Většina z nás zná závody jen z pohledu běžce. Pohled pořadatele nám zůstává skryt. Pro ty které zajímá druhá strana závodů, jsme připravili sérii pohledů pořadatelů a rozhovorů s nimi. Tentokrát je to rozhovor s Honzou Dušánkem ředitelem oblíbeného Ještěd SkyRace.
Máš za sebou 2. ročníky jarního Ještěd Skyrace i zimního Winter Skyrace. Do toho pořádáš tréninkové kempy. Jak poslední dva roky hodnotíš? Jsi spokojený s tím, jak si tyto akce vedou?
Poslední 2 roky jsou pro mě možná nejhezčí období v mém životě. Potkal jsem svoji milou ženu, naplno jsem se „pustil“ do outdooru, jsem v úžasné komunitě lidí, baví mě to co dělám a moc si to celé užívám. Závody i kempy mi dělají radost a jsem moc rád, že to je momentálně tam, kde je. Já, když už se do něčeho pustím, tak to dělám naplno, dělám to srdcem a myslím, že je to pak ve výsledku cítit. Proto si myslím, že i když jsou mé akce relativně nové, tak si už našli řadu fanoušků a tvoří se kolem nich úžasná skupina nadšených lidí. A to, že pak za mnou někdo z běžců zajde a poděkuje mi, že je můj závod nebo kemp “nakopl” nejenom do běhání, ale i do aktivnějšího a pozitivnějšího života, tak to je opravdu to nejvíc, co si můžu přát!
Jak velký tým lidí za těmito akcemi stojí? Je to stále spíše zábava nebo už hlavně práce?
No popravdě to “sázíme” já a mistr grafiky Zdenda Kindl. To je tedy co se týká práce a příprav před a po akci. Samozřejmě v týdnu závodu přikládá ruku k dílu nemalý počet kamarádů a dobrovolníků, bez kterých by to ani nešlo dělat. Vždy to pro mě bude především zábava, jinak bych to nedělal. Vždycky, když se z něčeho stala jenom práce, tak jsem od toho utíkal. Jasně, že teď už to je pro mě skoro celoroční kolotoč, hodně příprav, zařizování atd., ale to k tomu patří a já to dělám rád. Outdoorem žiju, a i když je to často velmi, velmi energeticky náročné, tak mi u toho svítí oči a cítím, že je to ta správná cesta, po které chci jít.
Za dva měsíce tady máme třetí ročník Ještěd SkyRace. Připravili jste nějaké novinky? V čem se bude lišit od minulého roku?
Velkým organizačním krokem je, že jsme se domluvili na víceleté spolupráci s firmou COMPRESSPORT, která se stává generálním partnerem akce. Jsem velmi poctěn, že si tak silná firma vybrala můj závod a spojila s ním jméno. S tímto silným partnerem za zády věřím vylepšíme samotný závod i hodně věcí kolem tak, aby si závodníci den pod Ještědem pořádně užili. Další novinkou je přidání kratšího závodu COMPRESSPORT JEŠTĚD Trail s parametry 12km/850m+ pro ty, kteří si chtějí zkusit, co to takové běhání po horách je, nebo si třeba ještě netroufnou na hlavní trasu. Ozkoušeli jsme to na WINTER SkyRace 2017 a mělo to velmi kladné ohlasy. Takže věřím, že na startu uvidím spousty nových nadšených skyrunnerů. Taky hlavní trasa dozná lehkých změn v začátku, a hlavně pak ve finálním seběhu z Ještědu. Naplánoval jsem myslím ještě atraktivnější a techničtější pasáž, takže bych závodníkům doporučil, aby si nějaké ty síly pošetřili i na konec závodu.
Když se vrátím ještě úplně na začátek, na první závod, kdy se v posledních kilometrech ztratili závodníci z předních pozic a z ničeho nic přibíhali do cíle každý z jiné strany. Máš ten okamžik ještě před sebou? Jak ti vlastně tehdy bylo? Jak to hodnotíš s odstupem dvou let?
Byla to taková malá noční můra začínajícího pořadatele. Tenkrát jsem čekal na první závodníky v cíli a když se ten problém začal po doběhu řešit, tak mě to hodně sebralo. Zvláště, že se to stalo závodníkům na čele závodu. Skvěle rozjetá akce a do toho takovej zásek. Naštěstí jsem se brzy dostal zpět do akce, kluci to nakonec vzali sportovně a v klidu jsme o tom popovídali a problém rozebrali. S odstupem času se na to dívám už bez větších emocí. Prostě se to stalo a byl to vlastně dobrý impulz makat dál. Každým rokem se proto snažíme trať dělat víc a víc přehlednější, tak aby nedocházelo k podobným nemilým incidentům. Ostatně byla to tenkrát moje pořadatelsky úplně první akce, takže by bylo snad až podezřelé, kdyby všechno jelo na jedničku.
Kde pro své závody bereš inspiraci? Máš nějaké oblíbené akce, které sis dával za vzor, nebo naopak chtěl po špatné zkušenosti konečně udělat něco lépe?
Je to vlastně mix obou stran – inspirace velkými závody (hlavně v zahraničí) a lehká rozladěnost na některých závodech, kterých jsem se jako běžec zúčastnil (bohužel hlavně u nás doma.) Velká pořadatelská inspirace jsou pro mě závody jako UTMB, Lavaredo Ultra Trail, Transvulcania a další světové akce. Tam jsem se cítil jako závodník naprosto skvěle a byly to vždycky velmi silné zážitky. Velký sen je se těmto akcím trochu přiblížit a nabídnout i našemu běžci kompletní zážitek. Pro mě není akce pouze o běhu, ale i o setkání s rodinou, s kamarády, s komunitou, zábavě, muzice atd. Prostě prožít celý den naplno! Tak se o to v menším u nás pod Ještědem snažíme.
Máš nějakou vizi, jak bys chtěl své akce vidět třeba za 5 let? V čem by se lišily od současnosti?
Víš jak to je, když člověk plánuje, pánbůh se směje. Primárně bych byl rád, aby mě pořádání mých akcí stále tak bavilo, aby si to všichni běžci užívali a byla kolem toho stále tak pozitivní energie, jako je teď. Plány a nápady kam a jak svoje akce posunout dál samozřejmě mám, ale nerad o něčem mluvím, než je to alespoň trochu přichystané. Často se vedou jen velký řeči a skutek utekl. A tomu bych se já rád vyhnul. Ale konkrétní plány na rozšíření startovního pole, přidání doprovodných závodů a akcí, zkvalitnění zázemí a podpory na trati jsou, a to dost konkrétní. Myslím, že už v 2019 něco představím. Těšte se! Sám hodně aktivně sportuješ.
Můžeš zmínit nějaký vlastní nejhezčí nebo nejsilnější sportovní zážitek z minulého roku? A kam se chystáš letos? Máš nějaký závodnický cíl?
Nejsilnější byl asi GrossGlockner Ultra Trail 110km, kde jsem si prožil velké krize i velké euforie na nádherné, ale velmi těžké trati. A asi nejhezčí a strašně pozitivní byl můj první IRONMAN 70.3 v St. Poltenu. Tam jsem si to užil se vším všudy a musím říct, že mě triatlon docela chytnul. A to natolik, že jsem si jako výzvu pro 2018 vypsal full IRONMAN AUSTRIA. Jdu do toho s velkým respektem, protože je to pro mě pole neorané a vlastně nevím, co od závodu můžu čekat. Moc se na to těším a bojím zároveň. Do toho půjdu ještě nějaké poloviční Ironmany, nějaké kratší i delší traily, no a čekáme první miminko. Takže myslím bude o zábavu postaráno.
No a protože účastníš především delších vytrvalostních závodů a máš z nich velké zkušenosti, neláká tě zorganizovat také nějaký pořádný ultratrail?
🙂 Popravdě zatím ani ne. Je to zase jiná pořadatelská liga a já jsem zatím spokojený s naším Ještědem a distancí SkyRace. Ale nějaké plány na pořádání delších akcí jsou, takže kdo ví…
