Stále více odborníků tvrdí, že nedostatečné zdraví našich střev může být příčinou řady nemocí, které se dokonce nemusejí projevit v samotném střevu, ale kdekoliv jinde v organismu. Jak co nejpřirozeněji budovat zdravou střevní mikroflóru?
Základem je pohyb
Pohyb je skvělým prostředkem, jak předcházet nemocem nebo oddálit jejich následky a nástup nemoci. Je prevencí nadváhy a obezity, srdečně cévních onemocnění a dokonce je prokázáno, že pohybem může dojít ke snížení rizika určitých typů rakoviny, zejména rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva. Kromě vlivu na fyzické zdraví a tělesnou kondici, ovlivňuje pohyb také psychické procesy a významnou měrou přispívá k léčbě některých onemocnění. Mimo to pravidelný pohyb pomáhá rozhýbat střeva, což je dobrou prevencí vůči nepříjemné zácpě. Stačit by měla hodina cvičení denně.
Zajímavost: Ačkoliv je pohybová aktivita nezbytná pro naše zdraví a je nedílnou součástí zdravého životního stylu, neměli bychom zacházet do extrému. Nadměrná fyzická zátěž, podobně jako dlouhodobý chronický stres, znamená snížení přísunu krve do střev a tvorby trávících šťáv, a tedy i možné zhoršení střevní mikroflóry.
Jezte dostatečné množství vlákniny
Vláknina obvykle nepatří mezi makroživinu, na kterou by se člověk primárně zaměřoval, přesto je pro správnou funkci trávicího traktu klíčová. „Vláknina slouží jako ochrana před civilizačními chorobami, mezi které patří rakovina trávicího ústrojí, srdeční onemocnění, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a obezita. Skvělým pomocníkem je i při léčbě zácpy, hemeroidů, syndromu podrážděného střeva či zánětu střevní výchlipky,“ tvrdí Ing. Michaela Ryglová, odborná garantka výživy za společnost Bonavita a dodává, že starší děti a dospělí by měli přijmout přibližně 20 až 35 gramů vlákniny za den.
Zajímavost: Existují dva typy vlákniny – rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina (zelenina, ovoce) podporuje peristaltiku střev a změkčuje stolici. Nerozpustná vláknina (například celozrnné obiloviny, ovesné vločky) navozuje pocit sytosti a působí proti zácpě.
Tip na snídani plné vlákniny – Ovesná kaše s vůní perníku
Ingredience:
- 50 g ovesných vloček Bonavita
- 250 ml mléka
- špetka perníkového koření
- 1 banán
- čerstvé lesní ovoce
Postup: Nejprve v hrnci zahřejte mléko. Pak přidejte ovesné vločky, perníkové koření a za stálého míchání vařte do zhoustnutí. Poté rozmixujte banán, který vmíchejte do hotové kaše. Podávejte s lesním ovocem či jiným ovocem dle své chuti.
Mikrobům prospívají kvalitní potraviny
Kvalitní a zdravé potraviny prospívají našim mikrobům i celému tělu. Nejlepší je volit základní potraviny, které nejsou průmyslově upravené, zbytečně doslazené a dochucené aditivy. „Kromě základních potravin vysoké kvality zařaďte do jídelníčku fermentované potraviny, jako jsou kvašená zelenina a zakysané mléčné výrobky. Jezte dostatek zeleniny, vlákniny a živé potraviny, jako jsou klíčky,“ doporučuje Michaela Ryglová.
Zajímavost: I když bude váš jídelníček plný zdravých potravin, neznamená to, že se tímto jídlem můžete přejídat. Přejídání je spojeno s bolestmi břicha a žaludku, s únavou ale třeba i se zácpou. Velké porce si raději rozdělte do menších.
Nezapomínejte na pitný režim
Voda může mít pozitivní vliv na naši pleť, náladu a soustředění, zabraňuje bolestem hlavy a dokonce může pomoct v redukci hmotnosti. Správný příjem tekutin je zároveň důležitý pro správnou funkci zažívání, avšak neměli bychom se vodou přepíjet. Obecným doporučením je vypít za normálních okolností 2 až 3 litry vody za den, přičemž na internetu můžete najít i řadu výpočtů, podle kterých si můžete svůj denní příjem tekutin spočítat (hmotnost děleno 10 krát 3 = denní příjem vody v dcl; cca 3 dcl na 10 kg hmotnosti). Nejlepším zdrojem tekutin je čistá voda, čerstvá zelenina a ovoce.
Zajímavost: Za nadměrný příjem tekutin se považuje přes 3 a více litrů vody za den. Ženám mnohdy stačí i kolem 1,6 litrů denně. Muži mohou vypít klidně i 2 litry.
Omezte pití alkoholu
Stejně jako se nedoporučuje jíst průmyslově zpracované potraviny či přijímat nadměrné množství jednoduchých cukrů, není pro trávicí soustavu prospěšný alkohol. Alkohol ničí prospěšné střevní mikroby a může narušovat mikrobiální rovnováhu. Mimo to alkohol zvyšuje střevní propustnost, což umožňuje cizím látkám i nedostatečně strávené potravě procházet střevní stěnou a vyvolat imunitní reakci, která může vést k zánětům.
Zajímavost: Podle řady studií a některých odborníků je mírná konzumace alkoholu zdraví prospěšná. Jedno pivo denně například dokáže podpořit dobrou kondici srdce a cév. Jiné je to ovšem s zažívacím traktem, kterému i malé množství alkoholu škodí. Při pravidelné konzumaci lihovin, byť v malém množství, se dokonce může zvýšit riziko rakoviny střev.
Všechno začíná v našich ústech
Sice jsme na konci článku, přesto se vrátíme na začátek – k našim ústům. Věděli jste, že kondici našich střev ovlivňujeme už během toho, jakým způsobem potravu v ústech rozmělníme? Aneb nepodceňujte pořádné rozkousání a rozžvýkání potravy, jelikož i to má vliv na to, kolik živin z jídla získáte. Rozmělněná strava je lépe stravitelná a tělo z ní díky tomu dokáže vytěžit podstatně víc, než při polykání velkých kusů. „Kromě toho delší žvýkání a vychutnávání jídla snižuje riziko přejedení. Nezapomínejte, že organismu chvíli trvá, než vyšle signál, že už je dostatečně nasycený,“ uzavírá Michaela Ryglová.