Orientační běh. Mnozí ho znají, jiní ho běželi, další ho chtějí vyzkoušet. V současné době se těší velké oblibě, běžce dostane do přírody a zaměstná nejen nohy, ale především také mysl. Běhají ho celé generace, a tak při závodech vidíte osmileté děti i sedmdesátileté mazáky.

Orientační běh je spojení běžecké výkonnosti a schopnosti správné orientace v mapě. Závodníci se snaží v co nejkratším čase překonat trať tvořenou kontrolami, mezi kterými volí vlastní ideální trasu. Je to nejstarší ze všech orientačních sortovních disciplín a jeho kořeny leží ve Skandinávii, kde má dodnes nejsilnější základnu čítající desítky tisíc závodníků v každé zemi. V České republice je registrováno přes 10 000 orientačních běžců a členská základna se rok od roku se rozšiřuje.

Kde se orienťák běhá?

Zatímco běžecké závody se přesunují z měst do lesů, orientační běh částečně prochází opačným vývojem. V posledních letech totiž získává na popularitě disciplína sprint, která závodníky přivádí z lesa do měst. To bylo v 80. nebo raných 90. letech možá něco nepředstavitelného, od roku 2020 se však uskuteční ob rok mistrovství světa, které bude jen čistě sprintové.

Obecně však stále převažují ryze lesní závody, a i u nás najdete zhruba 85 % všech závodů mimo město. Na rozdíl od trailových závodů běží orientační běžec většinu tratě přímo v terénu, tedy mimo lesní cesty a pěšiny. Navíc musí k navigaci mezi kontrolami využívat mapu, což je specifický prvek, který může zamíchat pořadím a lze ho připodobnit např. střelnici při biatlonových závodech. Po projetí do dalšího kola může biatlonista navýšit svůj náskok, ale také svůj závod zcela pohřbít. To samé platí u orientačních běžců. Každá kontrola v závodě je výzvou. Závodník ji může nalézt bez problémů, ale také na ní ztratit cenné minuty, které ho stojí dobré umístění.

Čím náročnější terén, tím lépe

„U trailových běhů je vrcholem požitku přeběhnout některý z horských hřebenů nebo třeba výběh na vrchol, v orientačním běhu vyhledáme technicky náročné terény,“ říká bývalý český reprezentant v orientačním běhu a vítěz několika ročníků Velké kunratické Jan Procházka. Jedinečností naší země jsou terény pískovcových skal a skalních měst na Kokořínsku, v Českém ráji nebo v okolí Adršpachu. Závody v nich jsou dokonalým zážitkem, za kterým do Česka často cestují i zahraniční závodníci. Částečně by se v pískovcových terénech mělo konat Mistrovství světa 2021, které je přidělené do naší vlasti.

Když si chcete orientační závod v náročném terénu pískovcových skal užít, není od věci začít v některém z méně náročných terénů v okolí vašeho města. I tento závod může být pro běžce začátečníka velkým zážitkem, i když se musí připravit na to, že ve výsledkové listině bude z počátku spíše ve spodní části, než si zažije mapové návyky.

Výhodou České republiky je možnost využít nejrůznější typy terénů. V okolí Hradce Králové a Pardubicka spíše rovinatější, ale o to navigačně složitější. Fyzicky náročné terény Moravy prověřují orientační běžce zásadními volbami postupů, o kterých orientační běh je. Horské kamenité terény jsou doménou Krkonoš nebo Jizerských hor, což jsou též velmi vyhledávané destinace. Příjemné terény, které jsou orientačně zajímavé a fyzicky nenáročné, pak nabízí orientačním Vysočina nebo oblast České Kanady a jižní Čech.

Jak proběhnout trať?

Při prvním závodu vám určitě nepůjde o to vyhrát, ale spíše absolvovat celý závod a vrátit se v pořádku do cíle. Jak na to?

Vše začíná na startu, ten je v mapě označen fialovým trojúhelníkem, v terénu lampionem. Trať se skládá z několika kontrol, poradíme vám hned na začátku, abyste zvolili co nejbezpečnější cestu na 1. kontrolu. Co to znamená? Zkráceně: postup si maximálně zjednodušit i za cenu velké obíhačky. Tedy vyrazit po jasných liniích, což mohou být cesty, potoky, okraj lesa, louky atd.

I na další postupy můžete zvolit podobnou taktiku. Vždy je potřeba si dopředu stanovit jasné body, které vám pomohou určit přesnou polohu: křižovatka cest, výrazný strom, ohyb potoka, posed atp. Důležité je i použití buzoly – kam ukazuje střelka na sever, tam otočíme horní okraj mapy. Ta by pak měla být zorientovaná v souladu se všemi směry, což poznáme hlavně na základě různých liniových objektů (cesty, vodní toky, …). Je to podobné jako u navigace v autě –  mapový podklad se také otočí tím směrem, kudy právě jedete.

Pro volbu postupu je rozhodujícím kritériem i převýšení. Na základě vrstevnic můžeme zjistit, zda námi zvolený postup je do kopce, po rovině nebo z kopce. Čím jsou vrstevnice blíže u sebe, tím je převýšení větší a naopak. Ale k tomu se vrátíme v některém dalším vydání RUNu.

Oběhnutí takové tratě vyžaduje soustředěnost až do samého konce závodu. Malá koncentrace na konci závodu, která je způsobena většinou už velkou fyzickou i psychickou únavou, nevěští nic dobrého. Běžci nebo atleti sledují jen svoji trať a snaží se do finiše dát vše, ale orienťáci musí být stále na pozoru, aby kromě rychlého běhu správně volili postupy nebo nacházeli kontroly.

Závody v orientačním běhu

Ročně je v Česku uspořádáno zhruba 200 oficiálních závodů.

Regionální žebříčky – těchto závodů je nejvíce, v každém regionu zhruba 10-15 za rok. Jsou pořádány hlavně pro hobbíky, začátečníky, malé děti, žáky i veterány. Pochopitelně jsou zde i vypisovány kategorie dorostu nebo dospělých, jejich vrchol sezony je však jiný.

Žebříček B – Od roku 2018 je Česká republika rozdělena do tří oblastí. Čechy-západ, Čechy-východ, Morava. V těchto regionech se běhá Žebříček B coby druhá nejvyšší česká dlouhodobá soutěž.

Žebříček A – nejvyšší soutěž pro kategorie dorostu a juniorů čítá okolo 10 závodů. Nejlepší orientační běžci mezi 15 a 20 lety běhají právě tuto ligu.

Český pohár – nejvyšší soutěž v kategorii dospělých, která je označována jako D/H 21. Významné postavení v soutěžích má i Český pohár štafet a Česká liga klubů.

Mistrovství ČR – Každý rok se běží 7 závodů: v jarní sezóně MČR v nočním OB, ve sprintu a na krátké trati, na podzim MČR na klasické trati, sprintových štafet, štafet a družstev.

O prázdninách je čas na odpočinek, dovolené a řadu vícedenních závodů s různým doprovodným programem. Reprezentanti ale rozhodně nezahálí. Právě v tomto období probíhá řada mezinárodních akcí, Mistrovstvím Evropy dorostu počínaje, přes Juniorské mistrovství světa až po každoroční vrchol celé sezóny, a tím je Mistrovství světa dospělých. Jednou za dva roky se běhá i dospělácké Mistrovství Evropy.

Kromě oficiálních závodů se konají různé zimní ligy, oddílové přebory a pochopitelně tréninky, který připravuje téměř každý z 215 klubů v Česku.

Kam pro informace? Na Zacitorientak.cz

Pro začátečníky i pokročilé běžce OB byla spuštěna webová aplikace na adrese zacitorientak.cz, jakýsi průvodce, jak začít s orienťákem přímo u vás, ve všem městě.

Web obsahuje kompletní seznam výukových map, kterých bylo vydáno už bezmála 500 po celé ČR. Obsahují většinou areály škol, městskou zástavbu, ale i příměstské lesy.

Součástí aplikace jsou i areály pevných kontrol. Jsou to převážně lesní oblasti, kde jsou umístěny pevné kontroly v průběhu celého roku.

Mapu lze zdarma stáhnout na webu příslušného areálu pevných kontrol nebo dostat v blízkém informačním centru.

Zacitorientak.cz obsahuje i všechny lokální závody (oblastní žebříčky, zimní ligy nebo závod Přeboru škol). Některé oddíly na tento web vkládají i své tréninky, na které mohou přijít také zájemci o orientační běh.

Pokud se uživatel rozhodne vstoupit do nejbližšího klubu, získá zde kontakt na zodpovědnou osobu nebo webové stránky oddílu.

Český svaz orientačních sportů (ČSOS)

Organizace sdružuje sportovce z odvětví orientační běh (OB), lyžařský orientační běh (LOB), orientačních závodů na horských kolech (MTBO) a Trail-O. ČSOS je jedním zakládajících členů Mezinárodní federace orientačního běhu (1961) a ve světovém orientačním běhu stále patříme mezi nejúspěšnější země. V celém svazu je sdruženo přes 215 klubů s více než 13 840 členy. Počet registrovaných závodníků v OB je více než 10 800, v LOB je jich přes 500 a v rychle se rozvíjejícím MTBO již přes 700. Členy ČSOS je i skupina věnující se Trail-O čítající okolo 100 závodníků.

Text: Jan Picek | Foto: Shutterstock