V samotném běžeckém tréninku doporučuji veteránům tzv. polarizační trénink, který spočívá v kombinaci velmi nízkých intenzit s těmi vysokými, a to podle následujících zásad.
-
Multisportovní objemy, běžecká intenzita
Základem by měly být velmi klidné objemy, které mohou být spíše multisportovní – tedy v podobě kombinace běžeckých, cyklistických, bruslařských, lyžařských a dalších tréninků s vysoce intenzivními, spíše běžeckými tréninky.
-
Intenzita jako za mlada
Intenzivní tréninky jsou ve veteránských kategoriích nutné a musí být postaveny podobně jako tréninky pro mladé sportovce. Upravuje se pouze jejich frekvence.
-
Stupňované úsilí je ideál
Modelace intenzivních tréninků by měla být více vedena směrem ke stupňování v každé tréninkové jednotce. Prožij si zrychlení v konci tréninku, které díky vlažnějšímu začátku tréninkové jednotky může být velmi potěšitelné. A pokud se stupňování intenzity nepovede, nic moc se také neděje. Překonání sebe sama, své lenosti, náročných podmínek a nové vnímání sebe tak, jak jsme si řekli v hlavním textu, by mělo být dostatečnou odměnou, i když se trénink zase tak moc nepovede.
-
Kompenzační cvičení je nutnost
Důležitým faktorem u veteránů je nutnost komplexního kompenzačního cvičení, pravidelné protahování a určitý poměrně velký důraz na regeneraci zahrnující spánek a regenerační kúry. Spánek je nezbytný a jeho nedostatek se nedá jinak obejít, ale člověk, který opravdu dospěl, již chápe, že vše má v životě své místo a čas.
-
Udělat si čas
K novému rozhledu, nadhledu a směřování patří i to, že si na sebe uděláme čas – nejen čas na trénink, ale také na regeneraci a spánek. To prostě patří k životu stejně jako strava, práce, duchovní činnosti, projevy náklonnosti a čas strávený s blízkými lidmi. Nesnažme se cokoliv z toho obcházet nebo odsouvat, vždy tím ztrácíme sami sebe, svůj balanc a na konec i hlavní dávku energie.