Pro těžké běžce (nad 90 kg) jsou potom určené boty s ještě vyšší stabilitou bez typického vykrojení mezipodrážky ve střední části nohy. K tomu, aby byla noha správně vedená, je potřeba i zpevnit patu. Boty pro těžší běžce jsou asi o 100 gramů těžší než boty pro lehčí běžce, to ale při běhu není znát.
Fota: lehká neutrální bota
stabilní bota s vykrojením v oblasti středního můstku
velmi stabilní bota bez vykrojení v oblasti středního můstku
Boty pro jinou váhu? Podle analýzy to s vámi bude nahnuté!
O tom, jak důležité je při výběru běžeckých bot zohledňovat i tělesnou hmotnost běžce, vypovídá biomechanická analýza Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Laboratoř vyhodnocovala loňský špičkový model bot Mizuno Creation 7. Výrobce udává, že je vhodný pro těžší běžce (80–100 kg); přístrojová analýza (s pomocí tlakoměrné desky Footscan a biomechanického systému Qualisys) vyhodnocovala, jak se obuv chová u různě těžkých běžců. Jelikož testovaný model nepůsobí robustním dojmem a nepatří ani do segmentu stabilních bot, mohl by ho prodavač snadno nabídnout i lehčímu běžci. Co by se stalo?
U testovaného modelu je markantní rozdíl výšky mezipodrážky v zadní a přední části boty. Po obutí vzniká pocit, že běžec „stojí z kopce“. Subjektivní pocit potvrdilo i měření ve statickém zatížení na tenzometrické desce Footscan, kde se skutečně u všech běžců bez rozdílu tělesné hmotnosti výrazněji přenášel tlak na přední část chodidla a prsty. Podobná situace by při běhu mohla mít zlé zdravotní následky. Jenže v pohybu – na rozdíl od stoje – by se měla pata díky větším působícím silám výrazněji „prošlápnout“, což nohu dostává do optimálního sklonu. To ostatně zjišťovalo další měření.
Infrakamery potvrdily Boty testovali na běžeckém trenažeru tři běžci s tělesnou hmotností 73, 90 a 119 kg a experti měřili hodnoty při dvou rychlostech běhu (8 a 12 km/h). Biomechanický systém infrakamer Qualisys sledoval úhel mezi podložkou a podélnou osou nohy (obuvi) v momentě jejího plného kontaktu se zemí. U 72 kg vážícího běžce přístroj při pomalém běhu (8 km/h) naměřil úhel 10,6 stupně, zatímco u 90 kg těžkého běžce šlo již o 8,2 stupně a u 119 kg vážícího běžce byl tento úhel dokonce jen 6,2 stupně. Úhel tedy s rostoucí tělesnou vahou výrazně klesal. V prvním případě (lehký běžec, úhel nad 10 stupňů) měl běžec nepříjemné pocity, zatímco další dva běžci žádný výrazný sklon nohy nezaznamenali. Při rychlosti běhu 8 km/h tedy rozdíl ve sledovaném úhlu mezi 72 a 90 kg vážícím běžcem představoval více než 2 stupně. Zjištěné hodnoty laboratoř srovnala s hodnotami jiného analyzovaného modelu téže značky. V tomto případě přístroj u 72 kg vážícího běžce naměřil úhel pouze 7,4 stupně a běžce boty netlačily „do špiček“. Je zajímavé, že s rostoucí rychlostí běhu (12 km/h) se úhly u každého běžce u obou modelů obuvi oproti předpokladu zmenšily jen nepatrně. Podle těchto výsledků lze říci, že se hodnota optimálního úhlu sklonu běžecké boty a tím i nohy při pomalejším běhu pohybuje mezi 8 a 6 stupni.
Škody, kterým se vyhnete
Pokud patříte mezi lehké běžce, s botami pro vyšší váhovou kategorii si zaděláte na podobné zdravotní potíže, jaké způsobuje například chůze na vysokých podpatcích (v lodičkách). I v tomto případě hrozí přetěžování bérce (okostice), vlivem většího sklonu chodidla rovněž přetěžování přední části nohy a prstů, ale i zkracování lýtkových svalů. Roste i nebezpečí vzniku artrózy. I špičková běžecká obuv tedy může ublížit, pokud si ji nevyberete přesně pro sebe.