Běžecké EKG: prevence i přesnější řízení tréninku

Běžecké EKG: prevence i přesnější řízení tréninku

Podstata běžeckého tréninku spočívá v přiměřené a systematické adaptaci veškerých tělesných orgánů a funkčních systémů. Nejdůležitější z nich je činnost srdce, krevního oběhu a dýchání. Samotné srdce je snad nejjasnějším důkazem pozitivního vlivu běhu na organismus člověka.

Srdce trénovaného běžce se přizpůsobuje většímu funkčnímu zatížení a v jeho důsledku může mít mnohem větší objem ve srovnání se srdcem netrénované osoby. Vedle toho je srdce běžce i mnohem výkonnější, což se projevuje nižší tepovou frekvencí jak v klidu, tak v zátěži.

Vše výše uvedené ale platí jen v případě, že je zatížení skutečně individuálně přizpůsobeno a dávkováno. Nejenže pak dochází k výraznému zlepšení vytrvalostních schopností, ale z dlouhodobého hlediska má trénink i další pozitivní zdravotní dopady. Vhodnou metodikou tak lze zároveň předejít přetěžování, které může mít za následek malou efektivitu tréninku často doprovázenou nepřiměřenou únavou bez kýženého zlepšování kondice nebo zdraví.

Jako stará škodovka

Pokud začátečník nemá dostatečnou obecnou vytrvalost a běhá na svoje poměry příliš rychle ve snaze co nejdříve zlepšit kondici a zbavit se nadbytečných kil, svoje srdce přetěžuje, protože zkrátka není schopno poskytnout požadovaný výkon a dodat potřebné množství okysličené krve do pracujících svalů.

Zjednodušeně můžeme situaci přirovnat k jízdě po dálnici ve staré škodovce, se kterou se nám sice podaří dosáhnout vyšší rychlosti, ale po pár minutách zavaříme motor, protože požadovaný výkon není schopen delší dobu udržet.

Chyba může mít i fatální následky!

Nesprávná metodika a skladba tréninku s převahou vysokých tréninkových intenzit bez dostatečné úrovně základní vytrvalosti může v praxi vést až k některým velmi závažným stavům jak při tréninku, tak i v závodě – jako je kolaps oběhové soustavy, srdeční arytmie či infarkt myokardu. O tragických událostech se bohužel čas od času dozvídáme i při závodech u nás. Jejich příčinou mohou být jak některé nezachycené srdeční vady, tak i například extrémní zátěž při maratonu, na kterou člověk není dostatečně připraven.

Pohled kardiologa

Příčinou kolapsu při sportu může být celé spektrum více či méně závažných stavů. Na jedné straně to mohou být reverzibilní stavy objevující se pouze při extrémní fyzické zátěži, na kterou organismus není dostatečně připraven, např. dehydratace, minerálové dysbalance, metabolické poruchy. Na druhé straně se může jednat o projev závažnějšího vrozeného nebo získaného postižení srdečního svalu, které může vyústit v náhlou srdeční smrt. Její výskyt je odhadován na dva případy na tisíc obyvatel (v ČR tedy 20 000 případů za rok!) a za nejrizikovější sporty v tomto směru jsou považovány cyklistika, běh a fotbal.

Je známo více než dvacet srdečních patologií popsaných jako možná příčina náhlého úmrtí. Obecně platí, že ve věku nad 35 let je příčinou ateroskleróza koronárních tepen („ucpávání cholesterolem“), zatímco u pacientů mladších jsou to nejčastěji kardiomyopatie, anomálie koronárních tepen a v neposlední řadě také kanálopatie, tedy stavy způsobené vrozenou poruchou funkce srdečních iontových kanálů a vedoucí ke vzniku život ohrožujících arytmií.

Opakovaně je diskutována otázka kardiologických vyšetření zejména u vrcholových sportovců. Kromě těchto jedinců by jistě měli být vyšetřeni i sportovci, u kterých došlo v rodině k náhlému neočekávanému úmrtí přímých příbuzných v mladším věku, a sportovci připravující se na enormní fyzickou zátěž.

Spojení odborností

Díky nejmodernějšímu přístrojovému vybavení se v Centru zdraví, pohybu a aktivního životního stylu Vital Praha unikátně podařilo přímo při běhu propojit vyšetření srdce s osvědčeným testem laktátové křivky. Na výsledcích a doporučeních pro každého klienta tak spolupracuje odborník na zátěžovou diagnostiku a řízení tréninku s lékařem kardiologem. A právě toto spojení odborností včetně osobní konzultace výsledků je u nás v nabídce pro rekreační sportovce zatím ojedinělé.

Technický pokrok spočívá ve využití bezdrátové EKG technologie, která běžce nijak neomezuje v pohybu na běžeckém trenažéru, a to ani v nejvyšších rychlostech. Vyšetřením při běhu (nebo u začátečníků při chůzi), tedy pro běžce obvyklé aktivitě a ne na doposud standardním cykloergometru, se výrazně zvyšuje výpovědní hodnota výsledků.

Data z jednotlivých elektrod umístěných na těle běžce jsou pomocí technologie Bluetooth v reálném čase přenášena do monitoru počítače a vyhodnocena zkušeným kardiologem. Záznam EKG je pořizován v průběhu celého testu, který se skládá většinou z pěti až šesti čtyřminutových běžeckých úseků. Test záměrně začíná pomalou rychlostí, která se vždy po minutové přestávce pro odběr kapilární krve z ušního lalůčku zvyšuje. V průběhu testu běžec případně hlásí nepříjemné nebo bolestivé pocity, které by neodpovídaly dané zátěži.

Součástí vyšetření je záznam EKG klidového i po ukončení zátěže, stejně tak vyhodnocení osobní a rodinné anamnézy.

Nač mám?

Důležité je také zhodnocení dosavadního tréninku z pohledu dosažených výsledků, mimo jiné tedy i podílu aerobní a anaerobní složky včetně doporučení individuálně určených tréninkových pásem tak, aby byl trénink bez zbytečného přetěžování maximálně efektivní. Během jedné návštěvy tak klient získá velmi cenné informace pro řízení tréninku a současně pro snížení případných zdravotních rizik. Dozví se, na co jeho srdce má a co už je pro něj momentálně nadprahové zatížení. Tréninkové zóny jsou doporučeny v hodnotách tepové frekvence, tempa a nově i výkonu ve wattech. Díky tomuto komplexnímu vyšetření je tak současně minimalizováno zdravotní riziko a naopak maximalizována účinnost tréninku. Správně řízený trénink by měl srdce přiměřeně posilovat a zlepšovat jeho funkci a ne ho opakovaně přetěžovat!

Protože se u rekreačních běžců v drtivé většině jedná o zdravé osoby, vyskytují se abnormality na EKG v zátěži přibližně jen u každého desátého běžce. To ale ještě neznamená, že je bezprostředně ohrožen a že by měl přestat běhat. V těchto případech doporučujeme další navazující a podrobnější vyšetření, na základě kterých potom kardiolog diagnózu upřesní. V praxi se u rekreačních běžců mnohem častější setkáváme s nesprávnou skladbou a metodikou tréninku. V důsledku přetěžování a nadměrných tréninkových dávek bez dostatečné regenerace tak ale u nich v budoucnu ke zdravotním komplikacím může dojít.

Zdravý trénink

Kombinace vyšetření EKG s testem laktátové křivky je vhodná pro všechny běžce bez rozdílu kondice, výkonnosti i věku, kteří chtějí mít jistotu, že trénují správně a zdravě. Vyšetření doporučujeme i všem, kteří se rozhodli začít se sportem po určité přestávce nebo po 40. roku věku, a dále i pravidelně sportujícím osobám před delšími náročnějšími závody (půlmaraton, maraton), při kterých k srdečním kolapsům dochází nejčastěji i v důsledku celkového vyčerpání. Vyšetření je vhodné podstoupit minimálně jednou za rok. Podle aktuálních výsledků retestu je vyhodnocena i efektivita dosavadního tréninku a případně doporučena změna jeho metodiky.

Samotné zátěžové EKG (většinou ale jen na cykloergometru) je možné absolvovat u jakéhokoliv tělovýchovného lékaře nebo na pracovištích sportovní medicíny.

Autor je odborným garantem služeb centra Vital Praha (Vital-praha.cz), kde se zabývá diagnostikou a tréninkovým poradenstvím pro rekreační běžce; je autorem celé řady publikací a knih o běhu.

Text: Aleš Tvrzník | Foto: Shutterstock