Medailovou hodinu pro český tým přichystali na Světových hrách orientační běžci Tomáš Křivda a Tereza Janošíková. Ve sprintu v univerzitním areálu v Birminghamu nejprve Křivda vybojoval bronz. V závodě žen si pak Tereza Janošíková doběhla pro stříbro. „Asi mi to stále ještě nedochází, budu to vstřebávat. Je to medaile, o které jsem docela dost snila. Na tenhle závod jsem se hodně připravovala, ale přeci jen konkurence je silná, takže je to super,“ řekla třiadvacetiletá Janošíková.
Stejně jako Křivda má za sebou juniorské úspěchy. K orientačnímu běhu se dostala od basketbalu a golfu díky školnímu náboru. Křivda se zase věnuje rodinné tradici. „A když jsem byl malý, moc rád jsem koukal do automap. Asi i díky tomu došlo k lásce k mapám a orienťáku,“ dodává dvaadvacetiletý orientační běžec.
Na Světových hrách si víc věřil do sobotního závodu na krátké trati v lese. „Po sprintu to ovšem bude těžší vylepšovat. Ale pokusím se zabojovat o co nejlepší výsledek.“ Ovšem i v univerzitním areálu se mu závodilo výborně. „Bylo obrovské vedro, ale snažil jsem se tomu před závodem trochu vyhýbat a zůstat co nejdéle uvnitř. Běželo se mi super, neudělal jsem žádné chyby.“ A těšilo ho i to, že konečně dosáhl na medaili. „Už několikrát jsem podával výkony, které byly blízko dobrému průlomovému výsledku, ale vždycky se tam našla nějaká chyba, která mě odsunula. Jsem moc rád, že tentokrát to vyšlo, a ještě k tomu je to medaile. Paráda!“
Také Janošíková zvládla trať podle představ. „Neměla jsem žádné zaváhání, povedla se plynulost. Ale nevěřila jsem, že můj výkon může vyšplhat tak vysoko. Podmínky byly náročné, na trati byla spousta kopců a párkrát jsem si nebyla jistá, jestli jsem šla nejlepší stopou. Ale vyšlo to,“ usmívala se v cíli.
Městský sprint je oproti tradičnímu orientačnímu běhu v přírodě novou disciplínou, ovšem atraktivní pro diváky. „Lesní orienťák je základ našeho sportu, ale jak se rozdělila mistrovství světa, špička se začíná specializovat i na sprint. Je jednodušší se navigovat tady než v lese, ale o to víc rozhoduje každý detail,“ líčí Janošíková.
Orientační běh vyžaduje výbornou fyzičku, ale také orientaci v terénu. „Mezi špičkou rozhoduje z osmdesáti procent fyzická připravenou, ale víc a víc se začíná pracovat i na technice a psychice. Vím, že fyzicky na světovou špičku stačím, což mi dodává sebedůvěru. Ale i tak musím mít super závod a doufat, že to vyjde a ostatní zaváhají,“ dodala Janošíková, která závodí také ve Finsku.
Těší se na závod na krátké trati v národním parku. „Les je tu hodně čistý, běhatelný, bude záležet na fyzické připravenosti. Na krátké trati budou rozhodovat sekundy, protože se nebudu dělat takové mapové chyby. Ale můžu jít do závodu klidněji, protože se mi povedlo proměnit šanci. A v neděli máme štafety, to snad bude třešnička na dortu.“
