Snažíte se udržet v provozu svá kolena, kotníky, achilovky či záda, ale na chodidla zapomínáte? Děláte chybu – právě stav vašich nohou od kotníku dolů je totiž mnohdy rozhodující pro zdraví zbytku pohybového aparátu.
Lidské chodidlo je velmi složitý systém tvořený 21 kostmi a spoustou drobných kloubů, svalů a vazivových struktur. Stačí přitom malá dysbalance v některé jeho části, aby se to projevilo potížemi téměř kdekoliv po těle.
„Ve většině případů platí, že když noha špatně funguje, ať už při dopadu nebo odrazu, tak na tento abnormální pohyb reaguje i koleno a další nosné klouby,“ vysvětluje MUDr. František Picek, uznávaný ortoped a sportovní traumatolog z ORP centra.
Příkladem je mezi běžci poměrně známá a často se vyskytující hyperpronace. Při ní dochází k poklesu podélné klenby a vnitřní rotaci paty, více je zatěžována palcová strana chodidla a klesá plynulost odrazu i dopadové fáze. Kvůli tomu se posouvá osa zatížení hlezenního kloubu, kolene i kyčle, takže jsou tyto klouby zatěžovány jiným způsobem, než na jaký jsou stavěné, a navíc klesá i schopnost klenby pohlcovat otřesy, takže vzrůstá i celkové zatížení kloubů.
„Když se tento stav neřeší, důsledky mohou být vážné. Protože pata je díky vnitřní rotaci vůči lýtku do X, Achillova šlacha se na ni neupíná téměř rovně, což je ideální stav, ale pod větším úhlem. Kvůli tomu dochází k jejímu zkracování a přetěžování. Zároveň může docházet k poruchám symetrie zapojení kolenních vazů, nebezpečí poškození menisků či fixaci šikmého postavení pánve, které pak mimo jiné zvyšuje i zatížení páteře,“ popisuje MUDr. Picek.
Dědictví dětských botiček
Poruchy došlapu, tedy hlavně nadměrná pronace a supinace, stejně jako další dysbalance vznikají podle MUDr. Picka z mnoha příčin. Částečně se na nich podílejí genetické vlivy, velké škody napáchá také celoživotní chůze po tvrdém povrchu v nevyhovující obuvi. Naše nohy totiž evoluce „vysoustružila“, aby co nejlépe zvládaly chodit naboso po měkkých površích.
„Chodíme-li naboso po spíše nerovném a poddajném terénu, jsou drážděny receptory na celé plosce nohy, která pak reaguje zapínáním drobných svalů nohy,“ objasňuje lékař. „Ty se pak lépe udržují v kondici, což má příznivý vliv na zachování funkční klenby. Na tvrdém povrchu to však neplatí. Důležitou roli hraje i obuv, zvláště v raném věku. Kvalita dětských bot se bohužel tradičně hodnotí spíše podle kvality použitého materiálu než z hlediska správné podpory klenby a fixace paty. Velké škody se však dají napáchat i v dospělosti, a to nevhodným výběrem sportovní či společenské obuvi. Zvláště to platí u žen nucených nosit vysoké podpatky.“
Cvičení pomůže, ale nespasí
Také vás v dětství nutili provádět cviky na ploché nohy, při nichž jste museli zdvihat ze země drobné předměty, posouvat nohy po podlaze jako housenky či chodit po vnější straně nohou jako medvědi?
Podle českého ortopeda existuje několik studií, které hodnotily přínos podobných cvičení. Jejich výsledky potvrdily, že mají určitý pozitivní vliv – zejména v tom, že podobně jako chůze naboso zvyšují elasticitu malých svalů a schopnost jejich reakce. Mnohem větší význam na udržení podélné i příčné klenby však mají svaly na přední straně bérce či trojhlavý sval lýtkový. Jejich posilováním nebo protahováním totiž můžete pro svá chodidla udělat mnohem více. Například při hyperpronaci se nadměrně zkracují achilovky, ale pokud budete zmíněné svalové skupiny pravidelně protahovat, proces poklesu klenby i rotace patní kosti se výrazně zpomalí.
K tomu, co může významně pomoci, patří rovněž výběr vhodných běžeckých bot, a především pak speciálních vložek. „Co se týče odpružení bot, tak každá firma využívá trochu jinou technologii,“ vysvětluje František Picek. „Mně připadají přirozenější ty, které rozprostírají odpružení na celou plochu a celkově změkčují dopad, jako bychom běželi po měkčím terénu – například systém Wawe od firmy Mizuno. Je to ale jen můj subjektivní názor. Zároveň nejsem příliš velkým zastáncem bot, které nohu nutí do nějakého pohybu, tedy obuv s kontrolou pronace či supinace. Každé chodidlo je totiž trochu jiné a vůbec není výjimečný stav, kdy jedna noha například pronuje a druhá má neutrální došlap, či dokonce supinuje. Velmi časté je to u lidí, kteří v minulosti prodělali nějaký úraz. Spíše tedy doporučuji botu s neutrálním došlapem v kombinaci s na míru zhotovenými vložkami.“
Neprávem opomíjené vložky
Vložky do běžeckých bot sice nepředstavují zrovna malou investici, většinou ale „přežijí“ několik běžeckých bot a jejich vliv na zdraví pohybového aparátu je nesporný.
Existují studie, které tvrdí, že přínos jakýchkoliv vložek je především v tom, že zvětšují plochu kontaktu nohy s obuví. Díky tomu se zvyšuje dráždění receptorů a tedy i zapojení drobných svalů chodidla. Na stejném principu mimochodem fungují i oblíbené plastové crocsy. „Musí ovšem jít o kvalitní značkovou botu z materiálu s určitými dynamickými vlastnostmi, nikoliv o napodobeninu z tržnice,“ upozorňuje ortoped.
Před objednávkou na zhotovení vložek byste se vždy měli nechat důkladně podiatricky vyšetřit. Častý postup, kdy si stoupnete na speciální plochu, která zaznamená tlak, který v klidu působí na jednotlivé části chodidla, je podle MUDr. Picka ve většině případů nedostačující. „Zhotovit vložku jen podle otisků lze kvalitně jen u člověka, který zatím nemá žádné problémy, ale je natolik zodpovědný, že jim chce do budoucna předejít. Typický pacient je však bohužel ten, který už nějaké potíže má. A pokud vás třeba bolí achilovka a máte si někam stoupnout, tak příslušnou nohu podvědomě odlehčíte. Při zátěži se navíc nohy mohou chovat odlišně, a když začne působit únava, je také všechno trochu jinak. Osobně tedy doporučuji spíše vložky, do nichž se postupně zaznamenává otisk zatěžování plosek a na základě toho se s nimi dále pracuje,“ podotýká.
Když chodidlo bije na poplach
Kromě dysbalancí, které se podílejí na vzniku potíží celého pohybového aparátu, nejsou u běžců bohužel nijak výjimečné ani problémy přímo v oblasti chodidla. Nejběžnější z nich je tzv. plantární fasciitida. Jde o zánětlivé změny vazivové struktury, která začíná na vnitřku spodní strany paty a větví se ke všem prstům. A protože je na konci, tedy u prstů, napětí rozloženo do pěti směrů, projeví se přetěžování této struktury právě v oblasti vnitřní strany paty – obvykle jako bodavá bolest v tomto místě při došlapu. Z dalších potíží jsou to například změny ve vazech, které začínají v oblasti kotníků a upínají se zpravidla na kost hlezenní či patní, případně bodavé bolesti v oblasti příčné klenby. Při velkém zatížení může totiž dojít ke vzniku otoku v oblasti mezi zánártními kůstkami, a ten pak způsobuje tlak, který utiskuje periferní nervy.
Většina těchto problémů se přitom dá podle ortopeda řešit pomocí speciálně upravených vložek: „V případě plantární fasciitidy se například používají takové, které vytvoří dynamickou (nikoliv tvrdou) podporu podélné klenby a tím se zmírní zatížení příslušného úponu. Při dlouhotrvajících potížích je často nutné působení vložek doplnit třeba protizánětlivými medikamenty nebo fyzikální léčbou typu ultrazvuk, laser či rázová vlna, které zvýší schopnost regenerace postižených tkání. Zánět totiž způsobuje otok příslušné oblasti, který pak omezuje její krevní zásobení, což se projeví právě sníženou schopností regenerace,“ doporučuje lékař.
Předpokladem správné léčby je v každém případě podrobná diagnostika. Podle MUDr. Picka například nezkušení lékaři často zamění plantární fasciitidu za patní ostruhu a pošlou pacienta na rentgenové ozařování. Po něm pak sice může dojít k ústupu bolestí, ale spíše proto, že rentgen omezí proces jejího vnímání a vlastní příčina problému zůstane neodstraněna.
Drobná trápení běžeckých nožek
Puchýře
Když je svrchní vrstva kůže opakovaně mechanicky drážděna, oddělí se od škáry a vzniklý prostor se naplní tekutinou. Tělo se tak automaticky brání proti poškození hlubších vrstev kůže.
Co s tím: Často bývá doporučováno propichování, ovšem pouze v případě, že při něm můžete zachovat sterilitu: puchýř a jeho okolí pečlivě omyjte desinfekcí, jehlu sterilizujte nad plamenem svíčky, udělejte do puchýře otvor, tekutinu vytlačte ven, chvilku nechte zaschnout na vzduchu a nakonec sterilně zakryjte. Pokud vám ale puchýř nezpůsobuje větší problémy, zhojí se i bez propichování. Hojení je možné urychlit použitím speciálních náplastí, které většinou využívají hydrokoloidní technologii. Nejlepší prevencí puchýřů jsou dobře padnoucí boty v kombinaci s kvalitními ponožkami z funkčních materiálů (právě posuny vlhké ponožky v botě často tento problém způsobují).
Černý nehet
Příčinou zčernání nehtů po delších bězích je většinou nedostatečné zastřihování, či špatně padnoucí obuv. Častěji tento problém vzniká po absolvování dlouhých prudkých seběhů. Když je totiž na konec nehtu v botě vyvíjen tlak, dochází k pohybům v nehtovém lůžku, které způsobují drobné krvácení.
Co s tím: Zbarvená část nehtu většinou postupně odroste. Při přetrvávající bolestivosti spojené s otokem je ale vhodné navštívit lékaře (může pomoci například proražením malého otvoru v ploše nehtu).
Mozoly
Mohutné vrstvy zatvrdlé kůže na určitých místech chodidel vznikají v důsledku opakovaného tlaku. Jsou tak znamením, že noha je v daném místě zatěžována více než v jiném – například běžci s nadměrnou pronací mívají zatvrdliny podél vnitřní strany palce. Způsobovat je však mohou i špatně padnoucí boty.
Co s tím: Mozoly nikdy neořezávejte! Mírné zatvrdliny lze odstranit pravidelným obrušováním pemzou (vždy po koupeli, když kůže změkne), masivnější by měly být důvodem k návštěvě pedikéra. Zároveň je ovšem třeba řešit problém, který je jejich příčinou (např. pronaci).
Kuří oka
Princip vzniku je stejný jako u mozolů: abnormální tlak na jedno místo vyvolá zvýšenou tvorbu kožních buněk a zesílení kůže. Kuří oka jsou však spíše bodového charakteru – odumřelé kožní buňky jsou totiž ve tvaru jakéhosi trychtýře zatlačovány do hlubších vrstev kůže. Pokud prorostou až k nervovým zakončením, může být kuří oko značně bolestivé.
Co s tím: V první řadě odstranit příčinu nadměrného tlaku v daném místě (např. vyměnit příliš „jetou“ obuv). V rané fázi je možné kuří oko ošetřit pomocí speciálních náplastí, později je nutné jeho vyříznutí pedikérem.
Zesílený nehet
Nadměrné zesílení nehtu, které může být příčinou bolestivého tlaku, je většinou způsobeno opakovaným poraňováním nehtu, například z důvodu nevhodné obuvi. Pokud nehet zároveň změní barvu (většinou na žlutou nebo bělavou), je nejspíš příčinou plíseň.
Co s tím: Pokud se nejedná o plíseň, je nehet možné svrchu obrušovat smirkovým pilníčkem.
