Prázdniny skončily a před námi je opět deset měsíců trvající kolotoč povinností. Tedy alespoň tehdy, pokud jsme majitelkami dítek školních či školkových. K tomu se krátí dny – a teď kam s běháním, když se opět vyrojí kroužky, rozuměj redistribuce dětí mezi školou a volnočasovými zařízeními?

Zatímco někdo je nejspíš rád, že dítka zase konečně vypadnou do školek a škol a poněkud zvlčilé bytosti zase někdo trochu zkrotí a konečně odpadne neustálé řešení, kam s nimi po babičkách a táborech, jiným nastávají starosti. Kombinace každodenního zaopatření všech členů rodiny včetně sebe samé, práce všeho druhu a odpoledního taxikaření zapříčiňuje, že na konci stále kratšího dne a na pokraji sil rapidně ubývá chuť cokoli dělat. A k tomu ještě domácnost. Neztratit motivaci k běhání, s nímž mnozí zrovna nedávno na jaře začali, může být nyní na začátku školního roku těžší než kdy jindy.

Kdy a jak vyběhnout a jaké to má výhody či nevýhody?

Brzy zrána: Přivstat si ještě předtím, než nastane čas vykopnout z pelechů děti k pravidelnému odchodu do škol, má velkou výhodu v tom, že máme odběhnuto a zpravidla na celý den vystaráno. Je-li venku nevlídno, že by psa nevyhnal (a takových dní bude přibývat), lze místo běhu zařadit domácí posilování a protahování s cviky na zdravá záda, bez nichž se stejně neobejdeme, a postupem času se patřičně otužit. Jen se připravte na to, že vybíhat do té postupující tmy ráno, dočasně zpomalené změnou času, nebude zrovna příjemné.

V polední pauze to nejspíš nepůjde pokaždé, také není obvykle příliš dlouhá, ale je to dobrá nouzovka pro případy, kdy víte, že už po zbytek dne nebudete mít šanci nebo mají padat trakaře. V tomto krátkém čase se hodí kratší, ale intenzivnější formy tréninku a cvičení běžecké techniky: klus proložený běžeckou abecedou, lehkými odrazy a rovinkami, s výklusem a protažením.

Promyslete si také, jak vyřešíte jídlo. Rychlooběd snědený na stole mezi počítačem a lejstry totiž není tím, co by si naše tělo přálo, a žaludek nám příliš nepoděkuje za rohlíkem vyjídanou pikslu čehosi nebo dvě tatranky. Pokud dopředu tušíte, že bude třeba polední posezení s kolegy v restauraci vyměnit za trénink, přineste si alespoň z domova nějaký zdravější pokrm, jestliže nemáte štěstí na podnik, kde myslí i na zdravé a velké svačinky.

Odpoledne – vypustit ratolest na kroužek a zmizet. Běh v čase zájmového kroužku vašeho dítka je skvělým řešením, navíc daleko zdravějším než sedět na hřadě u kafíčka a dortíku s dalšími maminami čekajícími, až tyto dětské kratochvíle konečně skončí. Kroužky obvykle trvají okolo hodiny (nebo alespoň 45 minut) a to už na slušný výběh či tempový trénink stačí. Máte odpracováno! Jestli tušíte, že by vám vyhrazený čas nemusel stačit, je dobré mít domluveno alespoň se starším a již chápajícím dítětem, kde na vás počká, když se nestihnete vrátit včas nebo trochu zakufrujete.

A nevýhoda? Těžko se to praktikuje, máte-li dětí více. Sama jsem to kdysi řešila tak, že jsem ty mladší nechala za mírný poplatek hlídat v nedalekém dětském centru a vyrazila v čase tréninku staršího synka, ale byla to další logistika, která navíc lezla do peněz. Máte-li starší dítko a k tomu miminko, lze tento problém vyřešit běhacím kočárkem.

Večer a podvečer jsou ideálním časem v tom smyslu, že děti jsou již pod střechou a můžete se u hlídání prostřídat s manželem. Ne vždy to ale vychází. Může se zdržet v práci nebo přijede tak dorasovaný, že na jakoukoliv výpomoc nebude mít ani pomyšlení. Vyplatí se proto vést děti k samostatnosti. Na otázku, kdy nechat děti samotné, není jednoznačná odpověď. Ty moje se osamostatnily poměrně brzy: dělali jsme to tak, že jsem brousila kolečka po vesnici a chodila se na ně pravidelně dívat, později se mé okruhy i intervaly mezi návštěvami postupně prodlužovaly. Ve městě bych si to ale nejspíš nedovolila.

Na hlídání dětiček v čase pro trénink se lze také domluvit s kamarádkou. Jednou pohlídá děti ona, podruhé vy, zatímco ta druhá se jde proběhnout. Dalším fíglem, který ale nemusí každému vyhovovat, je nechat si vzácný čas, kdy se vám někdo o děti stará, pro svůj trénink. Naopak po doktorech, úřadech a podobně jsem děti brala s sebou a také se to dalo zvládnout.

Veďte kroužek!

Napadlo vás někdy kroužky vést? Pokud jste dostatečně kreativní, umíte nějaký jazyk, sport, zpíváte či hrajete na nějaký nástroj nebo vás baví divadlo, je ideální aktivitou pro maminky končící svou rodičovskou právě vedení kroužků nebo cvičení pro dospělé. Bonusem je i to, že se vám vrátí alespoň trochu z nemalé sumy, kterou dvakrát za rok po všech aktivitách svých dětí rozházíte. Předpokladem je, že máte co nabídnout, doplníte si potřebné vzdělání a s dětmi to umíte nebo se to honem rychle naučíte. A samozřejmě jistá dávka zodpovědnosti.

Úplně nejideálnější variantou je pro vás coby běžkyni sportovní kroužek. Můžete tak s dětmi klusnout, procvičit tělo a zpravidla jim budete muset leccos předvést. Kdy jindy pořádně procvičíte abecedu, naskáčete odrazy a poctivě se protáhnete? Jistě to pro vás nebude zcela plnohodnotný trénink ani nemůžete dětem naložit svou tréninkovou porci. Své svěřence musíte také neustále pozorovat a opravovat, mnohdy i napomínat. Na druhou stranu – právě aktivity pro děti musejí být pestré s rozvojem všestrannosti, kterou my dospělí poněkud ztrácíme (a jak moc ji potřebujeme). Stereotypní pohyb je cestou ke zranění, a tak vám mnohdy i takový trénink, kde se můžete samy zapojit (nelze to vždy a všude), vydá za pořádnou porci obvykle naběhaných kilometrů.

Text: Vanda Kadeřábková Březinová | Foto: Shutterstock