Orientační běh trochu znám, poprvé jsem se s ním setkal v mládí a v poslední době sem tam na nějaké firemní akci. Odhodlat se na první závod mi trvalo celkem dlouho, ale šel jsem do toho a nelituji, na další závod se určitě vydám brzy.
Se sháněním informací, co a jak, mi trochu pomohl kamarád, který je zapáleným orienťákem. Chtěl jsem si zaběhnout nějaký pěkný prázdninový závod a jak jsem se dozvěděl, během léta se běžné závody moc často neběhají, ale závodí se na tzv. „vícedenních“. Tedy závodech, které mají více etap během několik dní. Já jsem si vybral ty s názvem Pěkné prázdniny s OB v Českém ráji, které jsou prý opravdu pěkné a skalní scenerie během všech tří etap stojí za to.
Přihlásit, zjistit veškeré info a přijet
Informace o všech orienťáckých závodech jsou k dispozici v informačním systému ORIS (oris.orientacnisporty.cz). Po vyhledání a rozkliknutí závodu jsem si otevřel rozpis, kde jsem našel místo konání, informace o platbě startovného a také kategorie, do kterých se mohu přihlásit. Já si vybral H21B, tedy třetí nejdelší pro muže ve věku 21 až 34 let. Protože nejsem registrovaný v žádném orienťáckém klubu, tak jsem zvolil možnost Jednorázová přihláška, a pak už jsem postupoval podle nápovědy. V přihlášce jsem využil možnosti zapůjčení čipu, se kterým se závod běží, a objednal jsem si ubytování ve stanu. Pár dní před závody se v ORISu objevily parametry tratí a pokyny, kde byly detailní informace jako vzdálenost na start jednotlivých etap, kde parkovat nebo co vše se nachází v centru závodů. Poslední neméně důležitou informací byly startovní listiny, ve kterých jsem našel svůj čas startu. Pak už zbývalo jen přijet v pátek odpoledne do Kacanov, kde bylo centrum závodů.
Jde se do lesa
Při příjezdu do Kacanov asi 10 km od Turnova mě pořadatelé nasměrovali na louku u řeky, kdy vzniklo improvizované stanové městečko. Ještě před tím, než jsem si tam postavil svůj stan, jsem se vydal na prezentaci, abych si odbyl covidovou administrativu, vyzvednul půjčený čip a dostal označovací pásek pro závodníky a ubytované. Cestou jsem se zastavil u velkých dřevěných tabulí, abych zkontroloval svůj startovní čas a vzal si popisy kontrol. Startoval jsem chvíli po patnácté hodině, a tak jsem vyrazil zhruba o půl hodiny dříve na start, který byl vzdálen 1300 metrů. Čip, buzola, popisky, mám všechno. Byl jsem trochu nervózní. Jednak z toho, že se na trati ztratím, jednak z toho, že na svůj první závod přijdu pozdě na start nebo udělám nějaké faux pas. To se naštěstí nestalo, před startem jsem se v klidu rozcvičil a když na tabletu zapípal můj startovní čas, vešel jsem do „předstartovních koridorů“. Tam mi pořadatelky trochu poradily, protože jsem moc nevěděl, jak startovní procedura probíhá. Nejdříve jsem si „vynuloval“ čip (vymazal z něj stará data), o minutu později jsem „zkontroloval nulování“ a poslední minutu před startem už jen čekal na signál.
Jdeme na to!
Po pěti zapípáních spolu s pár dalšími běžci vyrážíme k mapám, beru tu z boxu označeného H21B. Podle buzoly si mapu zorientuji na sever a snažím se vyčíst, kudy tedy mám běžet na první kontrolu. To se mi nakonec daří a nacházím první kontrolu. Celou trať zažívám vzestupy i pády, když některé kontroly najdu hned, na jiných se trápím a marně koukám do mapy a můj vnitřní hlas se ptá, kde asi můžu být. Nádherná příroda plná skalních věží, kamenů a průchodů mi to ale vynahrazuje. Nakonec mám to štěstí a nacházím všechny kontroly, dobíhám na „sběrku“ a od té už jen po fáborcích asi 100 metrů do cíle. Dávám se do řeči s běžcem, se kterým jsme měli několik postupů na trati stejných, ale nakonec zjišťuji, že jsme běželi jinou kategorii. V centru závodů vyčítám svůj čip a na vytištěném lístečku zkoumám, kde jsem na soupeře ztratil nejvíce. Večerní program je jasný, pořádně se občerstvit, a i přes únavu podniknout nějaký kratší výlet po okolí.
Něco končí a něco zase začíná
Sobotní a nedělní etapa probíhají v podobném duchu jako ta páteční. Moje výkony sice nedosahují na přední příčky pořadí, ale mapových chyb dělám čím dál tím méně a jsem spokojen. Ze závodů odjíždím nadšený a plný zážitků ze zápolení s náročným terénem a mapou. Příště vezmu na závody také rodinu a děti, závodit totiž může celá rodina. Vypadá to, že orienťáky nebudou takový zvláštní sport, jaký jsem si pamatoval z mládí…
To byl příběh z Pěkných prázdnin 2023, ty letošní se odehrají v prostředí Malé Skály v Českém ráji.
Text: Běžec Orientační | Foto: OOB TJ Turnov
