V zimě se objevuje stále více dní, kdy se města dusí pod poklicí smogu. Co provede s naší výkonností, pokud nevyslyšíme varování médií před zvýšenou fyzickou aktivitou a vyběhneme?
První větší studie vlivu znečištění ovzduší na výkonnost se uskutečnily v 70. letech minulého století poté, co bylo za dějiště olympiády v roce 1984 vybráno Los Angeles proslulé svým smogem. Další následovaly na přelomu tisíciletí, kdy se svou olympijskou kandidaturou uspěl Peking. A co vlastně vědci zjistili?
Méně kyslíku pro svaly
Velmi problematickou složku z pohledu vytrvalostní výkonnosti představuje oxid uhelnatý. Čím větší je jeho koncentrace, tím více klesá schopnost našich červených krvinek vázat kyslík, takže srdce musí vynaložit více práce, aby k pracujícím svalům dostalo stejné množství životadárného plynu. Oxid uhelnatý zhoršuje i nervosvalovou koordinaci. V silně znečištěných městech může schopnost krve přenášet kyslík poklesnout až o 5 %.
Množství kyslíku, které se dostane k našim svalům, ovlivní i ozón, který výrazně dráždí dýchací cesty. Pohromu pro průdušky a plíce představuje oxid siřičitý, který se v kontaktu s vodou mění na kyselinu.
Pomohou vitaminy?
Pokud se nechcete vzdát běhání ani ve dnech, kdy vaše město dusí poklice smogu, počítejte nejen se zhoršením výkonnosti (tj. řiďte se tepovou frekvencí, nikoliv dosahovanými časy), ale také s podrážděním dýchacích cest, které může mít za následek zhoršenou obranyschopnost vůči infekcím. Do jisté míry může v tomto směru pomoci zvýšený příjem vitaminů C a E, které snižují oxidativní efekt smogu. Zároveň se snažte načasovat svůj trénink mimo dopravní špičku (horší situace je obvykle v té ranní) a vyhněte se bezprostřednímu okolí rušných komunikací.