Tento díl triatlonového seriálu je určen úplným nováčkům. Tedy těm, kteří běhají, rádi jezdí na kole a jakž takž plavou a zvažují, že by si konec letní sezony zpestřili nějakým krátkým triatlonem. Ale tápou v tom, jak to na takovém závodě vlastně chodí.
Všichni asi už máte zkušenost z běžeckého závodu, kde je to celkem jednoduché. Dorazíte na místo hodinu předem, vyzvednete si startovní číslo, přišpendlíte ho na hruď, obujete maratonky a dvacet minut před startem se věnujete rozklusání.
U triatlonu to je přece jen o trošku složitější. Rozhodně se toho ale nemusíte bát! Po přečtení následujících rad a prostudování propozic závodu by vás nic nemělo překvapit. Váš druhý triatlon vám už bude připadat mnohem snazší.
Volba závodu: radši kratší
Pro začátek je asi ideální sprint triatlon, ale pokud máte dostatečnou vytrvalost (třeba právě z běhání) a nebojíte se ani delšího plavání, můžete debutovat i na tratích polovičního nebo plného ironmanu. Odhlédneme-li tedy od délky závodu (řiďte se tím, co je v okolí k mání a co vám svou délkou nejvíce vyhovuje), máme na výběr tři základní možnosti.
Všechny začínají plaváním a končí během. Liší se jen pojetím cyklistiky. Buď jde o terénní triatlon, kde vystačíte s MTB, nebo o silniční triatlon, kdy se hodí mít či si půjčit silniční kolo. Silniční verze pak ještě rozlišuje na závody s povolenou jízdou v háku, nebo naopak se zákazem jízdy ve skupině. Kratší závody mají obvykle jízdu v háku povolenou, ty delší zpravidla zakázanou (musíte dodržovat rozestup 10 m za soupeřem před vámi). Pokud chcete prodat svou nízkou hmotnost, nebo naopak nechcete moc ztratit díky nějakému tomu kilu navíc, povšimněte si i profilu cyklistické a běžecké části.
Přihlášení: neotálejte
Přihlásit se obvykle lze přímo na stránkách pořadatele. Pokud vás zláká masový a vyhlášený závod, moc neotálejte. Některé závody bývají skutečně vyprodané doslova za pár minut po otevření on-line registrací. Zároveň se s blížícím termínem může výše startovného postupně zvyšovat – ostatně jako tomu bývá i u běžeckých podniků. Tehdy to může být dobrá motivace se na závod (konaný třeba až za půl roku) pořádně systematicky připravit.
Na druhé straně najdete místní sprinty, které nabízejí za stejnou cenu možnost přihlášení i na místě hodinu před startem. Na takový závod se můžete vydat i pár dnů po přečtení těchto řádků.
Vybavení: jde to i bez neoprenu
Celý závod je ideální absolvovat bez převlékání v tzv. triatlonovém dresu (jedno- nebo dvoudílném). Není to úplná nutnost a je jasné, že na svůj první závod si ho asi hned nepoběžíte koupit. Ušetří ale dost času při převlékání mezi disciplínami. Alternativou mohou být pouze plavky na startu a poté obyčejné tričko nebo cyklošortky s dresem a běžeckými trenkami na běh. Pozor: ve většině závodů je zakázáno jet na kole nebo běžet „nahoře bez“. Doporučit lze i kvalitní kompresky. Pro triatlon se spíše hodí lýtkové návleky, můžete je mít na sobě už při plavání a neztrácíte tak žádný čas navíc v depu.
Dále potřebujete tzv. „přehazovačku“. Jde o tenký elastický pásek, na který připevníte startovní číslo. To máte pak během cyklistiky na zádech a ve druhém depu jej jen přetočíte dopředu. Dá se koupit značková nebo vyrobit ze silnější teplákové gumy.
Do vody se neobejdete bez plaveckých brýlí, u chladnější vody pomůže i čepice. Buď ji dostanete od pořadatele popsanou vaším startovním číslem, nebo si musíte vzít svou.
Pokud je trať delší, voda chladnější a váš zájem o triatlon trvalejší (obvykle to tak dopadne) anebo ambice vysoké, pořiďte si plavecký neopren. U většiny závodů bývá povolen. Rozhoduje o tom teplota vody, délka trati a pořadatel. Dobrým vodítkem bývají fotky z předešlých ročníků. Nebo se včas zeptejte pořadatele.
Výhodou je, že neopren vás nese více na hladině, zahřeje vás a díky tomu také ztratíte mnohem méně energie (na boj s polohou ve vodě a na ohřívání vlastního těla). Tu pak můžete využít na kole a při běhu. Navíc pod ním máte už oblečeno vše na kolo, takže je pak průběh prvním depem o dost rychlejší.
Kolo budete podle zvoleného závodu potřebovat buď horské, nebo silniční. Ve druhém případě pak ještě v závislosti na (ne)povolení jízdy v háku a délce může být výhodnější tzv. časovkářský speciál. Pro účely vyzkoušení prvního triatlonu však určitě vystačíte s klasickou silničkou. Pro delší a bezhákové závody si ji ti ambicióznější z vás mohou dovybavit triatlonovými aero nástavci na řídítka. Sólo jízda po rovině a proti větru pak stojí znatelně málo sil.
Samozřejmou povinností u všech závodů je cyklistická přilba. Nezapomeňte na košík na bidon.
Co se týká obutí, volte klasické našlapávací cyklistické tretry anebo už zde nazujte tenisky. U hodně krátkých triatlonů to může být dokonce výhoda – ušetříte čas v depu.
Vezměte si brýle. Moucha v oku nemusí v rychlejším sjezdu na kole dopadnout dobře.
Na běh se hlavně v létě hodí čepice nebo kšilt. Pokud jste jeli po plavání na kole bez ponožek nebo v lýtkových kompresních návlecích, tak zvažte před během obutí krátkých ponožek (podle délky běhu a odolnosti vlastních chodidel).
Ačkoli to vypadá jako hodně dlouhý seznam vybavení a ve srovnání s běžeckým závodem tomu tak i je, jsou to v základním minimu obvykle věci, které většina z nás už má nebo si může ve svém okolí vypůjčit.
Zkuste si to napoprvé klidně i bez neoprenu a na MTB i při silničním triatlonu. Pokud se vám to zalíbí, můžete se dovybavit postupně, alespoň pak bude snazší překonávat vlastní rekordy!
Tratě, depa, občerstvovačky
Čekají vás tři různé tratě, a tak je dobré se pečlivě podívat na mapku každé části zvlášť. Obzvláště při plavání si všimněte, kde jsou umístěny bójky a zda je za nimi nějaký výrazně viditelný objekt na břehu. Ten by vám mohl pomoci se pak ve vodě orientovat. Velké obavy o to, že na trati zabloudíte, ale mít nemusíte. Jednak bývají dobře značené, a taky pokud se nechystáte být úplně na čele, většinou před sebou a za sebou máte soupeře na dohled.
Pokud vás čeká delší závod, zjistěte si, kde jsou umístěny občerstvovací stanice a co na nich bude k mání. Tento servis bývá obvykle na dostatečné úrovni. Na většině závodů si navíc můžete (na vyhrazeném prostoru) nechat něco podat i od vlastního doprovodu. Jinak to je velmi podobné běžeckým závodům. Jen na kole je do sebe snazší dostat více pití a třeba i pevnou stravu (tyčinky, banány), nebojte se toho dle potřeby využít.
U krátkých závodů v trvání do jedné hodiny postačí iontový nápoj. U těch dvouhodinových přidáme třeba banán na kole a gel na běhu. V delších závodech už toho bude více.
Nejvýraznějším specifikem triatlonů jsou především depa. Pokud si to jdete napoprvé jen vyzkoušet, úplně postačí vědět kudy kam a v klidu si depa i při závodě projít a vydýchat se. Při vyšších ambicích si depo několikrát určitě vyzkoušejte v tréninku, dá se pak ušetřit hodně času.
Každopádně se ještě před startem svého závodu s depem seznamte od výlezu z vody kolem svého místa (kde máte uloženo kolo a boty) až po čáru, od které je povoleno nasednout na kolo. Poté se otočte a totéž učiňte v opačném směru: od čáry označující povinnost sesednout z kola přes své místo až k začátku běžecké části.
Na některých závodech jsou depa umístěna na rozdílných místech. V takovém případě myslete na to, že si musíte projít každé zvlášť a před závodem budete potřebovat více času na to, abyste si do jednoho připravili věci na cyklistiku a do druhého na běh.
U menších závodů si často kolo ukládáte sami podle toho, kde ještě zbývá místo, a věci na zem ke kolu. U těch větších pak kola na stojany podle startovních čísel a věci do tašky nebo přidělené bedýnky. Opět se vyplatí před startem celý proces v klidu projít. V nalezení kola může pomoci třeba výrazně barevný ručník na zemi před kolem nebo třeba vysoký strom vedle něj.
Pokud se orientujete jen podle kola, možná vás nepříjemně překvapí, jak stejně vypadají kola pověšená na stojanu v řadě vedle sebe.
Patříte-li k výrazně pomalým plavcům, můžete to mít ulehčeno tím, že většina kol už bude na trati a to vaše na vás bude už zdaleka zívat.
Před startem: omrkněte depo
Kromě připnutí čísla na přehazovačku může pořadatel vyžadovat i nalepené číslo na přilbě a na kole – učiňte tak. Umístěte veškeré vybavení na svůj flek do depa (na zem, do tašek, do bedýnek) a projděte si ho přesně tak, jak jej budete probíhat při závodě.
Všimněte si (nebo si je vytvořte) pomocných navigačních možností. Obhlédněte si trať plavání, podívejte se na mapky cyklistiky i běhu. Ujistěte se, že víte, kolik se plave, jede a běží okruhů a kde se v případě okruhů odbočuje do depa a pak do cíle. Včas si odskočte na záchod.
Natřete se opalovacím krémem a případně krémem proti odřeninám, pokud jste na ně náchylní.
Oblékání do neoprenu může těm méně zkušeným trvat i několik minut, takže si na to vyhraďte dost času. Neopren si navíc nejlépe sedne, až jej protáhnete vodou, takže je dobré si ho i usadit ve vodě a trochu se v něm rozplavat.
Na startu se pak v závislosti na své plavecké výkonnosti postavte buď na stranu, na kterou se bude u první bójky zatáčet, nebo (pokud patříte ke slabším plavcům) raději na opačný kraj, kde bude „bitva“ po startu menší.
Po startu: šetřete síly do finiše
Začněte plavat rozumným tempem, abyste se hned na začátku nezahltili a neztratili příliš mnoho důležitého svalového glykogenu. Triatlon je potřeba jet především na tuky, a tak čím pomaleji začnete, tím více sil (neúměrně více) budete mít v závěru závodu. Minutu ztracenou na plavání může vykoupit pět minut získaných na závěrečném běhu.
Snažte se spíš vyhýbat soubojům o prostor ve vodě a klidně plavte trochu stranou. Tím spíš, nepatříte-li ke zdatným plavcům a víte, že třeba budete muset na chvíli přejít z kraulu do prsou. Pro soupeře to může být nepříjemně bolestivé.
Zároveň si můžete pohledem do strany na hlavní pole kontrolovat správný směr plavání snáz než při zvedání hlavy před sebe.
Jakmile se situace usadí, můžete ušetřit trochu energie tím, že zkusíte plavat 20 až 30 cm za plavcem před vámi (bude vám rozrážet vodu a bude se za vás orientovat).
Těsně před depem trochu zvolněte a začněte více kopat nohama, připravíte je tak na výběh do depa. Depo napoprvé raději projděte, a ještě než do něj vstoupíte, sesumírujte si v hlavě vše, co vás tam čeká (odložit neopren, obléct tričko, nasadit přehazovačku číslem dozadu, obout tretry, nasadit přilbu, vzít kolo a jít směrem k východu z depa atd.).
Neopren, brýle a čepičku odložte buď na své místo, nebo do tašky.
Pozor při nasedání na kolo! Obvykle při tom uděláte „vlnu“ do strany a nebylo by dobré se s někým srazit hned na začátku. Tutéž vlnu očekávejte od těch, kteří nasedají před vámi nebo vedle vás. Pokud je povolená jízda v háku, snažte se pravidelně odvést svůj podíl práce na čele a jeďte jen tak blízko, abyste stihli včas reagovat při změnách rychlosti a směru. Při zákazu jízdy ve skupině dodržujte předepsaný rozestup (obvykle 10 m). Pokud předjíždíte, máte na to obvykle 20 až 30 vteřin. Když někdo předjede vás, máte stejný čas na to, abyste byli 10 m za ním.
Tempo rozjeďte s rozumem a hned začněte doplňovat energii a tekutiny. Na kole je to nejsnazší. Ke konci cyklistiky znovu trochu zvolněte, zvyšte kadenci a včas zastavte a sesedněte z kola. Dojděte na své místo s kolem, odložte jej do stojanu, až poté můžete sundat přilbu. Vyměňte tretry za maratonky, otočte číslo dopředu a pomalu vyběhněte z depa.
První kilometr bývá nejhorší, tak nic nelámejte přes koleno a nechejte tělo přivyknout novému pohybu. Po chvilce se to rozběhne a pak už to můžete (pokud můžete) stupňovat až do cíle! Ať vám to hned napoprvé letí!
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock
