Běžec a pes – často nerozlučná dvojka, ale často také úhlavní nepřátelé. Lepší variantou je samozřejmě první zmíněně. Pro některé – nevychované – psy se ovšem běžec stává atraktivní kořistí. Mnozí s natrženou pr… by mohli vyprávět. Jak se střetu vyhnout? Přívětivou možnost skýtá odstrašovač psů.

Někteří lidé by bez psa snad ani neběhali. Představuje pro ně skvělou kombinaci trenéra a motivátora, protože běhat prostě chce a často tak dokonce musí činit i denně. Běžci může pomoct k rychlejšímu tempu a zejména pro dívky se stává také ochráncem – obzvláště větší plemena budí respekt.

Vzpomeňte si na roztomilou Bellu, samojeda Evy Vrabcové Nývltové. Ač s ní zase tak často neběhá, prý je to skvělý sparingpartner. Navíc člověka snad dřív umazlí k smrti, než aby ho pokousala.

Jenže na psa je potřeba mít čas a věnovat se mu, aby skutečně naplnil své označení čtyřnohý přítel. Jinak se může proměnit v neovladatelnou šelmu.

Kdo se bojí, nesmí k psovi

Své o tom ví třicetiletá Martina, která na Facebooku popisovala, jak se na ní vrhnul pes navzdory tomu, že hned vedle stál jeho páníček. Výsledkem byly nejen roztržené drahé kalhoty, ale hlavně kousanec na zadku a hluboká rána na stehně a navrch nejspíš doživotní fobie ze psů. A není s takovým zážitkem sama.

Strach je ale v tomto případě úhlavním nepřítelem, protože pes ho prostě vycítí. Snad proto si v houfu běžců obvykle vyhlédne toho, který se ho nejvíce bojí. Někdy zaútočí, někdy si „chce jen hrát“, jak často říkají majitelé těchto psů, a jindy prostě jen překáží pod nohama. Občas se to „poštěstí“ i při závodě, a to je pak souboj nejen s časem a soupeři, ale také s nervy. Co dělat? Zastavit? Zrychlit? Kousne mě? S číslem na hrudi muselo podobné otázky řešit už mnoho běžců.

Jsou místa, třeba uprostřed velkého parku, kde psi obvykle pobíhají. Rozličné rasy. V různou denní dobu. A na volno. Tu a tam se najde osvícený majitel, který ví, že psa úplně nezvládá, a tak mu dá náhubek. Vyřešeno, můžu ho pustit na volno, říká si zřejmě. Ale že pes s košíkem není nebezpečný? Zkuste si představit dostat zásah kovovým předmětem letícím rychlostí kolem 40 km/h (obvykle totiž pes i běžec míří proti sobě a nikdo nezastaví, proto ten součet rychlostí) do holeně nebo do kolena.

Dvounozí obhájci

Další zkušenosti popisuje Mirek Kostlivý z Prahy. I on má ze psů obavy, a aby ne – kdykoliv se běží ve skupince a pes si jednoho z běžců vyhlídne, pokaždé padne volba, kdo ví proč, na něj. Skóre kousanců: 2:0 pro psa.

Co na tom, že podruhé to byl docela malý voříšek. A levé lýtko. „Jal jsem se ho pronásledovat, abych ho za tu opovážlivost ztrestal, ale schoval se mi za otevřená vrátka. Pán odklízející sníh před domem ho sice okřikoval, ale když viděl, že ho pronásleduji, začal říkat, ať ho nechám. V ruce držel velkou lopatu, tak jsem ho raději poslechl, aby mě ještě nepraštil,“ popisoval běžec incident a pokračoval: „Když jsem mu ukázal kousnutí, tak jsem se dozvěděl, že to nic není a že já jsem neměl běžet, když pes okolo mě běhal. Ale prý je očkovaný, tak snad vzteklinu nechytnu.“

Není divu, že po tomto zážitku začal běhat s pepřovým sprejem. Od té doby už pokousaný nebyl, ale… O další dva roky později ho před domem obtěžoval jiný pes, sice s košíkem na tlamě, ale na volání majitelky už nereagoval. Mirek se zastavil a chtěl psovi domluvit. Pes nepřestal, a tak mu v očích přistála dávka pepřáku. Perlička nakonec je, že po doběhu na Mirka na chodbě čekala majitelka, od níž dostal pořádně vyčiněno, co si to dovoluje, vychovávat jejího psa. Ale k slibovanému volání policie nedošlo, stejně jako k omluvě, kterou by snad naivní běžec mohl čekat.

Jako ve hře štronzo

Jak se tedy při střetu se psem zachovat? Účastnice canicrossových závodů a milovnice psů Martina Točeková doporučuje zastavit a psa ignorovat. Ví to z vlastní zkušenosti. To se tenkrát na výcvikovém táboře vyvlékl německý ovčák, který dělal obrany u služebního výcviku, z obojku a zároveň mu sklouzl náhubek. „Já zůstala stát s rukou napřaženou jako socha, ani jsem se nehnula, protože ten pes věděl: nehýbu se, neútočím,“ popisuje nejlepší obranu. Ne každý na to ale má hlavu. Případně tak alespoň přejděte do chůze. „Jsou psíci, co na běžce útočí, ale tam už je to problém majitele, že si to neumí ohlídat,“ připouští.

Kdo totiž začne před psem utíkat a případně ještě přidá hlasitý křik, akorát podle Martiny upoutá pozornost. Dodává ale, že záleží na situaci a na tom, co chce pes udělat. Často psa totiž zajímá něco úplně jiného a kolem běžce jen proběhne.

„To je stejné, jako když jdete se psem, který si cizích nevšímá a jen prochází kolem člověka, který začne dělat: Chyťte si ho, chyťte si ho! Co pejsek udělá? Ten blbec zaujme jeho pozornost, takže pejsek, který si předtím toto člověka nevšimnul, se půjde o to víc podívat, co se děje a proč ten člověk haleká,“ vysvětluje dívka, která má se psi nepřeberné zkušenosti.

Ve chvíli, kdy jde pes evidentně po běžci, lze zkusit povely jako „na místo“ nebo „fuj“. Poslední možností pak je rozpřáhnout ruce, zakřičet a pokusit se psa zastrašit, radí někteří veterináři. Opět ale záleží na té které situaci – zatímco jezevčíka vylekáte a v nejhorším případě odkopnete, s vlčákem to tak snadné nebude.

Efektivní zbraně?

Pro vlastní obranu se nabízí teleskopický obušek nebo již zmíněný pepřový sprej. Obě varianty ale vyžadují, aby byl pes dostatečně blízko. Za druhé: ne každému se s tím chce běhat. Navíc s trochu nešikovnosti se mohou projevit jako dvousečná zbraň. A to teď nemluvíme o časté situaci, kdy se páníček, který ještě před okamžikem ani nevěděl, kde psa má, najednou začne zajímat, následováno hádkou, že pes si zrovna v tomto parku nebo lese volně pobíhat smí. Běžec tedy asi ne…

Dobře, pojďme na to lstivě. Otestoval jsem způsob, jak psa zahnat, aniž bychom komukoliv ublížili nebo rozčílili páníčka. Ultrasonický odstrašovač psů Dazer funguje na principu ultrazvuku na osm až dvacet metrů. Většina pejskařů ani nepostřehne, přitom funguje spolehlivě. Využívá akustické vlny s frekvencí v rozpětí 20-25 kHz. Ten je pro psy a koneckonců i jiná divoká zvířata velmi nepříjemný, zároveň ale lidským uchem nezachytitelný, resp. těsně nad hladinou slyšitelnosti. Použití je jednoduché – stačí namířit směrem ke zvířeti a stisknout tlačítko. Obavy o psa mít opravdu nemusíte, poškození sluchu kohokoliv je vyloučené, také proto stejné zařízení využívají někteří majitelé psů při školení a drezuře psů. S rozměry 12 x 7 cm a váhou 53 gramů se Dazer vejde i do kapsičky v běžeckých kalhotách, případně se za ně dá připnout pomocí kovové spony, kterou je opatřen.

Dazer II – jak to funguje?

Ultrasonický odsrašovač psů se hodí snad každému běžci. I tomu, který má jinak čtyřnohé chlupáče celkem rád. Netroufám si říct, že bych byl nějaký velký psí odborník, ale pár tréninků jsem s nimi odběhal, setkal jsem se naopak i se psi, kteří mě při tréninku pronásledovali, a opravdu to není nic příjemného. Vtipné to bylo snad jen tehdy, když se mnou jeden pes pokračoval v běhu, zatímco jeho majitelka za mými zády křičela: Tak snad se zastavíte!

To už je ale celkem dávno. Poslední delší dobu jsem měl spíš problémy se psem ve vedlejší vesnici. Ale on si začal. Nikdy jsem si ho nevšímal a stejně vždycky, jak mě uviděl, přiběhl tiše až k plotu u silnice, po které jsem běžel a začal o to hlasitěji štěkat. Několikrát mě dost vylekal. S Dazerem se však role otočily – nejprve mu byl odstrašovač tak nějak jedno, asi jsem špatně mířil. Podruhé jsem ale zastavil, jen jsem ho viděl zase přibíhat a zmáčkl tlačítko. I on se zabrzdil, naklonil hlavu a utekl za dům. Podobná situace se opakovala ještě několikrát a teď už ví, že jsem „ten pískající pán“ a vůbec si mě nevšímá.

Psi si nevybírají

Zvířecí napadení se nevyhýbají ani české špičce – kariéru vynikajícího vytrvalce Lubomíra Tesáčka ukončil střet se psem, odnesla ho totiž achilovka. Před pár lety pak srazil z kola pes na pražském Vítkově úspěšnou běžkyni Helenu Poborskou. Skončilo to „jen“ rukou v sádře.

Jak řešit kousnutí?

Pokud na vás pes zaútočí, nebo se třeba jen přerazíte o natažené vodítko, za zranění je zodpovědný páníček – tedy majitel psa. Kontaktujte ho. Zároveň vyhledejte lékařské ošetření. Majitel zvířete je ze zákona povinen poskytnout nezbytnou součinnost, aby bylo provedeno patřičné vyšetření zvířete. Jestliže majitel nespolupracuje, je to důvod obrátit se na městskou policii.

Jiná je situace tehdy, když se psa leknete a ohradíte se kupříkladu pepřákem či obuškem jaksi preventivně. Pak budete patrně vy tím, kdo musí chlupáčovo ošetření uhradit. Původcem škody nejste, pokud jednáte v nutné obraně krajní nouzi.

Psi ve městech – podbarvit odstavce

V Praze se na tzv. psí vyhlášku stále čeká. Zaostáváme tak za metropolemi jako je Berlín, Vídeň, Londýn či Paříž. Současná vyhláška města nicméně zakazuje volné pobíhání psů ve veřejné zeleni s tím ale, že v některých parcích jsou vyznačené oblasti, kde venčit bez vodítka lze. V poslední době se na sociálních sítích hodně diskutovalo pokutování „neukázněných“ pejskařů ve Stromovce a na Letné.

Novou vyhlášku upravující volný pohyb psů mají v Brně. Kromě nově zařazených lokalit, kde mohou lidé psy volně venčit, nabízí vyhláška také možnost omezit pohyb psů na veřejných prostranstvích či vodních plochách – musí být označena zákazovou tabulkou. Navrhovaný zákaz pohybu psů na pláži brněnské přehrady byl zamítnut.

V Českých Budějovicích je na cyklostezkách pohyb psů možný pouze na vodítku s tím, že vzdálenost mezi psem a jeho páníčkem nesmí překročit délku 1 metru. K tomu je připojeno několik dalších okolních míst.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock