Nedejte virům šanci

Odrazte první útok
Nepřítele v tomto případě představují šiky stovek různých druhů virů. Obecně platí, že organismus sportovce se s jejich náporem vyrovná mnohem účinněji než organismus člověka, který má sedavé zaměstnání a umí odpočívat jen vleže na gauči. Vliv tréninku na imunitu ale bohužel podléhá neúprosnému pravidlu, které graficky kopíruje křivku písmena J. Podle něj platí, že čím intenzivněji cvičíte, tím výrazněji klesá pravděpodobnost, že podlehnete infekci. V jistém bodě se ale situace obrací a rostoucí fyzické zatížení riziko nemoci naopak zvyšuje.
Období snížené imunity po vyšší zátěži podle odborníků doslova otevírá „okno příležitosti“ pro útok virů. K nejrizikovějším skupinám jsou v tomto ohledu řazeni intenzivně trénující vytrvalostní běžci. Práh, jehož překročení zvyšuje riziko virové nákazy, je značně individuální, a různé výzkumy proto dospěly k odlišným výsledkům. Pro kondiční běžce bývá za zcela bezproblémový pokládán limit 16 kilometrů týdně (což mnozí jistě přejdou jen pohrdavým úsměškem). Jako hranice, za níž pravděpodobnost infekce roste na dvojnásobek, se zpravidla uvádí i pro dobře trénované běžce zhruba 30 kilometrů, podle některých výzkumů dokonce až 46 kilometrů týdně.
To zdaleka neznamená, že musíte tréninkové dávky za každou cenu snižovat na tuto „bezpečnou“ úroveň. Její překročení by vám ale mělo sloužit jako výrazná pobídka k nasazení různých metod prevence. Snad tou nejzákladnější je striktní dodržování základní hygieny. Viry do organismu nejčastěji pronikají v podobě „aerosolu“, který do vzduchu uvolňují již nakažení lidé, případně je můžete přenést vlastníma rukama, kterými si dotýkáte jídla nebo si třeba promnete oči. V období virových epidemií byste se proto pokud možno neměli vracet domů z tréninku hromadnou dopravou, a jestliže se bez pobytu v zalidněných prostorách neobejdete, nezapomeňte si následně umýt ruce mýdlem.
Ne náhodou se epidemie většinou šíří v období nevlídného počasí. Důležitý je proto výběr vhodného oblečení, které vás při běhu ochrání před profouknutím větrem a třeba i mírným deštěm. Pokud vaše trasa nekončí přímo u dveří domova, připravte si do tašky suché svršky na převlečení pro přesun domů či do práce.
Imunitu organismu dočasně oslabeného po tréninku povzbudí vyšší příjem vitaminu C. Běžně se doporučuje 1000 miligramů denně; v případě extrémní zátěže, například po maratonu, někteří odborníci radí užívat dokonce až tři gramy každou čtvrtou hodinu vyjma období spánku. Rozhodně by se ale z toho neměla stát rutina – dlouhodobé užívání vyšších dávek „céčka“ mívá nejen nepříjemné projímavé účinky, ale může celkově narušit metabolické procesy. Imunitě prospívá dostatečný příjem zinku (15 miligramů), strava bohatá na sacharidy a zodpovědné dodržování pitného režimu. Pokoušet se v chladném ročním období experimentovat s různými redukčními dietami a současně trénovat, jak to činí především některé ženy, zvyšuje riziko snížené obranyschopnosti organismu.
Značnému uznání sportovních lékařů se těší stimulující účinky výtažků a výluhů z echinacey (třapatky nachové). Základem účinné prevence nicméně zůstává dostatečná regenerace mezi jednotlivými tréninky – pokusy „doběhnout“ kilometrové dluhy z pracovního týdne o to vyšší intenzitou o víkendu nekončívají dobře.

Když kape z nosu
Škrábání v krku a spouštějící se rýma sice na pohodě nepřidají, ale nemusíte kvůli nim přerušit svůj trénink. Původcem těchto potíží bývá zhruba v polovině případů rhinovirus, s nímž by se tělo mělo vypořádat za čtyři až sedm dnů. Po tuto dobu sice můžete vyběhnout na trasu, ale měli byste omezit intenzitu zátěže na nejvýše šedesát procent tepové frekvence. Z různých zdrojů se k vám mohou dostat i rady, že naopak musíte zabrat naplno, čímž tělo očistíte od nákazy. „Je to dosti ošidné. Některé viry jsou opravdu takzvaně termolabilní a můžete je prostě ,upéct‘, když se při tréninku pořádně zapotíte a tělesná teplota stoupne třeba až ke čtyřiceti stupňům Celsia, což je celkem obvyklé. Je to podobné, jako když si vezmete acylpyrin a vypotíte se v posteli. Rozhodně bych ale takový trénink sportovcům nedoporučoval kvůli hrozícím komplikacím,“ varuje MUDr. Šrámek.
Podobně skeptická je většina sportovních lékařů i k pokusům stanovit jako „bezpečný limit“ nárůst tělesné teploty o půl až jeden stupeň Celsia. Ve skutečnosti totiž může být tato zdánlivě mírná reakce organismu počátkem dlouhodobé nemoci, která je vyvolána ještě nebezpečnějšími původci, než je rhinovirus.

V sevření chřipky
Přes relativně slušné výsledky očkování proti chřipce se na vakcinaci nemůžete plně spolehnout. Důvodem je, že lékaři mohou jen zhruba odhadnout, který z rodů RNA virů v nastupující sezoně převládne. Předpoklad ovšem může selhat a váš organismus bude stejně nepřipraven.
Zhoubné působení těchto virů se projevuje v již zmíněném rozmezí „od hlavy níže“ (zasahují především horní cesty dýchací, ale poškodit mohou vlastně kterýkoliv vnitřní orgán včetně srdce).
Právě kvůli RNA virům je zvýšená tělesná zátěž při prvních známkách nemoci nebezpečným hazardem. „Představa, že nemoc můžete při tréninku vypotit, je bláznivá,“ tvrdí americký imunolog David Nieman. Zrychlený krevní oběh v tomto případě totiž zákonitě vede i k mohutnější cirkulaci patogenů a zvyšuje riziko postižení srdce. Podle MUDr. Šrámka nemusí navíc jít pouze o chřipku, neboť obdobné počáteční příznaky mají i další nebezpečnější choroby, jako je zánět mozkových blan či žloutenka.
Ať už se vám to tedy líbí, nebo ne, lepší doporučení než nemoc „od hlavy dolů“ prostě „vyležet“ lékaři zatím nemají. V porovnání s dřívějším ryze konzervativním přístupem, který vás k posteli doslova přišpendlil, nyní alespoň nic nenamítají proti mírné pohybové aktivitě po každé půlhodině v naprostém klidu. Podle toho, jak se cítíte, můžete prostě jen ujít několik kroků po pokoji, později si dopřát i mírný strečink. Tato umírněná aktivita vám totiž pomůže urychlit rekonvalescenci a zkrátí dobu návratu k tréninku.

Jak na rýmu a chřipku

Druh problému

Symptomy pociťované „nad krkem“
Symptomy „od hlavy dolů“
– sucho v krku
– ucpaný nos, kýchání a smrkání
– zlehka naběhlé mandle
– zvýšená tepová frekvence v klidu (o 20 %)
– výrazně nateklé mandle
– silný kašel
– bolesti po celém těle
– vysoká teplota
– únava, vyčerpání
Řešení

– zvolněte pracovní i tréninkové nasazení
– cvičte 5–7 dnů do 60 % tepové frekvence
– navštivte lékaře
– úplný odpočinek 3–7 dnů
Příznaky zcela pominuly
Nejhorší příznaky odezněly
– postupné zvyšování tréninkových dávek po tři dny
– čtvrtý den návrat k plnému tréninku
– cvičte 5–7 dnů do 60 % tepové frekvence

Příznaky zcela pominuly

– postupné zvyšování tréninkových dávek po tři dny
– čtvrtý den návrat k plnému tréninku

Pozor na doping
Běžně užívané léky proti chřipce v sobě často obsahují účinné látky, které jsou na černém seznamu antidopingových komisařů. Pokud se léčíte nedlouho před významným závodem, kde jsou pravděpodobné přísné kontroly, požádejte ošetřujícího lékaře o jiné léky. V praxi jde především o efedrin a pseudoefedrin, který obsahuje například Modafen 24, Nurofen Stopgrip nebo Panadol Plusgrip.