivnit kvalitu vlasů, nemusí však jít jen o zhoršení. Časté je naopak zlepšení, protože se pohybujeme na čerstvém vzduchu, vlasy nejsou uvězněné pod helmou jako na kole a netrápí je ani chlor z bazénů. Snad jen v nejslunnějším létě naše kštice nepohrdne lehkým sprejem na ochranu před slunečním zářením.

Škodí časté mytí?

Pokud se cítíme opravdu hodně upocené, můžeme vlasy omýt i denně, není však třeba je každý den šamponovat. Příliš časté mytí pokožku obecně vysušuje a zároveň zvyšuje aktivitu mazových žlázek. Vlasy jsou pak u hlavy mastné a u konečků přesušené.

Ať už máte přípravky na vlasy z kadeřnického salonu, nebo ty z nejbližší drogerie, je dobré je alespoň občas střídat. Kondicionér není třeba aplikovat pokaždé. A sušení? Fénování moderními přístroji je šetrnější než dříve, osobně ale preferuji volné schnutí venku (v zimě v turbanu z mikrovlákna).

A co barva?

Barvy, stejně jako trvalá, jsou chemické procesy, které vždy zasahují do struktury vlasu. Přírodní řešení představuje hena, ale ne každému ideálně chytne.

O tom, zda jsou právě vaše vlasy rovné nebo afro, rozhodují disulfidické můstky v molekule keratinu, který vlas tvoří. Ty mají svou polohu danou geneticky. Při trvalé chemický proces v jedné fázi stávající disulfidické můstky rozruší a ve druhé je po natočení nebo narovnání utvoří zase jinde. Drasťák. Barvy i přes svá mnohá vylepšení dělají něco podobného (zvláště při zesvětlování). Nicméně mírný melír může pomoci majitelkám příliš mastné kštice.

Co si učesat?

Spolehlivě vlasy drží v culíku či ohonu nebo v copu. Cop má navíc výhodu, že vlasy tolik nepoletují a jejich rozčesávání po tréninku je snazší než pozdější demontáž dredů, které občas vzniknou z kombinace běh – vítr – tisíce kroků a skoků vlasů po umělém tričku. Povrch vlasu totiž pod mikroskopem vypadá podobně jako došková střecha a právě ty došky se vlivem mechanického či chemického poškození polámou a vznikne něco jako suchý zip – takto poškozené (a nedostatečně svázané) vlasy se pak při běhu zacuchají mnohem více a situace se dále zhoršuje.

Drdoly nejsou na běh příliš praktické – většinou někde povolí a divně poskakují. A rozpuštěné? Když jsem běhala sprinty, nebyl s tím problém. V blocích šly vlasy za uši a v běhu vlály daleko za hlavou. Jednou jsem to ale zkusila na desítce a to jsem si dala! Zatímco na startu mi chlapi skládali poklony, už po dvou kilometrech se mi neposlušné slepence lepily do tváře, bylo mi příšerné vedro a měla jsem sto chutí je co nejdřív ustřihnout.

Volné svázání vlasů v copu nebo nízko posazeném culíku je prakticky neškodné, zvláště pokud použijeme širší gumičku. Jiné je to ale s vysokými ohony a pevně utaženými copy. Na omezenou dobu nevadí, dlouhodobě to však dobré není. Pokud totiž vlasům nutíme jiný směr, než kterým přirozeně rostou, a pevně je přitom utáhneme, ničíme si vlasové cibulky, a můžeme se dokonce dopracovat až k lokálním alopeciím neboli pleškám. Střídejme tedy úpravu vlasů a netrapme je v pevném úvazu příliš dlouho.

Hříva jako zátěž

Pokud jste majitelkou obzvláště bujné hřívy a svážete ji do vysoko posazeného culíku, může to při běhu znamenat zvýšenou zátěž na krční páteř. V tomto případě je lepší volba níže uvázaný culík. Mnohem důležitější je ale zapracovat na držení hlavy – pokud ji při běhu držíte předsunutou, má to na krční páteř mnohem destruktivnější vliv než jakkoliv těžká hříva.

Text: Petra Novotná | Foto: Shutterstock