Vyhlížíš sobotní závod a nervní jsi už od úterka? Stavy před startem zažíváme každý obdobné, ale jde o to jak moc nás ovlivňují. Předstartovní nastavení totiž do značné míry ovlivní náš výsledný výkon. Osobák, odběhnutý závod, překonání sebe sama je totiž vrcholem pyramidy, kterou tvoří i pár chvil před startovním výstřelem.
„Počkej, ještě musím na záchod.“
„ Vzal jsem si gel?“
„Sakra, já už nestihnu ani rovinku.“
„Ty vado, já umírám už při rozcvičení.“
„To zas bude kalup, snad to nepřekopnu…“
„Měl jsem jet radši vlakem, z tý spojky mě akorát bolí nohy.“
„Ten vlak má zase zpoždění, se nestihnu rozběhat!“
„Tady se nedá nikde zaparkovat.“
„Kde mám svoje oblíbený ponožky?“
„Mě bolí břicho.“
„Krucinál, vylil se mi v tašce ionťák na závodní oblečení.“
„Ty tkaničky jsou špatný, snad se mi nerozvážou…“
„No super, vybitý hodinky!“
„Ráno mě bolely nohy, to v závodě poběží samo.“
„Kam dám klíče od auta?“
„V kolik teda startujeme?“
Možná ses i ty našel v některém z pronesených mouder. Obecně se říká, že tělo začíná pracovat již 48 hodin před startem. Je proto nutné se zaměřit na tyto závěrečné hodiny a minuty: kvalitně jíst, hodně regenerovat a udržovat se v dobré náladě. Čím víc budeš v pohodě, tím lepší výkon lze očekávat.
Důležitost závodu
Míra stresových reakcí a předzávodní nervozity závisí i na tom, jak moc nám záleží na výsledku závodu. Samozřejmostí by u běžce měla být touha předvést v každém běžeckém klání to nejlepší. Je třeba ale říct, že pokud absolvujeme více jak 10 závodů za rok, tak se vedle vrcholů najde prostor i pro testovací závody, doplňkové starty či „for fun akce“. U mě se sezóna většinou skládá z období dráhových mítinků (květen-září) a období doplňkových závodů v rámci regionálního seriálu. Uspět chci na obou typech akcí, ale zatímco třeba na Zlaté Tretře byla moje touha prodat dlouholetou tréninkovou dřinu a zaběhnout výborný čas hodně vysoká, na pouťáku 30 km od domova si naopak těsně před startovním výstřelem klidně poklábosím se soupeři a tolik se nesvazuji cílovým výkonem. Většinou zkrátka dělím závody na ty pod tlakem a ty, kam si to jdu především užít.
Soustřeď se na sebe
Může to znít jako ohrané klišé, ale ať už se jedná o nejdůležitější akci tvého běžeckého roku, anebo volné proběhnutí mezi kamarády bez větších ambicí na úspěch, tak je třeba se držet osvědčených rituálů a předzávodního modelu, na který jsi zvyklý.
Máš zažito, že se v tréninku po rozklusání rozcvičíš, dáš několik cviků speciálního běžeckého cvičení a dolaďovací rovinky? Tak to udělej i před závodem. Jakákoliv výrazná změna způsobená třeba tím, že se budeš řídit podle rozcvičky někoho jiného, tě může rozhodit tak, že se dostaneš do zbytečného stresu a k pocitu, že nestíháš, nebo nejsi dokonale připravený. Je to i o tom, že věříš sám sobě. Čím lépe jsi na závod připravený, tím menší míra nervozity by na tebe měla doléhat. Jeden nepovedený trénink nic neznamená, ber to komplexně.
Připrav se a sbírej zkušenosti
Zbytečné starosti v závěrečné fázi před závodem se dají eliminovat včasnou přípravou. Ta kromě kvalitní běžecké přípravy, která dodá člověku největší sebedůvěru, obsahuje i plán dopravy na místo konání, sbalení všech věcí na závod již večer předem, zjištění možných konkurentů v seznamu přihlášených nebo vlastní vizualizace závodu a celého průběhu závodního dne.
Doporučuji i mrknout do ledničky, zda bude ráno něco k snědku. Alespoň mě vždy rozhodilo, když jsem si musel ráno zajišťovat jídlo a třeba zjistit, že hledanou potravinu zrovna nemají. Osobně vždy ještě večer před závodem koukám na propozice, zda nedošlo k nějaké změně v časovém pořadu, abych nebyl nemile překvapený. Hlavně když se vypravím do destinací, kde jsem ještě nezávodil a neznám ani místní komunitu. Jsem známý tím, že závodím ve slunečních brýlích, ty nikdy při balení na závody neopomenu.
Občas se ale i tak najde něco, co člověka rozhodí anebo alespoň překvapí. Naposledy mě třeba zaskočilo přeměřování výšky podrážky u závodní obuvi 10 minut před startem na Zlaté Tretře. To ale musí běžec zažít na vlastní kůži. Určitě už nejsem tak nervózní jako v dorostu, kdy pro mě bylo běhání skoro posvátné. Ale i nyní mám rád takový ten stav předzávodního napětí posledních 15 minut před výstřelem. To mě žene kupředu, že hlava i nohy chtějí vymáčknout ještě něco víc.
Všichni běžci jsou zkrátka před závodem nervózní. Někteří to dávají více najevo, někteří méně. Když je běžec dobře připravený a nachystaný i na potenciální mírné strasti, tak se významná nervozita nedostaví. Na druhou stranu se ale přiměřená dávka předstartovní horečky hodí každému, právě ona ti totiž umožní, aby ses vybičoval k výkonům na hraně svých možností. Ale nezapomeň, že je to jenom sport.
Text: Klára Komárková | Foto: Shutterstock