Nejdřív to jen bolí. Obvykle po zátěži, často i při ní, hlavně na začátku. Časem se přidává otok, ztuhlost, zhoršuje se pohyblivost i stabilita. Později to bolí i v klidu, hlavně v noci, bolesti už zkrátka nelze uniknout. Diagnóza obvykle bývá jasná: artróza.
Artróza je degenerativní onemocnění, které postihuje nejprve chrupavku a později i další struktury kloubu. Chrupavka nejdříve měkne, ztrácí lesk a poté v ní začnou vznikat trhliny. Postupně ubývá, až zcela zmizí, takže na sebe v kloubu dosedají dvě holé kosti. Velký úbytek chrupavky vede k narušení kostní struktury, postiženo však bývá i kloubní pouzdro. Vzniká otok a výpotek, poškozeny bývají i vazy a menisky, zhoršuje se stabilita kloubu a mění se jeho postavení (vbočení i vybočení).
Škodí běh kloubům?
Hlavní důvod, proč artróza vzniká, je přetížení. Z tohoto pohledu by se tedy běh mohl jevit jako velice riziková aktivita. Podle výzkumů však artróza postihuje zhruba 80 % padesátníků (mezi sedmdesátníky je to již 90 %), a to bez ohledu na to, jestli sportují, či nikoliv. Je sice pravda, že opakované nárazy kloubům nesvědčí, na druhou stranu ale platí, že pravidelné a postupné zatěžování zpevňuje a činí odolnějšími všechny struktury pohybového aparátu chrupavku nevyjímaje.
Důležitou roli hraje i skutečnost, že chrupavka nemá cévní zásobení. Živiny se tak do ní dostávají z vnějšku, a tedy problematičtěji než do jiných tkání, a komplikovaný je i odvod metabolických zplodin. Platí přitom, že cyklický pohyb, jakým je i běh, výživu chrupavky i odvod zplodin výrazně podporuje.
Díky tomu by běh mohl být pro klouby aktivitou vyloženě příznivou. Jak ale jistě tušíte, bude se v tom skrývat nějaké ALE. Tím kamenem úrazu je skutečnost, že až 90 % populace trpí nějakou dysbalancí v oblasti pánve a zad. V důsledku toho dochází k funkčnímu zkrácení jedné dolní končetiny, a to až o několik centimetrů. Dotyčný pak při běhu vlastně trochu kulhá a zkrácenou končetinu vystavuje několikanásobně vyšším otřesům než tu druhou. Proto také klouby obvykle začínají bolet nejprve na jedné končetině – potíže na té druhé se přidají až později, když té bolavé začneme ulevovat.
Zmíněné dysbalance také způsobují, že svaly a vazy „zkrácené“ končetiny jde jen v omezené míře posílit, čím se zvyšuje nestabilita kloubu. Ten je pak více zatěžován i v jiných směrech, než je pro něj přirozené, což zvyšuje riziko degenerativního poškození. Stabilita kloubů se zhoršuje i vlivem úrazů, což je ostatně důvod, proč bychom například výron měli vždy poctivě doléčit.
5 kroků k prevenci a léčbě
Z výše uvedeného tedy vyplývají i možnosti prevence a léčby. Platí přitom, že v raných stadiích nemoci, kdy je postižena především chrupavka, jde dosáhnout výrazného ústupu potíží, vyžaduje to však značné úsilí na mnoha frontách.
1. Nechte se srovnat
Návštěva ordinace fyzioterapeuta, který odstraní vaše případné dysbalance, by měla být prvním krokem. Jen v tomto případě totiž budou další opatření úspěšná. Za zvážení stojí i zhotovení ortopedických vložek na míru – pomohou vám totiž zatěžovat klouby způsobem, na který jsou stavěny.
2. Zlepšete výživu
Správným opatřením v rámci prevence a léčby je určitě užívání kloubní výživy, která chrupavce a dalším tkáním dodá všechny potřebné živiny. Jak už jsme ale uvedli výše, není úplně snadné tyto živiny do chrupavky dostat. Zároveň se proto vyplatí udělat opatření, která tomu napomohou. Vhodný je pravidelný pohyb, pokud ovšem máte větší akutní potíže, je lepší běh dočasně vyměnit za kolo. Snažte se vyvarovat dlouhého sezení bez pohybu, vždy se jej snažte co nejčastěji přerušovat alespoň pár kroky. Pomohou i tejpy, konkrétně techniky, které kloub „odlehčí“ a zlepší proudění krve a lymfy v oblasti.
3. Udržujte pohyblivost
Zvláště v momentě, kdy už nějaké potíže máte, je důležité udržovat kloubní pohyblivost ve velkém rozsahu. V případě artrózy kolen tak například pravidelně provádějte sed na patách (když to nejde až dolů, podložte si hýždě třeba polštářem). Také si párkrát denně sedněte na židli, položte nohu na druhou židli a rukama protlačujte propnuté koleno směrem k zemi.
4. Posilujte
Zpevnění svalů a šlach okolo kloubů je důležité. Zatímco ale v rámci prevence skvěle fungují například balanční cviky, v případě akutních potíží volte spíše takové, v nichž budete mít nad pohybem naprostou kontrolu – třeba i na strojích v posilovně. Z pohledu prevence je skvělý i běh naboso a v minimalistických botách na měkčích nerovných površích.
5. Zhubněte
Jako běžci pravděpodobně nemáte vysokou nadváhu, která je velkým rizikovým faktorem, i pár kilogramů dolů může pro klouby představovat výrazné odlehčení, zvláště při vysoké tréninkové kilometráži.