Do běžecké výbavy investujeme nemalé částky, a proto chceme, aby nám co nejdéle vydržela. Zde je seznam největších chyb, kterých se při nošení a údržbě dopouštíme.
- Špendlíky na čísla
Téměř na každých závodech dostanete k číslu čtveřici špendlíků, po nichž na tričku zůstanou dírky. Zkuste si místo nich pořídit speciální magnety nebo gumu, kterou používají triatlonisté.
- Nošení bez praní
Nejde jen o nevábný zápach, který se uvolňuje, jakmile se v již jednou zpoceném tričku znovu rozběhneme. Pot totiž narušuje vlákna oblečení a časem dojde k tomu, že váš oblíbený kousek smrdí, i když je čerstvě vypraný.
- Zahnívání v batohu
Narušení vláken potem postupuje rychleji, také když je oblečení dlouho vlhké – ať už v batohu, nebo v hromadě špinavého prádla. Pokud ho nestíháte vyprat hned po doběhu, nechte ho usušit.
- Nerespektování cedulek
Většinu běžeckého oblečení můžete prát obyčejným způsobem na 30° C, jsou ale i výjimky (například vlněné prádlo).
- Špatný prášek na praní
Tak zaprvé: neměl by to být prášek, ale gel, protože prášek zanáší kanálky vláken funkčního oblečení, které pak nemůže odvádět pot. A nejvhodnější volbou je přímo prostředek určený na sportovní oblečení. Obsahuje totiž speciální enzymy, které lépe rozkládají pot, což je důležité při potírání zápachu.
- Používání aviváže
I ona ucpává kanálky ve vláknech oblečení a tím narušuje jeho funkčnost.
- Praní ve špatné společnosti
Jemné materiály se mohou zatrhávat například o zipy u kalhot, háčky podprsenek apod.
- Sušení v sušičce
Vysoké teploty při sušení narušují syntetická vlákna. Pokud už musíte, využívejte program sušení chladným vzduchem.
- Strečink na tartanu
Umělý povrch dráhy má vysoký koeficient tření, takže si každým poposednutím ničíte elasťáky.
Co možná nevíte: proč vlastně pot páchne?
Zní to možná neuvěřitelně, ale vlastní pot je zcela bez zápachu – jde totiž jen o vodu s rozpuštěnými minerály. Na některých místech našeho těla se ovšem nacházejí tzv. apokrinní žlázy, které pot navíc obohacují o bílkoviny a tuky. Právě na těch se pak doslova pasou bakterie a produktem jejich metabolismu jsou pak zapáchající látky (nicméně věřte, že tvrzení: „to nesmrdím já, pokálely mě bakterie,“ je dost slabá výmluva).
Apokrinní žlázy se pak nejvíce nacházejí v podpaží, tříslech a chodidlech, a právě tam tedy můžeme cítit známý zápach potu. U chodidel to pak ještě bývá zhoršené tím, že v uzavřených botách pot neodvětrává.
Co s tím: v podpaží pomohou antiperspiranty, v botách pak antibakteriální ponožky, speciální spreje, ale také pravidelná pedikúra. Ta totiž odstraní zbytky odumřelé kůže, v nichž se bakterie krásně množí.