Chtít jíst zdravěji je normální a správné. Stále více lidí ale namísto drobných změn volí rovnou příklon k některému extrému, jako je veganství či low carb. Ne každý ale podobný krok důkladně zváží.

Smyslem tohoto textu není tě od změny odradit, ale naopak zvýšit tvou šanci, že to po pár týdnech nevzdáš. Které otázky si tedy položit?

Co se líbí mému tělu?

Lidé se více či méně přiklánějí k jednomu ze dvou typů. Ti s tzv. rychlým spalováním dobře snášejí omezení sacharidů, takže jim sedí směry typu low carb či paleo, zatímco lidé s pomalým spalováním budou spíše spokojeni jako vegetariáni či vegani. V úvahu ale ber i případné alergie. S alergií na mléko a vejce se nabízí vsadit na rostlinnou stravu, vegan s alergií na sóju a ořechy to bude mít těžké.

Čeho se budu obtížně vzdávat?

Jídlo má kromě živin přinášet i potěšení. Jíst maso denně není ideální, pokud je ale pro tebe vrcholem kulinářské slasti třísetgramový steak, pak jako vegan sice přežiješ, ale za jakou cenu?

Kolik energie dokážu jídlu věnovat?

Čím extrémnější formu stravování zvolíš, tím náročnější bude sestavit vyvážený jídelníček, naučit se nové recepty, shánět suroviny… Minimálně zpočátku tedy budeš muset investovat spoustu času a energie.

Přidá se moje rodina?

Společné stravování je důležitý rituál, a navíc je nepraktické dělat pro každého člena rodiny připravovat jiné jídlo. Low carb není problém – dáš si maso se zeleninou a ostatním přiděláš rýži, s veganstvím je to ale horší. Vyhráno ale nemáš, ani když do toho půjdete všichni – u dětí budeš muset řešit, co budou jíst ve škole či školce…

A co přátelé?

Přátelé – vegani tě při příklonu k tomuto směru budou nejen podporovat a dávat ti cenné rady, ale budete se třeba i snáze rozhodovat, do které restaurace půjdete posedět. Osamocený vegan je však často odsouzen pozorovat nad miskou zvadlého salátu, jak ostatní hodují. Zvládneš to?

Domácí, nebo dovezené?

Trend posledních let se nese ve znamení návratu k domácím sezónním potravinám. Je to ale vždycky dobrá volba?

Hledisko zdraví – domácí plodiny se sklízejí zralé, tudíž lépe chutnají a mají vyšší obsah živin. V druhé polovině zimy a na jaře se ale výběr ovoce a zeleniny značně zužuje (a také obsah živin skladováním klesá), takže se dovezené potraviny mohou v rozumném množství stát zpestřením jídelníčku.

Hledisko ekologie – tady je to složitější, než se zdá. V teplých krajích například rostou plodiny skoro samy, takže jejich pěstování může zanechat o tolik nižší uhlíkovou stopu, že to vyváží dopravu na dlouhé vzdálenosti. Vždy tedy pátrej i po způsobu, jakým je potravina produkována, jestli to například nevede ke kácení pralesů apod.

Hledisko podpory – koupí potraviny podporuješ jejího producenta. Tady proto může dávat smysl jak podpora malého domácího zemědělce (protože hospodaří šetrně ke krajině), tak i fair trade produkce chudých zemí.

Arónie pro imunitu i funkci štítné žlázy

V záplavě zázračných „bobulí“ z exotických krajin se poněkud ztrácejí naše domácí superpotraviny. Jednou z nich je i arónie neboli černý jeřáb. Její plody díky obsahují řadu vitaminů, minerálů (včetně jódu) a protizánětlivé polyfenoly. Díky kombinaci rutinu a vitaminu C zpevňují cévy, výrazně podporují imunitu, posilují játra, harmonizují činnost štítné žlázy, snižují krevní tlak, působí protizánětlivě a protiskleroticky. Plody se dají sehnat sušené, mražené, ve formě šťávy či džemu.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock