Zdraví je nejen pro běžce to nejdůležitější, což si často uvědomíme až v momentě, kdy se zraníme nebo trpíme při běhu bolestí. Ano, je to otřepané klišé, ale kdo někdy musel na dlouhé měsíce přestat s běháním, ví, že je v něm hluboká pravda. Na svém zdraví je proto lepší pracovat v době, kdy ho ještě máme.
1. Jedny boty nestačí
Skandinávská studie uvádí, že běžci mohou snížit riziko zranění střídáním dvou nebo více párů bot. „Každá obuv se chová k noze jinak a má vliv i na váš běžecký styl,“ říká autor studie Laurent Malisoux. „Pro delší běhy volte boty více odtlumené, rychlejšímu běhu svědčí lehčí a flexibilnější obuv. Čím více bot střídáte, tím lépe,“ dodává.
2. Vyhněte se pilulkám
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nedávno vydal varování týkající se antibiotik fluorochinolonů, neboť zvyšují riziko trhlin ve šlachách. Ovlivňují proteiny, které řídí opravy tkání – mohou pro ně být dokonce toxické. Ptejte se na bezpečnější alternativy.
3. Omezte nošení žabek
Pokud jste náchylní k plantární fasciitidě nebo zánětu Achillových šlach, vyvarujte se častého nošení žabek. Jejich konstrukce totiž nenabízí žádnou podporu klenby a vy, abyste udrželi chodidlo na svém místě, zatínáte prsty, což může vést k zánětu achilovky. Mohou mít dokonce i dopad na způsob chůze i běžecký krok. Dejte přednost sandálům s popruhem k zajištění paty.
4. Zaměřte se na železo
„Železo hraje zásadní roli v přenosu kyslíku do svalů,“ říká Connie Diekmanová z Washingtonovy univerzity v St.Louis. Pokud máte nízkou hladinu, schopnost svalů samy sebe opravovat může být narušena. Zatímco mužům stačí 8 mg denně, ženy potřebují 18 mg. Mezi potraviny bohaté na železo patří libové červené maso, ryby či fazole. Pokud by u vás únava nebo náhlý pokles běžeckého výkonu přetrvávaly, nechte si zkontrolovat hladinu železa lékařem.
5. Napijte se
Několik hltů před letním během je nasnadě, neboť dehydratace může zvýšit riziko vzniku nemocí spojených s horkem. Doplňování tekutin je ale stejně tak nezbytné pro správné fungování svalů a kloubů. Dospělý sportující člověk by měl přijmout až 40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti denně. Může jít o tekutiny pocházející z vody, sportovních nápojů i šťavnatého ovoce a zeleniny.