Přibrat na zimu není nutnost

Přibrat na zimu není nutnost

Řada lidí je víceméně smířená s tím, že spolu s nástupem chladnějších měsíců bude čím dál tím náročnější dopnout džíny a číslo na váze poskočí vzhůru. To není úplně ideální přístup, protože tomu tak vůbec nemusí být. Naopak se lze kil i zbavit. Proč ale v zimě přibíráme a jak tomu zabránit?

I když si v létě užíváme grilovaček a dovolených s ochutnáváním cizokrajných specialit, v zimním období na nás přece jen číhá nástrah více. Vánoční svátky spojené s návštěvami příbuzných a známých (a těm se odmlouvá těžko), bujaré oslavy konce roku a různé vánoční večírky, kde není nouze ani o alkohol, ani o pochutiny.

K tomu připočtěte počasí, které svádí zůstat v teple domova, či podzimní splíny, na které tak krásně platí čokoláda, a na problém je zaděláno.

Studie ukazují, že na zimu přibíráme v průměru jeden až tři kilogramy. Jedním dechem je ovšem nutno dodat, že docela zbytečně, jak potvrzují i odborníci. Stačí se přestat schovávat za možná odůvodnění a naopak se držet několika jednoduchých kroků.

„Obávané zimní přibírací období nemusí vůbec začít. Záleží na tom, co svému tělu dopřejeme. Pokud si zachováme zásady zdravého stravování a dostatek pohybu i v zimě, nemusíme se bát,“ podotýká nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví.

Děláš si zásoby? Jsi medvěd

Řada lidí se mylně domnívá, že zimní přibírání máme v genech. Tělo si dělá zásoby a basta. To vyvrací obezitolog Petr Sucharda z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Přibrat na zimu není nutné a ani biologicky podmíněné. Člověk není zimní spáč, aby si dělal zásoby na zimu. Pro lovce-sběrače skutečně zima bývala obdobím omezených zdrojů, takže nelze vyloučit, že se na zimu snažil připravit, ale to byl přirozený způsob života lidí před deseti tisíci let,“ namítá Sucharda. „V dnešní době, kdy je nabídka potravin absolutně nezávislá nejen na roční době, ale i na místě, kde se zrovna nacházíme, není pro dělání jakýchkoliv zásob žádný důvod,“ dodává s tím, že lidské tělo nepracuje jinak v létě a v zimě.

Sezonní změna v hladině hormonu hladu byla skutečně pozorována u zvířat, ale u lidí žádnou paralelu vědci neprokázali. Pokud nejsi medvěd, máš o výmluvu méně.

Vsaďte na pomalé kilometry

Skutečnost je mnohem prozaičtější a bohudík i ovlivnitelná.

„Za vším hledejme změnu počasí. Slunečné dny jsou pryč a sychravo za okny nás k procházkám nebo výletům v přírodě neláká. Málokdy se skutečně zpotíme a nemáme ani potřebu pravidelně pít a hydratovat organismus. Spousta lidí si v zimě dopřává tučná jídla, na která by v parných dnech neměla ani pomyšlení,“ vyjmenovává nutriční specialistka Monika Bartolomějová.

Dříve se stmívá, ven do zimy se nám příliš nechce, cítíme se unavení. Pohovka a televizor rázem lákají více než procházka na čerstvém vzduchu. V průzkumu deníku Daily Mail se každý pátý muž přiznal, že přes zimu vůbec nesportuje. Skoro polovina z ostatních pak uvedla, že v zimních měsících mají tendenci sport zanedbávat.

Přitom není nutné se hned hrnout ven, dát si do těla můžete také ve fitku, i když ho klidně můžete považovat jen za překlenovací období pro chladné dni. Získáte hned dvojí efekt, protože jsou výzkumy také na to, že aktivnější lidé mají tendenci jíst méně.

A pokud nepatříte do té skupinu běžců, kteří běžecké boty odkládají s prvním poklesem teploty, aby je zase nazuli až s prvními sněženkami, máte zčásti vyhráno. S dlouhými pomalými zimními kilometry, kdy se pohybujete v žádoucí „spalovací“ aerobní zóně, by vás nárůst hmotnosti neměl ohrozit.

Vězte, že únava, kterou můžete pociťovat, se během sportovní aktivity rozplyne. Kdežto když zůstanete sedět doma, může na vás dolehnout nuda. A existují výzkumy ukazující, že když se nudíme, na zahnání nepříjemných pocitů často sáhneme právě po jídle.

Vsaďte na kořenovou zeleninu

Možná kdybychom si vzali mrkev, bylo by vše v pořádku. Jenže s ochlazením máme naopak podvědomě tendenci tíhnout k hutným nebo sladším a kaloricky bohatším pokrmům.

Je to začarovaný kruh: rychlé cukry (ve sladkostech) se brzo spálí a opět se dostavuje pocit hladu.

V létě, s větším přísunem ovoce a zeleniny, se lehký jídelníček dodržuje snadno. Pravdou je, že supermarketová zelenina, kterou jsme si ještě nedávno s přehledem dopřávali v křupavých salátech, za moc nestojí, lze ovšem sáhnout po té sezonní.

„Běžně dostupná zelenina v zimních měsících, jako je cibule, dýně, zelí, pórek a kořenová zelenina, jsou po tepelném zpracování pro lidský organismus nejlepší volbou. Grilovaná zelenina jako příloha nebo zeleninový vývar zahřejí tělo a pomohou metabolismu při spalování kalorií. Správné trávení podpoří zázvorový čaj a skořice,“ vyjmenovává Monika Bartolomějová.

Melatonin a déčko

Ale abychom nevinili jen sami sebe – část je skutečně dílem přírody. Konkrétně hormonu melatoninu a vitaminu D.

„Vědci tvrdí, že za to, po jakém jídle v zimě prahneme, může hormon melatonin, jehož hladina kolísá podle intenzity světla. Stejné účinky přisuzují i vitaminu D, který získáváme ze slunečních paprsků a který prokazatelně nejvíce chybí obézním lidem,“ říká nutriční specialistka ze Světa zdraví.

Melatonin je hormon, který reaguje na temno, zapříčiňuje pocit ospalosti a dokáže také ovlivňovat chuť k jídlu.

Zatímco na jaře a v létě je hladina melatoninu v poklesu, s podzimem a zimou narůstá. U většiny savců tento nárůst působí opačně (jakožto ochrana při nedostatku potravinových zdrojů, třeba právě v zimě) a hlad spíš utlumuje. Jenže u jiných druhů působí naprosto opačně, což by možná mohlo zvýšenou chuť k jídlu u lidí vysvětlovat.

Na naši hmotnost v zimě může stejně tak mít vliv nižší hladina „slunečního“ vitaminu D, jak naznačují výzkumy. Ten k tomu, aby se mohl syntetizovat, potřebuje sluneční světlo. Jenže v zimě je denního světla méně a navíc chodíme zahalení do šál a rukavic, takže kůže je slunečním paprskům vystavována jen minimálně.

Vědci jsou na stopě tomu, že lidé s nízkou hladinou vitaminu D ukládají více tuku než ostatní. Lze si domýšlet, že nedostatek déčka snižuje odbourávání tuků a naopak spouští jejich ukládání. Cokoliv pak sníte, se místo toho, aby se proměnilo na energii, hromadí v tukových buňkách.

Řešením je trávit co nejvíce času na čerstvém vzduchu, kdykoli vysvitne sluníčko, a pokud to teplota dovolí, alespoň si vyhrnout rukávy. K tomu se snažte navýšit (jistě už tak nízký) příjem mořských ryb, jako je losos, tuňák nebo makrela.

Jídlo jako droga

Nedostatek slunce, sychravo, studené barvy, to vše naši náladu negativně ovlivňuje. Řada lidí toto období nějak překlene, ale pak tu je ještě zhruba sedmnáct procent populace, na které pošmourné měsíce působí hůř, než je zdrávo. Říká se tomu sezonní afektivní porucha (SAD) a opět za ní stojí nerovnováha v produkci hormonu melatoninu.

Tyto jedince přepadají negativní myšlenky a inklinují k depresivním pocitům. Mají problém zvednout se ráno z postele, nic se jim nechce, jsou apatičtí, ospalí a jen stěží zvládají běžné denní úkony.

Vedle toho mají tendenci k přejídání, a tak kilogramy narůstají. Není nic nového, že potraviny mohou být pro některé lidi způsobem, jak se dostat do komfortu, ovlivňují v mozku totiž stejné obvody jako drogy. Lidé je pak používají jako lék, aby se cítili lépe. A tabulka čokolády ve spíži se zmenšuje a zmenšuje…

Východisko se opět nabízí v co nejfrekventovanějším pobytu na denním světle i prosvětlení domova.

Přemýšlejte i v zimě

Často se také stává, že lidé pod vlivem zimního oblečení nabydou pocitu, že si mohou dopřát. V průzkumu deníku Daily Mail šest z deseti žen připustilo, že přes zimu se příliš neohlížejí na to, co snědí, protože nabraná kila jednoduše zakryjí.

Podobný pocit vás může přepadnout po skončení závodní sezony. Během roku se hlídáte a najednou stavidla povolí a vy nevíte, na čem si pochutnat dřív. Navíc když je toho o vánočním období všude plno.

Pokud k tomu budete přistupovat takto, podpořeni tím, že zimní kila jsou jakousi nechtěnou samozřejmostí, přiberete určitě.

„Z hlediska internisty, natož obezitologa určitě žádné cílené přibírání nedoporučuji. Pokud ale lidé vědí, že přiberou jen pár kilogramů, které zase do léta zhubnou, nemá cenu se tím zabývat,“ říká lékař Petr Sucharda. „Těch ale není mnoho, většině kila sama rozhodně nezmizí. Pro obézní je navíc zimní tloustnutí nepříjemná a zbytečná komplikace v jejich úsilí nadměrnou hmotnost snížit, pokud tedy takové úsilí vůbec vyvíjejí.“

Dvě kila nevadí, lze je ale i shodit

Ideální je nepřibrat nic a konstantní hmotnost si držet i přes zimu. Pokud ručička na váze poskočí o dvě kila, zabojujete s nimi s příchodem jara díky zvýšené fyzické aktivitě a úpravě jídelníčku docela snadno. „Tři až pět je varováním a při jejich spalování se nadřete. Nabrat víc než pět kilo jenom během zimního období už hraničí se zdravotními komplikacemi a návrat k původní postavě bude ve zdravém duchu dlouhodobý proces,“ upozorňuje nutriční specialistka Monika Bartolomějová.

Rovněž dodává, že by pro vás zima naopak mohla být ideálním obdobím pro to, pár kilogramů se zbavit – za předpokladu, že se kousnete a poradíte si se vším výše uvedeným.

„Chlad nutí tělo vyvinout více energie kvůli udržení vysoké teploty. Tím se zrychluje také metabolismus. Pokud tedy dodržíme vyvážený jídelníček, budeme se aktivně hýbat a odoláme vánočním svátkům, jsou zimní měsíce k formování postavy výhodné. Ve skutečnosti je ale pokušení lenošit v teple domova mnohem silnější než v létě,“ uzavírá Bartolomějová.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock