Byla to jen chřipka nebo angína a vyléčil(a) jsi ji docela poctivě. Jenže když se znovu vrátíš do tréninku, najednou tě začne bolet koleno, záda nebo něco jiného v těle. Jak je to možné? Jednoduše: oslabení těla nemocí totiž najednou vyneslo na povrch slabá místa našeho pohybového aparátu.
Začalo tě z ničeho nic bolet koleno? Bolí tě z nepochopitelných důvodů žebra či rameno? Trpíš bolestmi hlavy? A víš, že může třeba pálení žáhy souviset s bolestí hrudní páteře, gynekologická operace s bolestmi beder nebo vleklé trávicí potíže s bolestí hlavy?
Zmíněné souvislosti se nazývají viscerovertebrální vztahy. Označují, jak se může špatná funkce nějakého orgánu či nemoc projevit v pohybovém systému. Díky nim například umíme léčit žaludek uvolněním měkkých tkáních okolo něj, hrudní páteře a lehkou manipulací jím samotným. Dále třeba víme, že napřímení krční páteře může pomoci normalizovat funkci jícnového svěrače, a díky tomu tak může zcela vymizet pálení žáhy.
Fascie propojí všechno se vším
Příčinou zmíněných souvislostí je existence propojení vnitřních orgánů s pohybovým systémem prostřednictvím vazivových závěsů, fascií a dalších struktury. Hlavně fascie tvoří 3D síť, která se proplétá celým tělem, a propojí tak vlastně vše se vším.
Právě uvolnění fascií tak často pomůže k úlevě od bolesti, kterou mohou způsobovat různé nemoci s pohybovým systémem zdánlivě nesouvisející.
Vazivové závěsy orgánů jsou zase napojeny na kosti a klouby a tahají je do různých směrů, zvláště pokud nefungují optimálně. Těchto vztahů lze využít, jak pro uvolnění kloubů a zad, tak pro optimalizaci funkce daného orgánu.
Fascie a vazy jsou jedna cesta. Druhou pak představuje periferní nervový systém, která vede k propojení interní nemoci s pohybovým systémem. Dysfunkce orgánů se specificky projevuje na kůži jako tzv. Headova zóna, na dotek citlivý okrsek na kůži, který díky mapě vycházející ze souvislosti inervace orgánů a jejich míšních segmentů, můžeme přirovnat k danému orgánu. Právě na kůži tak dokonce můžeme rozpoznat nemoc dřív, než plně propukne. A tedy ji i včas léčit.
Slabá místa vyplují na povrch
Jakákoliv nemoc je pro tělo velká zátěž. Proto, když se někde na těle objeví nepochopitelná bolest a my si ji neumíme vysvětlit, bychom se měli zamyslet nad tím, zda jsme v poslední době neprošli chřipkou, angínou, virózou apod. Jakékoliv takové oslabení vynese na povrch slabá místa našeho těla, která by se pravděpodobně jinak projevila později.
Je tedy jasné, že jakoukoliv nemoc by po návratu k tréninku měla provázet zvýšená vnímavost vůči našemu tělu. Když opadne teplota a únava, začínáme pomalu klusat, měli bychom se těla desetkrát víc než jindy ptát, jak se mu dnes chce běhat a zda ho náhodou někde něco nebolí. Neměli bychom jej minimálně dva týdny hnát do extrémních výkonů, naopak je třeba jej poslouchat a také dpočívat minimálně dvakrát tolik, co normálně. Pokud se po nemoci objeví jakákoliv bolest kloubů či svalů, je vhodné navštívit fyzioterapeuta. Hlásí se tak o pozornost místa, která by nás v budoucnu mohla až vyřadit z tréninku.
Nakonec si dovolím připojit soukromé doporučení. Několik let se mi znovu a znovu osvědčuje každodenní otužování. Ráno po cvičení se 2,5 min sprchuji studenou vodou. Mám pocit, že to mě drží bez chřipek a viróz už hodně dlouho.
Tímto jsem chtěla ukázat, jak moc je tělo propojený systém a co vše může souviset například s bolestí kolene. Je mnoho příčin, které nás napadnou jako první, a jako první je tedy řešíme (zvolníme v tréninku, jdeme na masáž, koupíme si nové boty). Nicméně pak je mnoho dalších, které nejsou tak zjevné, a chtěla bych, abyste o nich věděli a mohli tak všechny své potíže cíleněji řešit. Často je to léčba mnohem rychlejší, než když se zaměříme pouze na symptomy, nikoliv na příčiny. Čím v širších souvislostech o svém těle přemýšlíme, tím spíš najdeme začátek řetězce potíží.
Nečekané souvislosti v našem těle
Pojďme se podívat na nejčastější případy souvislostí nemocí a potíží vnitřních orgánů s pohybovým aparátem a povědět si, co se s nimi dá dělat.
Kašel
Snad nejtypičtější bývá ostrá bolest mezi lopatkami či žeber vystřelující dopředu pod hrudní kost po nemoci provázené kašlem. Způsobuje ji stažená bránice a mezižeberní svaly, které je třeba uvolnit. Tím se uvolní blokády hrudní páteře, žeber a bolest mizí. Břišní dýchání či jakékoliv uvolnění hrudníku ti může v takové situaci minimálně ulevit. Často se postačí položit na tvrdou podlahu s rukama položenými do „svícnu“ a s takto otevřeným hrudním košem dýchat a relaxovat několik minut denně.
Jizvy po operacích
Opomíjené jsou jizvy po operacích, zejména břišních. Pokud nemají náležitou péči a nejsou hned po operaci řádně uvolněny, vznikají v hlubokých tkáních srůsty, které se přenášejí do vzdálených kloubů – například gynekologické operace typicky do ramene či SI kloubu. Pokud máš takovou jizvu, zkus její automasáž. Může to být i bolestivé, ale postupem času by bolest měla ustupovat. Neboj se jít do hloubky.
Bolesti hlavy
Známá je též souvislost bolestí hlavy s nastavením krční páteře a napětí svalů okolo ní. I zde postačí svaly uvolnit, cvičením zapracovat na nahrazení přetěžovaných svalů v jejich funkci svaly jinými, hlouběji uloženými, které jsou určeny k optimálnímu držení hlavy, krku a ramen. Rychlá pomoc může být pohyb lopatek dozadu, dolů a do stran. Představ si, že je chceš posunout do zadních kapes. Zároveň se vytáhni za hlavou, jako bys temenem tlačil(a) do stropu. Prodýchej tuto pozici pár minut dechem směřovaným do břicha.
Onemocnění dechového systému
Jakékoliv onemocnění provázené změněným dýcháním se projeví v bránici, krční a hrudní páteři. Prostřednictvím uvolnění těchto struktur tak můžeme snížit napětí ve svalech, a dech se snáze vrátí k ideálnímu stereotypu.
Trávicí potíže
S bolestmi žaludku může pomoci uvolnění hrudní páteře, bránice a oblasti solar plexu. Na zácpu funguje celkové uvolnění břišní stěny. Zde pomůže automasáž ve směru trávení, tedy po směru hodinových ručiček. Pálení žáhy se často normalizuje při napřímení krční páteře a po stabilizaci ramene a lopatky.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock