Různé, méně či více závažně deformity nohou, se v populaci vyskytují v poměrně velkém počtu. A protože se běhu se věnuje čím dál více lidí, dá se předpokládat, že i mnoho běžců nějakou ortopedickou vadu nohou má. Jak by tedy měli tuto skutečnost zohlednit při výběru bot?
Deformit nohy existuje celá řada, vrozených i získaných. Získané vady pak mohou být statické nebo poúrazové. Nejčastějšími deformitami jsou získané statické vady, a z nich pak co do počtu „vedou“ podélně plochá a příčně plochá noha.
Podélnou klenbu nohy vytváří patní kost, kosti zánártní, nártní a prsty. Zjednodušeně jde o vnitřní část nohy, která ve střední třetině při došlapu nepřichází do kontaktu s podložkou. Pokud ke kontaktu dochází, mluvíme o ploché či plochovbočené noze, což znamená to samé jako termín „pronační postavení nohy“.
Příčná klenba je pro orientaci utvářena správným postavení kostní zánártních a prsty na jedné straně a správným kontaktem mezi zánártními kostmi a nártem na straně druhé.
Jak vzniká podélně plochá noha?
Statická podélně plochá noha může vznikat například dlouhým stáním v zaměstnání, nošením nevhodné obuvi, nadváhou, hormonálními změnami, odvápněním kostí, dlouhodobou imobilizací apod.
Významnou součástí této vady je i tzv. valgózní postavení patní kosti: patní kosti jsou při pohledu zezadu (ve stoji s kotníky u sebe) více od sebe, takže jsou nohy v hlezenním kloubu jakoby „vyvaleny“ dovnitř (někdy se říká i „paty do X“). To má negativní vliv na Achillovu šlachu, která tvoří jakousi tětivu takto vytvořeného oblouku. Tím dochází k jejímu zkracování a ke kontraktuře lýtkových svalů, což zpětně vede ke zhoršování zmíněné deformity.
Plochá noha sice obtíže způsobovat nemusí, většinou se ale nějaké vyskytují – především bolesti při zatížení, později i v klidu. Následkem omezování žilního návratu může také docházet k otokům dolních končetin, případně k tvorbě křečových žil.
Pomohou boty s pronační podporou
Pokud běžec s podélně plochou nohou nemá obtíže, doporučoval bych kvalitní běžeckou obuv s pronační podporou. Ta má pevně fixovanou patu, aby nedocházelo ke zhoršování jejího valgózního postavení, a často i lehké zvýšení podrážky na vnitřní straně paty, které nutí patní kost do opačného, tedy varózního postavení („paty do O“). Drop bývá u této obuvi kolem 10 mm, aby se snížilo napětí Achillovy šlachy.
Velmi důležitý je pravidelný strečink lýtkových svalů, aby nedocházelo k dalšímu zkrácení achilovky. Nošení ortopedických vložek v běžecké obuvi, a to i těch individuálně vyrobených, se mi zdá problematické. Ortopedické vložky jsou spíše určeny pro běžnou obuv s pevným opatkem, a spíše při těžších formách ploché nohy.
Pokud začnou ploché nohy způsobovat obtíže, je třeba návštěva ortopeda, který stanoví přesnou diagnózu a léčebný postup, jehož součástí většinou bývají výše uvedená preventivní opatření a většinou i rehabilitační léčba. U tzv. peroneální spastické ploché nohy, kdy jsou příčinou degenerativní změny v kloubech mezi hlezenní a patní kostí, mívá dobrý efekt i obstřik do těchto kloubů.
S těžkými formami plochovbočené nohy se špatně chodí, natož běhá, je tedy třeba zvolit jinou pohybovou aktivitu. V těchto případech jsou předepisovány individuálně vyráběné ortopedické boty, operační léčba je spíše výjimečná.
Příčně plochá noha: na vině bývají i podpadky
Při této deformitě dochází ke špatnému postavení nártních kostí a následně i k deformitám prstů. Příčiny jejího vzniku mohou být podobné jako u podélně ploché nohy, často je ale na vině i nošení vysokých podpatků, které vede k přetěžování přední části nohy.
Každá nártní kost (metatarsus) je spojena s odpovídajícím prstem. U příčně ploché nohy ale dochází ke vzniku vějířovitého postavení nártních kostí, noha je tedy v oblasti kloubů mezi nártními kostmi a prsty rozšířená.
Deformity prstů
Příčně plochá noha bývá doprovázena deformitami prstů. Nejčastější jsou tyto:
Osová deformita palce, lidově hallux – palec směřuje k zevní části nohy, a často dochází i k tzv. prominenci hlavičky nártní kosti pro palec, čímž vznikne tak typická boule na vnitřní části přednoží. Zde pak vznikají bolestivé otlaky a někdy dochází i k poškozování svršku bot. Méně časté jsou obdobné změny i na malíkové straně nohy.
Kladívkové, paličkovité, případně drápovité prsty – u kladívkových prstů dochází k trvalému ohnutí prstu v horním mezičlánkovém kloubu, paličkovité prsty jsou ohnuté v dolním mezičlánkovém kloubu, a drápovité v obou kloubech. To způsobuje bolesti při nošení bot, někdy opět s tvorbou otlaků.
Dalším nepříjemným důsledkem mohou být bolesti v místech skloubení nártní kosti a prstu, tzv. metatarzalgie. Tlakem hlaviček nártních kostí dochází k „sešlapávání“ podkoží na plosce nohy, někdy opět s tvorbou otlaků.
Boty pro příčně plochou nohu
U příčně ploché nohy, která nepůsobí obtíže, je vhodné omezení nošení vysokých podpatků. Při výběru běžeckých bot bych radil volit co nejmenším drop a dostatečnou šířku boty v přední části. Praktické je botu doplnit o tzv. srdíčko. Jde o vyvýšení vložky boty ve středu chodidla, těsně za hlavičkami nártních kostí pro prostřední prsty, které příčnou klenbu pasivně modeluje. Stačí si je obstarat v prodejnách zdravotních potřeb a umístit dle přiložené šablony.
U vbočeného palce (halluxu) je při menších deformitách možno používat různé druhy korektorů, které lze opět koupit v prodejnách zdravotních pomůcek. Pokud je valgozita větší, použití korektorů vede k deformování sousedních prstů.
Pokud příčně plochá noha způsobuje obtíže, je na místě návštěva ortopeda. Ten většinou doporučí výše popsaná opatření, rehabilitační léčbu anebo operaci, která se u komplikací příčně ploché nohy využívá mnohem častěji než u podélně ploché a mívá velmi dobrý efekt.
Barefoot obuv: kdy je to dobrá volba?
- V případě podélně ploché nohy bych bosé běhání či barefootovou obuv určitě nedoporučoval. Smysl bosé chůze a běhu bych viděl jen jako součást prevence a regenerace, třeba v podobě krátkého vyklusání po tréninku v trávě či písku.
- U příčně plochých nohou mohou být naopak minimalistické boty prospěšné. Barefootá obuv má nulový drop a je dostatečně široká, Five Fingers, pak mohou dokonce do jisté míry korigovat i menší deformity prstů (v případě již vytvořených otlaků pod hlavičkami nártních kostí však může jejich nošení činit obtíže).
- Běhání zcela naboso nejsem příznivcem. Riziko zranění je příliš vysoké, kůže na nohou navíc musí zrohovatět, a to budou především ženy těžko akceptovat.
- Jako nejvhodnější se mi naopak zdá minimalistická obuv. Má malý drop, širokou přední část a určitou míru tlumení.