Zkušení běžci mohou tento problém bagatelizovat – jednoduše proto, že ho naposled zažili před mnoha lety. Jenže u začátečníků může být píchání v boku tak silné, že jim vezme radost z běhu, nebo je i dokonce donutí zastavit.
Proč vlastně k píchání v boku dochází? Přesnou odpověď nikdo nezná, ale teorie jsou dvě:
- Může jít o nedostatečné okysličení vnitřních orgánů.
- Otřesy při došlapu způsobují namáhání vazivových pruhů fixující játra a slezinu. To by ostatně vysvětlovalo, proč začínající cyklisté tímto problémem netrpí.
Každopádně tě snad uklidní, že píchání v boku není nebezpečné. A když vydržíš, bude přicházet stále méně často, až úplně zmizí.
Jak mu předejít?
Nejlépe tím, že se zaměříš na obě možné příčiny. Problém s okysličením může vznikat v případě, že vyběhneš příliš rychle. V závislosti na své kondici proto začínej trénink buď pomalým klusej, nebo dokonce jen chůzí, a teprve po deseti minutách zrychli. Pomůže také, když se budeš snažit dýchat do břicha. Představuj si, že máš okolo pasu gumu, která se při nádechu roztahuje do všech stran, nebo se soustřeď na to, jak se ti při nádechu zvedají spodní žebra dopředu a do stran.
Duhou cestou je snížit otřesy – pamatuj, že běh je pohyb kupředu, nikoliv skákání do výšky. Pomůže také zvýšit kadenci (tj. krokovou frekvenci). A nezapomeň posilovat – vhodné je plyometrické posilování nohou, díky kterému budeš snáze tlumit došlapy, a důležité je i silné core.
První pomoc, když to přijde
Píchání v boku tě nutí zastavit, to ale není vhodné. Lepší je zpomalit, či dokonce přejít na chvíli do chůze. Soustřeď se přitom na hluboké břišní dýchání, ideálně na tři kroky nádech a na tři výdech.
Napětí svalů a vazů můžeš také zmírnit tím, že několikrát na pár vteřin zadržíš dech a poté prudce vydechneš.
Text: Blanka Gololobovová| Foto: Shutterstock