Při výběru čelovky jste sahali po té nejvýkonnější, po zimních běžeckých botách výhradně s Gore-Texem a tričku s vlnou merino. Jenže ani na běžcovu výbavu pro nadcházející měsíce nelze pohlížet černobíle, jak popisuje Michael Dobiáš, trenér a majitel běžeckého obchodu Trailpoint.
1. Čelovky: čím větší výkon, tím lépe
Běhat potmě v náročném terénu umí snad jedině Kilian. Je pravda, že víc světla znamená v noci lepší orientaci, prostorové vnímání a obecně jistější a bezpečnější pohyb. Na druhou stranu ale chcete, aby byla čelovka co možná nejlehčí, dobře seděla na hlavě a poskytovala vyvážený poměr směrového a rozptýleného světla. Zanedbatelné nejsou ani náklady na provoz v podobě časté výměny baterií.
Proto je důležitější hledat spíš takové zařízení, které bude vyhovovat právě vašim požadavkům. Pro krátký, rychlý a intenzivní trénink nebo závod dáte přednost maximálnímu výkonu, klidně nad 700 lumenů, za cenu toho, že vám baterka vydrží třeba jen dvě hodiny. Pro běžný každodenní trénink vám může víc vyhovovat lehká čelovka s akumulátorem, který můžete jednou za týden snadno dobít ze svého počítače nebo powerbanky.
Zajímavé a funkční řešení představuje technologie reaktivního svícení od značky Petzl, kdy se světelný kužel přizpůsobuje okolním podmínkám i prostředí, ve kterém se pohybujete.
2. Vlna merino je lepší než syntetika
Vlna má mnoho vynikajících vlastností. Je to přírodní materiál, mnohem lépe odolává zápachu a poskytuje vysoký tepelný komfort. Oproti syntetickým funkčním materiálům ale hůř transportuje vlhkost. A to je problém hlavně v zimě, když chcete pokožku udržet v suchu. Nevyváží to ani lepší tepelné vlastnosti vlněného oblečení.
Pro delší běh, kdy se střídá vysoká a nízká intenzita, je ideální kombinace obojího: první vrstva funkční syntetické triko s dlouhým rukávem, druhá vrstva 160–250g vlna a jako ochrana proti větru pak lehká větrovka. Tuto kombinaci používám ale při trénincích, které trvají dvě hodiny a více, nebo závodech, které trvají déle než deset hodin. Na každodenní lehčí trénink do jedné hodiny bude fungovat syntetický materiál podobně jako tenké merino.
Když jedete na prodloužený víkend, merino má tu výhodu, že v něm můžete být celý den a kamarádi si od vás večer v restauraci nebudou odsedat.
3. Do zimy jsou potřeba boty s GTX membránou
Voděodolné membrány byly původně vyvíjeny hlavně pro použití v textilním průmyslu. Gore-Tex, eVent a jiné podobné membrány skvěle fungují na oblečení. Boty s membránou jsou v chladném a vlhkém počasí pohodlné, protože do nich jednoduše nefouká a neteče.
Na druhou stranu, pokud se vám do boty jednou voda dostane (šlápnete do hluboké louže, při dešti vám steče voda po nohou), mnohem pomaleji vysychá. Běžíte pak v mokru celý zbytek tréninku nebo závodu, což může mít za následek vznik puchýřů. Na botách je membrána navíc vystavena mnohem vyššímu mechanickému namáhání, což má negativní vliv na její životnost.
4. Lepší je vyrazit nalehko, za pár minut se zahřeješ
Pod tuhle větu se vám podepíše každý zkušenější běžec… a já taky. Problém nastává, když vás koncem listopadu čeká trénink, je osm hodin večer a právě jste uspali děti. Následná vidina inverze a toho, že se venku budete deset minut klepat zimou, jsou přesně tím důvodem, proč nakonec dáte přednost televizi.
Řešení?
Na první a druhou vrstvu, ve které běžně běháte (funkční triko Craft plus teplejší triko s dlouhým rukávem nebo mikina), si oblékněte ještě lehkou větrovku. Když pak vyjdete před dům, pocítíte velký rozdíl a záhy po deseti minutách můžete větrovku sbalit do kapsy nebo ledvinky a pokračovat v tréninku.
Mít při sobě lehkou větrovku – jde o tenoučkou bundu bez membrány, která není voděodolná, ale mnohem lépe odvětrává pot a zároveň chrání před větrem – by mělo být samozřejmostí, když se chystáte na trénink, který bude delší než hodinu.
5. Reflexní prvky jsou na trail nebo do parku zbytečné
Jestli bydlíte v Krkonoších uprostřed sjezdovky a při tréninku nešlápnete na asfalt, tak reflexní prvky asi opravdu nepotřebujete, … tedy dokud nepotkáte cestou skútr.
Ale vážně: skoro všichni občas musíme přeběhnout kus po silnici nebo cyklostezce. Abyste byli vidět, nemusíte nutě vypadat jako vánoční stromeček.
Jednoduché reflexní pásky stojí pár korun (nebo je dostanete jako součást startovního balíčku na některých závodech) a svůj účel splní dobře. Samozřejmě, běháte-li po cyklostezce nebo silnici pravidelně, je lepší vybírat takové oblečení a vybavení, které je dobře vidět i za šera a které na sobě už reflexní prvky má. Ať jsou to elasťáky, mikina, čepice, batoh, nebo ledvinka.
6. Před během se v zimě raději neprotahuj
Protahovat studené svaly je chyba v létě i v zimě. Právě proto by měl každý trénink obsahovat nejprve fázi zahřívací.
Hlavním cílem protažení před tréninkem je optimalizace svalového napětí a příprava pohybového aparátu na rozsah pohybu, který nás čeká.
V případě běžeckého tréninku to může být 5minutové rozklusání, po kterém následuje lehké provedení vybraných prvků běžecké abecedy. Klidně stačí skipink a zakopávání (např. 6x 30 metrů).
Když se teplota venku blíží nule, nebo dokonce mrzne, můžete toto cvičení opepřit o krátké série 5 až 10 dřepů. Následné protažení by mělo být spíš dynamické, s krátkými výdržemi (5 až 10 sekund).