Ortopedické vložky: Ano, či ne? A jaké?

Ortopedické vložky: Ano, či ne? A jaké?

Tvrzené, měkké, (pro) tlusté i tenké, uhlíkové, gelové. Trh s vložkami do běžeckých bot zuří naplno, není nožky, pro niž by nebylo vložky. Otázka přesto zní: Opravdu nevyhnutelně potřebujeme vrážet stovky až tisíce korun do speciální stélky?

Boty za čtyři a půl tisíce, k tomu dalších patnáct stovek na ty nejlepší, šesti atesty ověnčené ortopedické vložky. Tohle že má být nejlevnější sport? Co bychom pro naše zdraví nevytrpěli, že. Vložkám se nicméně dostává občas až nezasloužené pozornosti. Proto se na následujících řádcích pokusíme rozplést alespoň ty nejzákladnější nejasnosti.

Potřebujeme vložky vůbec?

Ano i ne. Přesněji řečeno, jak kdo. Názory odborníků ohledně přínosu speciálních vložek nezní čistě jednohlasně.

Sluší se zdůraznit, že výrobci obuvi nejsou žádní hlupáci. Řada běžeckých bot sama o sobě podává obstojné ortopedické výkony. Některé dokonce ve svých útrobách nosí anatomicky tvarované vložky už ze samé podstaty. Tudíž nemají nepravdu ti, jež tvrdí, že řada u pokladen běžeckých obchodů číhajících vložek je v první řadě důkazem přesycenosti trhu s běžeckým materiálem. Občas běhající, zjevnými potížemi netrpící rekreační jedinec si může vystačit s vhodnými, padnoucími botami bez extra vnitřností.

Na druhou stranu je i oblast styčné plochy našich těl s matičkou zemí podrobována vědeckému výzkumu. Se stále novými závěry přichází podiatři (odborníci na léčbu bolestí nohou) či podologové (ti se zaměřují přímo na trápení s chodidly).

I v této oblasti to ale vypadá, že neexistuje zcela zdravý, nýbrž pouze dosud pořádně nevyšetřený jedinec. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, v jakém obutí trávíme většinu pracovního dne. Řada lidí navíc prahne po běžeckých výkonech, které mají k normálu na desítky, stovky kilometrů daleko. Tam speciální vložka opodstatnění má. Řada ultraběžců si bez personalizovaných vložek nedokáže své výlety představit.

Jak se pozná ten pravý typ?

I v řadě běžeckých speciálek se dějí nepodloženosti ve velkém. Mezi nebezpečné přešlapy patří jen na základě šlápnutí na „kouzelnou“ desku doporučené pronační boty (s vyztuženou částí podešve na vnitřní straně kotníku či celé klenby) a k nim obdobně vytvrzené vložky. Tohle je vražda nohou ve stádiu pokusu. V lepším případě si kupuješ období puchýřů, v tom krajním hrozí sádra kvůli brutálnímu vyosení klenby.

Všechna čest výrobci vložek sestaveným tabulkám a modelům seřazeným vůči několika typům chodidel. Nicméně na to, že málokdo má obě nohy stejně ploché či vychýlené, se jaksi pozapomnělo. O zádech, která hrají prim, to platí dvojnásob.

Když už máš potřebu tohoto řešení, či dokonce zdravotní potíže, nech udělat „tu svoji“ vložku, tedy kousek na míru. Na tom se odborníci shodují takřka jednohlasně.

Jak se dělá vložka na míru?

Jak návštěva podiatra či ku tvarovaní vložek vycvičeného fyzioterapeuta vypadá? V první řadě je radno jej najít a probojovat se od jeho ordinace. Mezi běžci nejvyhledávanější machři mívají našlapaný kalendář.

Při prohlídce ti nebudou okukována či dokonce prohmatávána jenom chodidla. Podiatři, podologové zohledňují postavení celého těla s důrazem na bederní a pánevní oblast. Odtud vychází vše dobré i zlé. Koneckonců vložky vlastně často řeší prostřednictvím chodidlové korekce problémy celého těla.

Někdy se při vyšetření i proběhneš. Ve skutečnosti totiž nejde ani tak o existenci (příčně) ploché nohy či o to, jestli „tu pronaci“ máš, nýbrž proč se tak děje a co z toho vzniká.

Načež nastane samotná výroba. Termoplastická vložka je zasunuta k nahřátí „do trouby“, po změknutí na ni ťápneš ty osobně. Formovatel následně podlepí klíčová místa na míru upravenými výztuhami. Někdy u jedné nohy, často u obou, ale třeba kapku jinde.

Pravděpodobně ale dostaneš i domácí úkoly. Budeš požádán o pravidelné procvičování klíčové oblasti, neboť i sebedůmyslněji vytvarovaný kus gumy pořád zůstává pasivním, druhotným řešením jádra problému. Náprava stavu věcí těla navždy zůstane doménou jeho majitele.

Je fakt, že i tahle legrace něco stojí – mluvíme o investici v řádu patnácti stovek až dvou tisíc korun. Nicméně ani ony univerzální speciální vložky nebývají zadarmo.

Opravdu dobré vložky přežijí dvoje až čtvery páry bot. Pak se většinou stejně musí pořídit nové, neboť noha i tělo „pracuje“ a bude potřeba přenastavení výztuh. Dle doporučení odborníka v nich můžeš i chodit, soukat je do pracovní obuvi – pokud tedy netrávíš den v lodičkách s dropem osmdesát milimetrů… Ale zase je fakt, že tyto dámy se nezřídka snaží vlámat do podiatrových dveří jako první.

Mohu vložky používat v jakýchkoliv botách?

Když už vložky mít musíš, strkej je do neutrálních bot, bez výztuh. Tedy do takových, které došlapově i odrazově navádějí plosky rovně. Nová stélka by se v nich pokaždé měla pohodlně, pevně usadit, nesmí se krabatit, shrnovat, ale ani hýbat. Měl bys cítit dokonale padnoucí celek.

Každopádně bys měl mít boty, které ti nezpůsobují problémy samy o sobě. Třeba na zdivočelou záměnu ve smyslu maximalismus za minimalismus bývá krátká i ta sebedokonalejší vložka.

Je rozdíl mezi vložkami ze supermarketu a renomovanými značkami?

Tohle se týká především zájemců o takzvané univerzální vložky – jedna je jako druhá. Jakkoliv hezky a originálně vypadají, ve skutečnosti se v podstatě tytéž, akorát v černé barvě vyvedené ortovložky prodávají v kdejakých zdravotnických potřebách. A za zlomek ceny. Nehledě na odbornou zběhlost tamních prodavačů, která většinou převyšuje rotující personál sportovních prodejen.

Nemohou mi vložky uškodit?

Ublížit ti mohou nevhodně doporučené a používané vložky. Příklad za všechny: potrpíš si na pohodlí a do přetlumených bot vložíš gelové vložky, které ti doporučila pokladní v diskontu. Bez ironie, tohle se opravdu děje. Některé zboží vysloveně útočí na zákaznickou zpohodlnělost. Tím sis ovšem vyrobil vrcholek běžecké vratkosti, přitom tvoje kotníky, kolena ani kyčle zrovna nemusí patřit k zárukám stability. Nemluvě o tom, že třeba kvůli vyosení páteře taháš na pravé noze o deset kilo více než na levačce. To těžko má naději na úspěch, zejména pak ve spojení se zvýšenou zátěží.

Spoléhat nelze ani na zdravotní atest, jímž se řada vložek honosí. Ten má i řada léků, v jejichž příbalovém letáku se dočteš o hrozícím vedlejším účinku v podobě klinické smrti. Lépe je prostě vyhledat radu odborníka.

Občas mohou uškodit vložky i některým botám, zejména těm  s vytvrzenou patní částí. Těžko reklamovat takto vydřený vnitřek. Navícže především různě tvrzené vložky zásadně změní vlastnosti řady bot, kvůli kterým ti třeba byly správně doporučeny.

Ať už tíhneš spíše k naturalistům, či jsi chytlavý vůči sebemenší inovaci, k běžeckým doplňkům přistupuj s rozmyslem. Nohy máš jenom jedny.

Text: Michal Vítů | Foto: Shutterstock