Kdo chodil do skauta, nebude to pro něj patrně nic nového. Ostatní si
možná něco matně vybaví z hodin fyziky. Pravda je stejně ale nakonec
taková, že se najdou tací, kteří vyběhnou bouřka nebouřka, či nevědí, jak
se vlastně chovat, když je venku zastihne nečekaně.
Hned na úvod bychom to mohli shrnout jednou větou: Nejlepší je zůstat za
bouřky doma. Těch pár dní, kdy různá místa republiky hlavně přes léto sužují,
to snad vydržíte.
Přímý zásah člověka bleskem je sice vzácný, uvádí se šance 1 : 3 milionům, ale
následky jsou tragické. Po úderu bleskem zemře denně na světě v průměru
deset lidí. Jenže stále tu jsou ještě boční výboje blesku, zemní proud nebo
kontakt s vodivým kovem. „Dále je třeba si uvědomit, že bouřka je často
doprovázena deštěm a silným větrem, takže nás ve volné přírodě mohou
ohrozit i padající větve nebo vyvrácené stromy,“ dodává Michaela Franclová
z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
V letních měsících se vyplatí bedlivě sledovat předpověď počasí. S dnešními
chytrými telefony to není nic složitého. Skoro jistější je pak plánovat si trénink
na ráno, kdy není tolik horko, a právě i bouřky se vyskytují častěji odpoledne
a navečer. Blížící bouřku věští typické dusno a mraky nízko, ale přijít může
kdykoliv. Na spadnutí je, když se zvedá vítr a v dálce lze slyšet hřmění a vidět
blesky.
Pomocí zvuku hromu se dá přibližně určit vzdálenost blesku od místa
pozorovatele. Rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s. Zvuk
hromu urazí 1 kilometr přibližně za 3 sekundy. Bouřka je nejvíce nebezpečná
do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném
úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená
(tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
Když vás přeci jen bouřka třeba za delšího výběhu zastihne, vyplatí se znát
základní zásady. Přestože Franclová upozorňuje, že některé rady, jak se za
bouřky chovat či nechovat, se liší i mezi odborníky. Jako běžec jste
v nevýhodě. „Problémem při bouřce může být délka kroku sportovce. Čím více
jsme rozkročeni, tím hůře. Je důležité, aby kontakt se zemí byl co nejmenší.
Obecně se doporučuje při bouřce stát s nohama těsně u sebe. V této souvislosti
hovoříme o tzv. krokovém napětí. Je dobré si též uvědomit, že pro člověka není
nebezpečný jen samotný viditelný blesk, ale i jeho vybíjecí proudy, které se po
úderu šíří po zemském povrchu,“ vysvětluje zástupkyně hasičů.
Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama
u sebe v nízkém hustém lese nebo v suchém příkopu u cesty. Není vhodné si
lehat na zem, jak se mylně mnoho lidí domnívá, nebo stát příliš rozkročený.
Úplně nejlépe se snažte najít bezpečný úkryt, tedy budovu opatřenou
hromosvodem. „Lidé se často domnívají, že když se ukryjí v budově, tak jsou
v bezpečí. Pokud tam ale není hromosvod nebo je poškozený, hrozí zde riziko
nejen úderu blesku, ale i následného požáru,“ říká Franclová.
Spolehlivou ochranu zajistí i plechová karoserie auta – okna i dveře nechejte
zavřené, jen dejte pozor na padající stromy či větve za silného větru.
Pryč se sluchátky
Jste-li venku ještě s ostatními sportovci, nezdržujte se v jedné velké skupině,
i tím se pravděpodobnost zásahu bleskem zvyšuje.
Stejně tak jsou riziková otevřená prostranství, vyvýšená místa nebo tam, kde je
voda. Že se nemá stát pod stromem, slýcháme odmala. Tím spíš, je-li osamělý.
Totéž platí i pro skalní převis.
Dalším rizikovým prvkem jsou sponky ve vlasech, sluchátka i telefonování.
„Za bouřky bychom venku neměli nosit žádné kovové předměty, protože by
mohly fungovat jako hromosvod,“ vysvětluje Franclová.
V Kanadě pamatují případ běžce, jemuž se bouřka stala osudnou. Blesk zasáhl
nejprve strom v lese a poté ho přivábila mužova zpocená sluchátka. Následkem
byly popáleniny na krku, roztržené ušní bubínky a zlomená čelist.
Za připomenutí stojí případ, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který
navzdory bouřce nepřerušil hru. Před pár lety zemřel v Jeseníkách mladý
turista, blesk ho sice nezasáhl přímo, ale výboj k němu doputoval po mokré
zemi.
Rušit závod? Nejkrajnější řešení
Organizátoři tuzemských závodů mohou mluvit o štěstí. Žádný z podniků
počasí nikdy výrazně nezhatilo. I když pořadatelé pro jistotu počítají i s horší
variantou. Každopádně povinnost rušit závod nemají a účast bývá na vlastní
riziko.
„U bouřky záleží na rozsahu a možnostech města. Možnou variantou je
i zpoždění startu, zkrátka bychom chvíli počkali, jestli by se počasí neuklidnilo.
Samotné rušení závodu je nejkrajnějším možným řešením. Naší největší
prioritou je ale vždy bezpečnost běžců, a pokud by ji počasí ohrožovalo, museli
bychom zasáhnout,“ říká Václav Skřivánek, ředitel závodů RunCzech s tím, že
předpověď počasí je dopředu bedlivě sledována, organizátoři jsou ve spojení
s letišti daných měst, která mají nejpřesnější meteorologické systémy i největší
zkušenosti.
V minulosti se například RunCzechu stalo, že bouřky byly nedaleko místa
závodu nebo je předpovědi hlásily dva dny předem. Naštěstí se netrefily. Letos
v Olomouci si bouřka počkala, než závodníci doběhnou do cíle půlmaratonu,
a přišla až ve dvě ráno. Zmokli jen organizátoři uklízející náměstí.
Richard Valoušek z RunTour říká, že v případě velké nepřízně počasí je
pořadatelský tým připraven závod přerušit a ideálně přesunout na jiný čas či
termín. „Jen v krajním případě bychom ho rušili. Při extrémních deštích jsme
připraveni se o velkou část běžců postarat v našich stanech či blízkých
budovách,“ popisuje.
Všímá si, že počasí, ať už deštivé, či příliš teplé, natěšené účastníky nijak
neodradí. Úbytek běžců oproti zaplaceným registracím je konstantní, počasí
nepočasí.
Řešit se na našem území musela spíš velká horka. To pak pořadatelé posílí
upozornění směrem k běžcům, navyšují množství vody na občerstvovačkách či
osvěžují: kropí účastníky za běhu.
Úraz bleskem lze přirovnat k úrazu elektrickým proudem. Kromě popálenin
může mít za následek i bezvědomí, poruchy centrální nervové soustavy či
srdeční činnosti, křeče, ochrnutí a další neurologické i psychické poruchy. Smrt
při zásahu bleskem nastává v důsledku ochromení dýchání a zástavy srdce.
Při jakémkoliv zasažení bleskem volejte ihned 155. Poskytněte první pomoc.