Home » Hlavní » VÝBAVA » Měření trati: od smartphonů po papírové mapy

Měření trati: od smartphonů po papírové mapy

Moderní doba nabízí nepřeberné množství možností, jak si změřit trať. Pokud tedy nevyužijete šalamounské řešení, totiž sledovat jen čas, je tu celá řada nejrůznějších způsobů, jak si oblíbenou tréninkovou trasu změřit. A funguje to, i když běháte „off road“, totiž někde po lese a pokaždé jinak.

Možností je mnoho, a tak si jistě „to své“ vyberou všichni. Pojďme si jednotlivé způsoby projít proti proudu času, tedy od těch nejmodernějších až po nejstarší.

Smartphony: aplikace za pár korun

Moderní řešení je běhat se smartphony. Zařízení, kterým se ze zvyku říká mobily, už jsou spíše než mobilním telefonem kapesním počítačem a umějí toho spoustu. Jedná se o možnost, která se po světě šíří závratnou rychlostí, a jestliže ještě před pár lety byl iPhone horkou novinkou, dnes už je lidí pochybujících o výhodách dotykových telefonů jako šafránu.

Aplikace, které jsou ke stažení na internetu, umějí kromě času měřit pomocí GPS i vzdálenost, případně i tepovou frekvenci, pokud je doplníte kompatibilním hrudním pásem. Umožňují také soupeření mezi běžci po celém světě a zvládnou i oznamovat mezičasy při běhu. Zatímco základní verze je u většiny těchto „appek“ zdarma, za další funkce se musí pár korun připlatit. Kdo však denně běhá se smartphonem, ten tuto investici ocení.

Ti, kteří byli již dříve zvyklí běhat s mobilem, jsou z posledního vývoje nadšení a další běžci se to naučili právě proto, že mají přehled o tréninku, aniž by museli kupovat další, často ne zrovna nejlevnější vybavení. Přestože vývoj jde rychle a přesnost se stále zdokonaluje, stále není nejlepší. Ale pořád lepší než nic.

Řešením, jak výrazně zpřesnit měření těchto malých počítačů, je poohlédnout se po akcelerometru. Toto čidlo zrychlení dokáže i několiksetkrát za sekundu vyhodnotit rychlost v celkem třech osách. Pak při ztrátě signálu na základě dvojité integrace umí bleskově upravovat hodnoty týkající se uběhnuté vzdálenosti – největší efekt má tento pomocník v hustém lese nebo v městské zástavbě.

GPS: vejde se do hodinek

GPS přijímačem disponuje také většina moderních sporttesterů, které tak umějí měřit nejen vzdálenost, ale i tempo či třeba nastoupané metry. Dnes již je samozřejmá kompatibilita s počítačem a zobrazení, kudy člověk běžel se spoustou zajímavých údajů. K tomu také možnost stahování tréninkových plánů, řízení tréninků podle tepu či tempa, zaznamenávání kol…

Ani GPS ve sporttesteru ovšem není sama o sobě zárukou přesnosti. Tyto nevelké krabičky totiž fungují na principu snímání polohy, měření však neprobíhá kontinuálně, ale v určitých bodech – někde přístroj řízne zatáčku, tady si nevšimne odbočení a měří dál rovně, pod hustými korunami stromů, pod mosty či ve vysoké zástavbě si neví rady… Kdo běhá hezky po silnici, relativně rovně, ten bude mít údaje o svém běhu přesné, ti ostatní si musejí najít ještě i jiného pomocníka.

Zvláště dražší sporttestery v sobě často mají zabudován i výše zmíněný akcelerometr, který měření pomocí GPS značně zpřesňuje. Jen o málo starším řešením, které je ovšem stále „in“, je nožní snímač, tzv. footpod. Ten lze pořídit obvykle spolu se sporttesterem a lze jej využít jak spolu s GPS, tak i bez něj. Footpod funguje na jednoduchém principu – pro začátek je potřeba zavítat na atletický ovál, nastavit hodnotu (doporučuje se alespoň 800 metrů) a danou vzdálenost odběhnout. Hodinky si spočítají koeficient a tímto číslem jednoduše násobí počet kroků, elektronické doplňky pak na základě okolností zpřesňují výsledek, co to jde. Hodnota celkem sedí, i když se v tréninku běhá z kopce do kopce.

On-line mapy: pracnější, ale přesné

Ještě o pár let starší je velice přesná, i když trochu pracná možnost. Tou je měření trati na on-line mapách. Pokrok jde dopředu a i v této oblasti se stále zdokonalují nástroje pro měření, ale jde už spíše o komfort uživatele. Nejčastěji používané weby Mapy.cz nebo Maps.google.cz umožní změřit si trať, kudy běháte, například stránka Mapmyrun.com už nabízí i možnost najít si ve svém okolí sparingpartnera.

Co se týká měření, je to velmi snadné a intuitivní. Kdo běhá po cestě, může nastavit trasu mezi obcemi, kde běhá, a pak ji upravit, jiní si mohou naklikat vlastní trasu, ať už vede po cestách, nebo ne. Fotografické mapy jsou celkem podrobné a orientace je tak snadná i pro ty, kteří se při tréninku cest nedrží.

Tachometr: projeďte si to na kole

Celkem přesnou představu o délce tréninkového okruhu může dát i tachometr. Kde to lze, tam stačí projet okruh autem, kam se auto nevejde, na kole. Cyklocomputer je přesnější, ale i zde hraje roli spousta dalších faktorů, jako je vzorek na pneumatikách, terén a podobně. U auta je pak nepřesnost ještě větší, ale kdo chce jen vědět, jestli běhá zhruba deset nebo dvanáct kilometrů, tomu bude tato možnost stačit.

Papírová mapa: jde to i bez techniky

Možností, která ve světle moderních technologií vypadá jako z pravěku, je stará dobrá papírová mapa. S atlasem světa si asi moc nepomůžete, s mapou republiky taky ne, ale mapy okresů nebo měst už jsou dost podrobné a bývají v nich zaznamenány i turistické trasy. Pak stačí vzít provázek a přikládat ho přesně na cestu, kterou jsme běželi. Po dokončení stačí provázek narovnat, změřit a vynásobit měřítkem. To velké číslo, které ukáže kalkulačka, bude ale v centimetrech, takže je ještě potřeba hodnotu převést na kilometry.

Chcete číst dál?


%d blogerům se to líbí: