Na začátku jsem chtěl jen běhat s kočárkem, abych pomohl manželce a měl více času na trénink i rodinu. Pak mě napadlo zjistit, jak rychle s ním zvládnu běhat a jak to zvládají ostatní. A pak se ve mně probudila vrozená soutěživost.
Asi to řeší všichni, kteří sportují, běžce nevyjímaje. Nastane v životě krásný okamžik, kdy se objeví malý člověk. Mimochodem je to nejkrásnější pocit v životě! U mě se to stalo již podruhé. Stejně jako při narození první dcery, i tentokrát jsem byl rozhodnutý, že běhání spojím s uspáváním a odpočinkem naší malé.
Běhání je časově náročný sport, který, ať chceš či nechceš, ubírá čas, který můžeš trávit s rodinou. Tak proč nespojit příjemné s užitečným! Rozhodnutí pro běhání s kočárkem padlo také proto, aby si manželka trochu odpočinula. Také jsem chtěl okolí ukázat, že sportovat se dá i s dětmi a pomoc s nimi není pro chlapa žádná ostuda.
Čím častěji jsem vybíhal, tím více se mi dostávalo pozornosti – lidé mě začali poznávat, nahlas povzbuzovat, více komentovat můj běh, a slýchal jsem dokonce i poznámky maminek směrem ke svým partnerům: „Vidíš to?“
Běh s kočárkem je jiná disciplína
Co se týče samotného běhu s kočárkem, tak ten má svá specifika. Zjistil jsem, že v podstatě běžíš jen jednou polovinou těla. Druhá se „drží“ kočárku. Tělo si proto na zátěž musí pomalu zvyknout. Takový ten „běžecký švih“ vždy na jedné straně chybí, proto musím pravidelně střídat ruku, která kočár tlačí.
Postupně jsem přicházel na různé „vychytávky“. Třeba že je v chladnějším počasí lepší se trochu přiobléct – vrchní polovina těla, která je s kočárkem zapojena mnohem méně než při běhu bez něj, totiž velmi rychle prochládá. Taky jsem zjistil, že běh s kočárkem může pekelně bolet. Je to způsobeno tím, že dříve či později se potká jedna z vašich špiček se zadním kolečkem kočáru. A to fakt bolí.
Běhat se sice dá prakticky s jakýmkoliv kočárkem, ale právě vzdálenost koleček od špiček je jedním z důvodů, proč si vybrat takový, který byl vyrobený přímo pro běh – v opačném případě totiž při rychlejším tempu poběžíš vedle kočárku než za ním. Dalším důvodem jsou třeba velká kola, díky kterým se méně nadřeš. Já osobně jsem si na trénink pořídil Thule Glide 2.
Cesta za rekordem
Když člověk běhá s kočárkem pravidelně, zákonitě ho napadne, jak tuto specifickou disciplínu zvládají ostatní. Začal jsem tedy pátrat a zjistil jsem, že světový rekord v půlmaratonu drží skvělý kanadský běžec Callum Neff s časem 1:11:27 a český rekord není PROZATÍM stanoven. A to je tedy pořádná výzva!
Je mi jasné, že na pokoření světového rekordu mám jen velmi malé šance – Neffův čas je totiž lepší než můj současný osobák bez kočárku. Ale člověk si nemá dávat malé cíle, a když se o to nepokusím, tak se nedozvím, jestli na to mám. A když nevyjde svěťák, chci alespoň ustanovit co nejkvalitnější rekord český.
Jak se připravuji
Zatímco v loňském roce jsem hodně běhal v kopcích v terénu, letos se můj trénink podřizuje pokusu o rekord. Je v něm více rovin, tvrdého povrchu, časy jsou rychlejší. Trénink o to více bolí, otřesy jsou intenzivnější a pohybový aparát více trpí. Jsem běžec, který trénuje hodně na pocit (přiznávám, občas některou bolístku přeběhám) a podřizuji trénink i momentální pracovní vytíženosti.
Do nynějška jsem se snažil dostat sílu do lýtek pomocí běhu v pětiprstých botách a vypilovat techniku běhu s kočárkem. Pro získávání rychlosti také využívám virtuálních závodů ( www.virtualnibeh.cz ), které běhám s kočárkem. V červenci, srpnu a září mě ale čeká spousta tvrdé práce. Trénink bude muset být více strukturovaný. Bude obsahovat fartleky, rychlostní tréninky, dlouhé běhy, regenerační běhy, posilování a mnou nenáviděný strečink.
Dcera si na odpočinek v kočárku zvykla velmi rychle. V podstatě celý můj trénink prospí a spokojeně se budí až u dveří domu. Všiml jsem si, že ji uspává monotónní dupot nohou. Jak to bude dále, čím budu dceru bavit, když poběžím a ona nebude spát, to vyplyne ze situace a potřeb dcery. Teď si jen přeji, aby vše probíhalo v ideální rovině a vyhýbala se mi zranění či jiné neduhy.
Kde mi můžeš držet palce
Můj den D přijde 3. 10. 2021 na ČSOB Hradeckém půlmaratonu. Trať je jednokolová s rovným povrchem a je hodně rychlá. Ještě v srpnu si vyzkouším testovací 10km závod.
Budu rád, když mě podpoříš jak na závodech, tak i na sociálních sítích. Na Instagramu mě nalezneš jako running_honza, na Facebooku Honza Adámek a na Stravě jako Jan Adámek. Zde můžeš sledovat můj trénink a doufám, že i úspěchy v běžecké stopě. Rád bych dal pokusu o atakování rekordu i jiný, charitativní rozměr. Více se dozvíš právě na sociálních sítích. Za každý like, palec, kudos nebo komentář budu vděčný.