Abychom byli přesnější: Žádný druh pohybu nemůže změnit naši genetickou výbavu. Vědci z Lund University ve Švédsku ovšem zjistili, že pravidelná vytrvalostní zátěž dokáže měnit aktivitu genů, které odpovídají za vznik obezity, ale i třeba cukrovky 2. typu.
Studie se zúčastnilo třiadvacet zdravých mladých mužů s mírným stupněm obezity, kteří se nevěnovali žádné pohybové aktivitě. Nyní měli za úkol absolvovat týdně tři hodiny vytrvalostní pohybové aktivity. I když instrukce zdaleka ne všichni dodrželi (v průměru se hýbali jen 1,8 hodiny týdně), přesto u nich vědci zaznamenali nejen úbytek váhy, ale také výrazné změny v aktivitě genů, které zodpovídají za ukládání tuků a metabolismus cukrů.
Opět se tedy ukazuje, že i když příroda všem nenadělila ideální genetickou výbavu, to, jak s tím naložíme, je stejně jen a jen na nás.