Co bolí při běhu bývalé sportovce? – 2. část

Co bolí při běhu bývalé sportovce? – 2. část

Každý, kdo se někdy závodně věnoval nějakému sportu, je touto aktivitou zasažen – v lepším případě pouze psychicky, častěji je však jeho tělo příslušným sportem poznamenáno prostřednictvím svalových a funkčních přizpůsobení. A právě ta mohou v okamžiku, kdy dotyčný začne pravidelně běhat, znamenat problém.

V prvním díle článku jsme vám přinesli rozbor, jak se vyhnout potížím, věnovali-li jste se v minulosti míčovým hrám fotbal, basketbal, házená, volejbal či pokud to bylo plavání. Dnes přinášíme další sporty.

  • Cyklistika

Nejčastějšími cyklistickými zraněními jsou následky pádů (zlomeniny klíčních kostí či jiné zlomeniny a pohmožděniny v oblasti ramenních kloubů), ty se však většinou při běhu nijak výrazně neprojevují. Velkým problémem bývalých cyklistů naopak bývají zkrácené svaly dolních končetin, většinou celé funkční řady přední strana stehna – lýtkové svaly – achilovka – ploska nohy. To pak obvykle vede ke specifickým chybám v technice běhu. Kondiční triatlonisté, kteří se rekrutují z bývalých cyklistů, jsou ostatně právě podle techniky běhu snadno k rozpoznání od bývalých atletů nebo plavců.

Jak se vyhnout potížím:

Nezbytné je zařazení větších dávek cíleného léčebného strečinku dolních končetin a důsledný dohled na správnou techniku běhu.

  • Tenis

Začnou-li bývalí tenisté pravidelně běhat, obvykle nezanechají tenisu úplně, ale spíš tyto sporty kombinují. Nejtypičtější zranění, která si přinášejí ze svého sportu, jsou „tenisový loket“ a „tenisové rameno“, jejichž vazba s funkcí krční páteře je stejná jako u plavců či basketbalistů. Omezení v běžeckém tréninku může znamenat i chronicky poraněná achilovka, někdy postižená i zánětem.

Jak se vyhnout potížím:

Důležitá je fyzioterapeutická péče o statiku pánve, obnovení správného stereotypu chůze a běhu, cílený léčebný strečink a také používání kvalitních běžeckých bot a individuální korekce pomocí vložek. Příznivě působí i používání minimalistické obuvi na měkčím nerovném terénu.

  • Veslování

Veslaři mívají ve srovnání s jinými sportovci výrazně vyšší vitální kapacitu, a proto z nich bývají dobří běžci. Ze zranění se u nich nejčastěji vyskytují potíže s ramenními klouby, méně časté je poranění kolen.

Jak se vyhnout potížím:

Veslaři obvykle končí sportovní kariéru dříve, než u nich stačí dojít k trvalým následkům. Kromě fyzioterapeutického dohledu a důrazu na správnou techniku běhu proto obvykle v začátcích běhání nepotřebují zvláštní léčbu.

  • Gymnastika

Častý problém bývalých gymnastek, jak sportovních tak moderních, je kombinace chronických poruch funkce ve smyslu omezení pohyblivosti určitých kloubních spojení s hypermobilitou ve zbytku těla. Začátek pravidelného běhání bývá proto často spojen s reakcí na tuto situaci v podobě bolestí hlavy, dolních zad, kolenních kloubů a přednoží.

Jak se vyhnout potížím:

Gymnastky obvykle mohou vydržet soustavné běhání jedině za současné pomoci fyzioterapeuta. Důležitá je pro ně také úprava jídelníčku, zejména dostatečný přísun bílkovin a minerálů.

  • Kondiční aerobik

Ženy, které chodily pravidelně na aerobik, bývají ve slušné kondici. Na rozdíl od absolutních nesportovců proto mohou začít rovnou během, nikoliv chůzí. Pokud chodily na odborně vedené lekce, neměly by si nést žádné výraznější následky z důvodů svalových dysbalancí či přetěžování určitých partií. Při běžeckém tréninku by si ovšem měly důkladně hlídat tepovou frekvenci. Ve většině lekcí aerobiku se totiž využívá vyšší tepová frekvence, než je vhodná u kondičního běhu, takže se řada žen v běžeckých začátcích příliš honí, což zpomaluje nárůst vytrvalosti i případnou snahu hubnout.

Jak se vyhnout potížím:

když si s sebou milovnice aerobiku přinášejí výrazně nižší zdravotní zátěž než vyznavači jiných sportů, měly by alespoň v začátcích běhání navštívit fyzioterapeuta, aby srovnal případné asymetrie pohybového aparátu a předešel tak přetěžování jedné z končetin.

  • Hokej 

Hokejisté, kteří se pustí do pravidelného běhání, mívají často problémy s koleny, achilovkami, třísly i vnitřní a přední stranou stehen, což je od běhu většinou odradí.

Jak se vyhnout potížím:

Od počátku běžeckého tréninku je nutná cílená a zpočátku i pravidelná fyzioterapeutická léčba spolu s důrazem na techniku běhu.

Pozor na asymetrie!

  • Více než 90 % populace trpí nějakou asymetrií v oblasti pohybového aparátu.
  • Tyto asymetrie způsobují, že je jedna končetina zatěžována více, a je tudíž náchylnější ke vzniku zranění.
  • Asymetrie rovněž zhoršují stabilitu kloubů, a zvyšují tak pravděpodobnost vzniku úrazů i degenerativního poškození (např. artrózy).
  • Běh je symetrický pohyb, a proto při něm všechny asymetrie vedou k projevům potíží častěji než u jiných sportů.
  • Bývalí vyznavači jiných sportů mají situaci zkomplikovanou nejen kombinací asymetrií a následků dlouhodobého přetížení určitých partií, ale rovněž u nich po skončení intenzivního tréninku dojde ke zhoršení kondice svalů, které vede ke zvýšení nestability kloubů. Běhání proto u nich vede k potížím častěji než u běžeckých začátečníků, kteří nikdy nesportovali.