Běhá se a závodí, dokud to jde. Pořadatelé na golfovém hřišti v pražském Motole měli v bezpečnostních pravidlech jasno, zcela jistě víc než ti, kteří je stanovují, vyhlašují do světa a hrozí za jejich nedodržování… Nejrychlejší na desetikilometrové trati byl ve své premiéře reprezentant Jáchym Kovář z Dukly.
Mizuno Trail Running Cup jako jediný z celostátních běžeckých seriálů letos nabídl svým vyznavačům navzdory lockdownům kompletní program sedmi podniků od pražských desítek až po Krkonošskou 50 a maraton přes Brdy.
Teď tedy s vynucenou skromnější režií, ale stejně nehynoucím zážitkem. Jen startovací a cílová brána se posunula z „náměstí“ na greenu ke „křižovatce“ u klubovny, hřiště a vstupu na lesní cestu. Běžecký profil tak změnil rytmus, nejdřív dolu za rozdýchání, až pak vzhůru, tedy přívětivěji. Okruh vyznačen koridorem po celé délce 2,5 km s převýšením 57 metrů.
Postupně a samostatně se na něj vydaly téměř dvě stovky běžců, včetně doplňkové pětikilometrové distance. Organizátoři měřili aplikací Orgsu.com, takže k vidění byly i průběžné výsledky. V cíli medaili, čajík i ionťák, kus vlídného předvánočního slova a šupem domů. Nekonaly se žádné shlukovačky, ale zároveň nebyla třeba nesmyslná izolace. Na zhoršení stavu stačilo jen cestou vidět davy před obchodními centry…
„Jsem moc ráda, že aspoň někdo něco udělá,“ říkala Katarína Třísková, pravidelná účastnice běžeckých podniků všeho druhu nejen v metropoli. Další poděkovali a přinesli i dárečky, vrána Evžena Gé třeba žížalu v podobě klobásy. Kromě běžců radosti a tradičních členů MTRC rodiny (Miroslav Nemšák si přijel až z česko-moravského pomezí zpod Králického Sněžníku) se objevili i špičkoví závoďáci, aby oslavili desátý ročník už vyhlášeného krosu.
Vítězný křest si tu užil Jáchym Kovář, čerstvě druhý muž českého mistrovství republiky v přespolním běhu. „Cítil jsem se už o trochu líp než minulý víkend. Ale přece jen tu chyběla ta pravá závodní atmosféra, abych se úplně domáčkl. Na druhou stranu trať byla moc pěkná, zajímavá i docela s převýšením, takže lepší než trénovat někde sám tempa. A k tomu ty výhledy. Líbilo se mi tady,“ říkal reprezentant z pražské Dukly, který se nachází ve stadiu objemové přípravy, běhá okolo 140 km týdně většinou ve dvou fázích, a zatím neví, kdy bude pořádně závodit. „Možná mistrák v hale, pak v létě hlavně steepla a chci se dostat na Univerziádu, jestli bude…,“ uvažuje.
To obhájce loňského prvenství Ondřej Fejfar (tým Inov-8) si odložil odjezd na vánoční soustředění do Livigna na skialpy i běžky. „Trať je nádherná, chybělo by mi, kdybych tu nemohl běžet. Povrch byl pevný, běželo se mi pocitově docela dobře vyrovnaným tempem s rozvrženými silami a dokonce nejrychlejším posledním okruhem, to mě potěšilo. Se soupeři v zádech by to asi bylo rychlejší, ale i tak koukám, že mám o dvě minuty lepší čas než loni,“ oceňoval. „Od prvního prosince jsem zahájil novou sezonu, běhám okolo 130 km týdně a chci navyšovat.
Třetí skončil další velmi kvalitní borec Daniel Kupidlovský (37:39) ze Stodůlek. V popředí výsledkové listiny zazářili i veteráni Míra Nemšák (5., vítěz 50+ za 40:55) a Zdeněk Bufka z České Lípy (12., vítěz 60+, 44:28).
Mezi ženami byla nejlepší „šnečice“ Martina Hampejsová (46:11), pravidelná účastnice mnoha podniků seriálu včetně Krkonošské 50. Druhá skončila Petra Kubíčková (49:09) a třetí Karolína Kolářová (50:24) ze spřízněné Běžecké školy Praha 4. Její poctivá frekventantka Simona Soukupová stihla běžet desítku dvakrát (1:20:39 a 1:21:16), stejně jako před dvěma týdny maraton Praha-Dobříš. Tam na to ale měla dva dny, tady pět hodin.
Kompletní výsledky najdete v aplikaci Orgsu.com zde, také přímo přes web www.sportgroup.cz, celkové pořadí letošního MTRC 2020 pak asap na www.trailrunningcup.cz
Předběžný kalendář příštího ročníku celého seriálu už najdete na www.sportgroup.cz
